Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.

Plochu někdejší polní nemocnice překryl sportovní areál. Pozůstatky tábora, který sloužil jako zázemí personálu od května do září 1945, se ale velmi dobře dochovaly pod úrovní současného terénu Borského parku v Plzni. Archeologové dokázali identifikovat celý půdorys tábora, a když pak na tomto místě provedli vykopávky, odhalili i umístění jednotlivých stanů, odvodňovací rýhy nebo třeba jímky na odpad.

V nemocnici sloužily asi tři stovky členů zdravotního personálu a pomocných složek pod velením plukovníka George Prazaka českého původu, kteří po válce poskytovali v Plzni péči především civilistům. „Němým svědkem nezměrného úsilí a obětování zdravotních sester při záchraně lidských životů je odznak U.S. Army Nurse Corps nalezený v pravděpodobně ženské sekci tábora,“ uvedl vedoucí výzkumu archeolog Pavel Vařeka.

Výzkum vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí v Plzni
Zdroj: ZČU

Každodenní život v táboře zase přibližují ztracené a vyhozené předměty, mezi nimiž jsou především osobní věci. „Našli jsme britskou minci nebo medailonek z Paříže. To nám ilustruje cestu 109. nemocnice Evropou společně s 3. armádou generála (George) Pattona,“ doplnil vědec.

Velký projekt na poznání českých dějin

Archeologové získali přesné informace o poloze tábora i díky spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni (ZČM), které poskytlo historické snímky místního fotografa Vojtěcha Houdy. „Sbírka černobílých fotografií Vojtěcha Houdy je součástí rozsáhlého sbírkového fondu oddělení novějších dějin Západočeského muzea v Plzni. Fotografie získalo muzeum nákupem v šedesátých letech dvacátého století od samotného autora,“ uvedl ředitel ZČM Jiří Orna.

„Západočeské muzeum v Plzni je paměťovou institucí, a proto je pro nás velmi přínosné zapojit se poskytnutím těchto fotografií do projektu, který mapuje nedávnou a poněkud opomenutou historii města Plzně,“ připomněl.

Výzkum vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí v Plzni
Zdroj: ZČU

Výzkum v Borském parku v Plzni je součástí velkého archeologického projektu s názvem Zdivočelá země: archeologický a transdisciplinární výzkum takzvaných resilienčních strategií ve dvacátém století, na kterém se finančně podílí Evropská unie z Operačního programu Jan Amos Komenský. Na projektu spolupracují Archeologický ústav Akademie věd ČR, Fakulta filozofická a Fakulta strojní ZČU, Etnologický ústav AV ČR a Centrum pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 46 mminutami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 3 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 5 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled