V Sasku-Anhaltsku podle odhadů zvítězila AfD se ziskem 44,4 procenta hlasů

Podle odhadů volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenta hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.

Z dalších stran uspěly podle německých stanic ještě sociální demokracie SPD (s 9,0 až 9,1 procenta), Levice (8,8 až 8,9 procenta) a Zelení (8,7 až 9,0 procenta). Podle aktualizovaných prognóz se do sněmu dostane s pěti procenty také BSW (Spojenectví Sahry Wagenknechtové). Její zakladatelka Wagenknechtová přitom před volbami nevylučovala, že by mohla dopomoci AfD k moci. Do sněmu by se nedostala FDP s 2,4 procenta.

Lídr AfD, 35letý Ulrich Siegmund, řekl, že jeho strana dosáhla toho, co chtěla. „Psali jsme v této spolkové zemi dějiny.“ Lidé podle něho vyslovili jasný „politický názor“. Zmínil také potřebu „politického zvratu“. Výsledky pak považuje za znamení do Berlína. Dosažení většiny je podle něj možné, nebo také ne. Je připraven nabídnout spojenectví tomu, kdo s ním bude chtít měnit zemi. „Zatím ale žádnou takovou politickou sílu nevidím,“ dodal. Nechce se však podbízet.

„Nechceme ohýbat hodnoty, abychom obsadili mocenské pozice. Nechceme se vzdát vizí, které potřebujeme pro politickou změnu. Jako demokraté vždy nabízíme ruku k dohodě. Existují ale otázky, o kterých nelze vyjednávat. Patří mezi ně migrace, vnitřní bezpečnost, šílená energetická politika a také vývoj v oblasti ekonomické ideologie,“ řekl rovněž Siegmund.

Celostátní spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová označila výsledek za historický a dodala, že AfD dostala jasný mandát sestavit vládu.

Volební místnosti se otevřely v 08:00 a uzavřely se v 18:00. S předběžným výsledkem voleb lze počítat v pondělí nad ránem.

Poražená CDU: Velký svátek demokracie

Dosavadní premiér Sven Schulze (CDU) řekl, že si rozhodně přál lepší výsledek. „Žijeme v demokracii, proto gratuluji vítězi voleb. AfD je nyní největší silou v zemském sněmu. CDU bude muset pracovat s tímto výsledkem.“ Uvedl, že ještě nezažil tak tvrdý předvolební boj jako nyní. Poděkoval svým voličům za podporu. Zmínil, že definitivní výsledky budou známy v průběhu večera.

Odmítl, že by výsledek voleb znamenal černý den pro Sasko-Anhaltsko. Řekl, že to je velký svátek demokracie. Ocenil vysokou volební účast. „Volby vyslaly signál a budeme se muset k tomu nějak postavit,“ dodal.

Celoněmecká ministryně a šéfka úřadu kancléře Nina Warkenová řekla, že je výsledek voleb v Sasku-Anhaltsku jasný předěl pro CDU i pro celou spolkovou zemi. Dodala, že vláda Friedricha Merza bude navzdory tomu pokračovat v avizovaných reformách.

Vicekancléř a spolupředseda sociální demokracie (SPD) Lars Klingbeil řekl, že voliči ze Saska-Anhaltska vyslali jasný signál do Berlína a výsledek hlasování se promítne i do celostátní politiky.

Vysoká volební účast

Siegmund svůj hlas odevzdal v historickém městě Tangermünde, v němž žije. K volební místnosti přijel na modrém mopedu značky Simson. Ikonické motocykly a mopedy východoněmecké výroby využívala AfD v kampani navzdory tomu, že to kritizovali potomci židovské rodiny Simsonových, která s jejich výrobou v Suhlu začala. V Magdeburku odhlasoval premiér Schulze. „Tak uvidíme,“ řekl stručně.

Volební účast – 78 procent – byla výrazně vyšší než při zemských volbách před pěti lety, kdy přesáhla šedesát procent.

Nahrávám video

Dosud Sasku-Anhaltsku vládla koalice CDU, SPD a svobodných demokratů (FDP). Voliči zde mají dva hlasy. Prvním z nich volí přímo kandidáta v daném obvodu, druhým dávají hlas jednotlivým stranám. Některé iniciativy před volbami vyzývaly, aby lidé volili takticky a zabránili nástupu AfD k moci. Pokud strana ve většinové části voleb získá víc křesel než v poměrné, jde o takzvané převislé mandáty. Ostatní strany pak mají nárok na takzvané vyrovnávací mandáty. Počet poslanců je tak po každých volbách jiný.

Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho přibližně 240 tisíc žije v metropoli Magdeburku a 220 tisíc v Halle. K volebním urnám může přijít zhruba 1,7 milionu voličů. Sasko-Anhaltsko patří v rámci Německa k zemím s nejslabšími hospodářskými výsledky.

Loni v květnu celoněmecká tajná služba BfV označila AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se však kvůli tomu obrátila na soud a ten nařídil, aby ji BfV přestala takto označovat do definitivního soudního verdiktu.

Zemská tajná služba v Sasku-Anhaltsku vede ovšem jako prokazatelně krajně pravicovou místní odnož AfD už od roku 2023, uvedla agentura ČTK.

Ohlasy českých politiků

Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) považuje výsledek voleb za vizitku kancléře Merze a jeho politiky. Ostrakizace a různé zákazy AfD ze strany ostatních stran i státního aparátu podle něj nebyla úspěšná a nefunguje. Současnou německou vládní koalici považuje za slabou. Musí svým voličům nabídnout „autentickou politiku“. Za jednu z možných cest vidí, že se AfD stane standardní stranou a zapojí se do vládnutí a vzdá se některých svých extrémních pozic.

Člen stejného výboru a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) nepovažuje výsledek za překvapení, naznačovaly ho již průzkumy. Soudí, že jde o moment, kdy AfD „vychází z blokace zbytku ostatní politické scény“. Dodal, že se AfD „bude moci ukázat, jestli to, co říkali celou dobu, dokáže prosadit“. Považuje za fakt, že strana roste v celém Německu. Zmínil, že v ní jsou lidé, kteří adorují nacismus a „zahrávají si s intepretací německé historie“. Proto bychom měli být velmi obezřetní a pozorně to sledovat, dodal.

Předseda Poslanecké sněmovny a předseda hnutí SPD Tomio Okamura pogratuloval AfD k výsledku a připomněl, že SPD a AfD jsou ve společné frakci Evropského parlamentu. Zmínil, že mají velmi podobný program, například jsou proti nelegální migraci. Výsledek považuje za dopad špatné politiky prounijních liberálních stran a selhání jejich politiků. Doufá, že AfD bude součástí nové vládní koalice v Sasku-Anhaltsku a ostatní strany se proti ní zase nedomluví.

Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka považuje povolební vývoj v Sasku-Anhaltsku za symbolicky významný pro další směřování Německa. Za důležité označil, jaký postup zvolí vítězná AfD se silným mandátem a jak na porážku zareaguje CDU. Podle něj se ukáže, zda se mezi stranami začnou „obrušovat hrany“, nebo se jejich postoje naopak ještě více vyostří.

Předseda opozičního STAN Vít Rakušan v reakci na výsledek uvedl, že demokratické strany nesmějí populistům přenechávat závažná témata, mezi která zařadil migraci a palčivé sociální otázky. Místo pohoršování nad úspěchem otevřeně proruských extremistů v Německu je podle něj potřeba přicházet s vlastními realistickými a udržitelnými řešeními. Stejným způsobem by podle Rakušana měli postupovat politici v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok na Kaliningradskou oblast monitoroval letoun NATO, píše ukrajinský web

Ruská Kaliningradská oblast v sobotu večer čelila podle serveru Ukrajinska pravda možným dronovým náletům. Poplašné sirény se v regionu rozezněly poprvé od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tamní úřady uvedly, že systém reagoval na podezřelý objekt přilétající od Litvy, po prověření ale oznámily, že nebezpečí pominulo. Monitorovací kanály mezitím informovaly o explozích a činnosti protivzdušné obrany v přístavním městě Baltijsk, kde se nachází základna ruské Baltské flotily. Litva odpovědnost za možný útok popírá. V noci pokračovaly také vzájemné údery v jiných regionech Ruska a Ukrajiny, jež si vyžádaly mrtvé a zraněné.
09:05Aktualizovánopřed 40 mminutami

V Libyi po dronovém útoku explodovala ruská válečná loď

Na ruské lodi kotvící na námoří základně v libyjském Benghází nastala exploze, uvedla vláda působící ve východní části země. Šlo zřejmě o dronový útok. Ruské úřady se k incidentu nevyjádřily a k odpovědnosti za něj se zatím nikdo nepřihlásil. Podle nezávislého mediálního projektu WarTranslated by poškozenou lodí mohla být ruská korveta Merkurij, která údajně doprovázela nákladní lodě a na palubě měla munici, jež při zásahu vybuchla. Na sociálních sítích kolují nepotvrzené spekulace ohledně možného zapojení ukrajinských tajných služeb.
před 2 hhodinami

Jednání na nejdelší klimatické konferenci OSN v historii zkolabovala

Jednání na klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi v neděli podle agentury Reuters zkolabovala, jelikož se zúčastněné země neshodly na společné deklaraci. Oproti plánovanému konci se konference protáhla o 44 hodin a překonala tak dosavadní rekord v délce trvání klimatických summitů OSN, napsala agentura AFP. Irské předsednictví Evropské unie uvedlo, že Unie a její členské státy nepodpoří přijetí konečného návrhu dohody, který nezmiňuje fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování.
před 5 hhodinami

Sýrie zničila stamiliony tablet captagonu, z byznysu těžil Asad

Syrské úřady oznámily likvidaci velkého množství drog, včetně 400 milionů tablet syntetického stimulantu captagonu, které bezpečnostní složky zajistily při různých operacích. Informovala o tom státní agentura SANA s odvoláním na oddělení pro boj proti drogám. Příjmy z nekalého byznysu pomáhaly bývalému Asadovu režimu během občanské války přežít dobu tvrdých západních sankcí.
před 5 hhodinami

Eisenkot označil novou vlnu osadnického násilí za „židovský teror“

Radikální izraelští osadníci v noci vtrhli do několika palestinských obcí na okupovaném Západním břehu, kde zapálili tucet vozidel a několik domů. Šéf opoziční strany Jašar Gadi Eisenkot, kterého prezident pověřil sestavením nové vlády, to označil za „židovský terorismus“, píše server The Times of Israel (ToI). Vláda Benjamina Netanjahua podle něj přivedla Západní břeh na „pokraj nekontrolované anarchie“.
před 7 hhodinami

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Agenti ICE v Seattlu zadrželi dva lidi na nástupním mostě do letadla

Maskovaní agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu v Seattlu zadrželi dva lidi na přeplněném nástupním mostě při nástupu do letadla směřujícího do Los Angeles. Cestující i zaměstnance to podle letecké společnosti Alaska Airlines rozrušilo a let nabral zpoždění, napsala agentura AP. ICE od léta zintenzivnil zatýkání na letištích a zaměřuje se zejména na osoby s prošlými vízy.
04:54Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.