Nemocnice navyšují kapacitu pro pacienty s covidem. Omezují zákroky, přesouvají personál nebo povolávají studenty

Nahrávám video

České zdravotnictví se připravuje na nápor pacientů s koronavirem. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) je teď prioritou zastavit nárůst nově nakažených a vybudovat dostatečné nemocniční kapacity. Nemocnice proto omezují plánovanou péči a přesouvají zdravotníky z jiných oddělení. Do práce se postupně zapojují také dobrovolníci, mimo jiné z řad studentů zdravotnických škol a roste i počet povolaných mediků.

Kapacitu pro léčbu pacientů s koronavirem se nemocnice snaží navýšit třeba i omezováním necovidové péče. Zdravotnická zařízení napříč republikou tak ruší plánované zákroky a řada lékařů a sester se přesouvá ze svých oddělení na ta pro pacienty s koronavirem.

„Máme nachystaný scénář, jak budeme postupně utlumovat různá lůžková oddělení a měnit je v covidové jednotky,“ uvedl například ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba v pořadu 90' ČT24. „Je to obor od oboru různé,“ vysvětluje. Nemocnice bude podle jeho slov na základě aktuální situace omezovat další a další věci. „Pokud se počká s plastickými operacemi, je to prakticky bezbolestné. Pokud někomu odložíme výměnu bolavého kolene, bude ho to bolet delší dobu. Je to nepříjemné, ale není to ohrožující stav,“ popisuje.

Podobně jsou na tom i v Ostravě. Třeba zdravotní sestra z tamní Fakultní nemocnice Hana Činčilová pracovala ještě před pár dny na dětské hematologii. Teď ji ale nemocnice přesunula. „Já osobně po té dvanáctihodinové směně včera, jak jsem přišla domů, tak jsem byla ráda, že byla nachystaná večeře a odporoučela jsem se do postele, abych ráno zase nastoupila v plné síle,“ popisuje své nové nasazení.

V ostravské fakultní nemocnici je nyní volných 73 covidových lůžek, z toho 11 intenzivní péče. S provozem celé nemocnici pomáhá 30 studentů zdravotnických škol, příští týden přijde dalších padesát.

Některé nemocnice už povolaly také mediky. Například Vojtěch, student 4. ročníku 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, byl v pátek vypomáhat vůbec poprvé. V nemocnici bude pomáhat hlavně s úklidem a základní péčí o pacienty. „Hlavně si myslím, že to bude potřeba během dalších týdnů, aby nás bylo co nejvíc,“ říká.

Podobně jako on pomáhá například v Nemocnici na Královských Vinohradech zhruba stovka mediků. A další brzy přibydou. Vláda v pátek navíc schválila, že medici se budou moci zapojit do práce v nepáteřní síti nemocnic. Tedy třeba v menších soukromých zařízeních.

Na interním oddělení nemocnice v Kyjově zase pomáhá 13 středoškoláků. Mezi nimi je i studentka třetího ročníku tamní střední zdravotnické školy Nikola Kuchařová. Práce jí nahrazuje i praktickou výuku. „Když jsme se dozvěděly, že nám praxe zruší, tak jsme byly znepokojené, chtěly jsme do nemocnice,“ říká.

Nahrávám video

Jízda po hraně nože

Důvodem nedostatku personálu není jen zvyšující se počet pacientů, ale také nárůst nakažených zdravotníků. Od začátku měsíce se počet sester, lékařů a dalších pracovníků v izolaci víc než ztrojnásobil. Většina z nich se ale infikovala mimo nemocnici.

„Celkově je doma něco přes 100 členů personálu. Dílem jsou to nakažení, dílem lidé v karanténě a dílem ti, kteří zůstali doma kvůli dětem. Personálu není dost, potřebovali bychom ho víc,“ popisuje aktuální stav třeba ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev. „Situace jak v kapacitách technických, tak v kapacitách lidských je jízda po hraně nože a my jenom doufáme, že zůstaneme na té správné straně,“ dodává.

O něco lépe vypadá personální situace ve Fakultní nemocnici v Brně. Ta má téměř 6,5 tisíce pracovníků a kvůli karanténě jí vypadlo ani ne deset procent lidí. „Za situace, kdy jsme utlumili určité provozy, přeskupili zaměstnance z jednoho oddělení na druhé, sloučili některé lůžkové jednotky, jsme schopni zachovávat to, co je za potřebí,“ uvádí ředitel nemocnice Jaroslav Štěrba. Zároveň ale přiznává, že více personálu by přivítal.

Kolaps lůžkové péče ale v Česku podle národního koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého nemocnicím nehrozí. „Jistě nás čekají potíže rozhodnout o tom, co ještě je a není neodkladná péče,“ říká ale.

Místa pro lidi s covidem budou i mimo stávající nemocnice. Armáda například připraví záložní lůžka na výstavišti v pražských Letňanech. Vláda v pátek schválila, že tam vznikne polní nemocnice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky dorazily do Česka. Meteorologové varují před silným větrem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm. Silné bouřky s přívalovým deštěm, ale s menšími kroupami a větrem o rychlosti maximálně sedmdesát kilometrů za hodinu se mají v pátek a v noci na sobotu objevit i v dalších regionech Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 5 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 6 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 6 hhodinami

Chystá se exhumace ostatků Jana Masaryka kvůli vyšetřování jeho smrti

Začátkem září budou z lánské rodinné hrobky vyzvednuty ostatky Jana Masaryka. Otevření hrobu někdejšího československého ministra zahraničí by mělo přispět k objasnění jeho smrti. Zjistil to Český rozhlas Radiožurnál od zdrojů blízkých vyšetřování. Syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci v březnu roku 1948. Dobové vyšetřování mluví o sebevraždě, ale existuje i podezření na vraždu.
před 7 hhodinami

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

O víkendu na ČT startuje nová Nedělní debata

Nová Nedělní debata, jejíž vysílání Česká televize (ČT) zahájí 30. srpna, se bude skládat z politické diskuse a analytické části. Moderátory budou Jana Peroutková a Lukáš Dolanský, analytickou částí pak provedou Jiří Václavek a Daniel Takáč. Vysílat se bude z nového studia. Vysílací čas zůstane na ČT1 zachován od 12:00 do 13:00. Na ČT24 již o půl hodiny dříve odborníci představí téma diskuse.
před 13 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.