Nemocnice navyšují kapacitu pro pacienty s covidem. Omezují zákroky, přesouvají personál nebo povolávají studenty

Nahrávám video
Události ČT24: Nemocnice navyšují kapacitu
Zdroj: ČT24

České zdravotnictví se připravuje na nápor pacientů s koronavirem. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) je teď prioritou zastavit nárůst nově nakažených a vybudovat dostatečné nemocniční kapacity. Nemocnice proto omezují plánovanou péči a přesouvají zdravotníky z jiných oddělení. Do práce se postupně zapojují také dobrovolníci, mimo jiné z řad studentů zdravotnických škol a roste i počet povolaných mediků.

Kapacitu pro léčbu pacientů s koronavirem se nemocnice snaží navýšit třeba i omezováním necovidové péče. Zdravotnická zařízení napříč republikou tak ruší plánované zákroky a řada lékařů a sester se přesouvá ze svých oddělení na ta pro pacienty s koronavirem.

„Máme nachystaný scénář, jak budeme postupně utlumovat různá lůžková oddělení a měnit je v covidové jednotky,“ uvedl například ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba v pořadu 90' ČT24. „Je to obor od oboru různé,“ vysvětluje. Nemocnice bude podle jeho slov na základě aktuální situace omezovat další a další věci. „Pokud se počká s plastickými operacemi, je to prakticky bezbolestné. Pokud někomu odložíme výměnu bolavého kolene, bude ho to bolet delší dobu. Je to nepříjemné, ale není to ohrožující stav,“ popisuje.

Podobně jsou na tom i v Ostravě. Třeba zdravotní sestra z tamní Fakultní nemocnice Hana Činčilová pracovala ještě před pár dny na dětské hematologii. Teď ji ale nemocnice přesunula. „Já osobně po té dvanáctihodinové směně včera, jak jsem přišla domů, tak jsem byla ráda, že byla nachystaná večeře a odporoučela jsem se do postele, abych ráno zase nastoupila v plné síle,“ popisuje své nové nasazení.

V ostravské fakultní nemocnici je nyní volných 73 covidových lůžek, z toho 11 intenzivní péče. S provozem celé nemocnici pomáhá 30 studentů zdravotnických škol, příští týden přijde dalších padesát.

Některé nemocnice už povolaly také mediky. Například Vojtěch, student 4. ročníku 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, byl v pátek vypomáhat vůbec poprvé. V nemocnici bude pomáhat hlavně s úklidem a základní péčí o pacienty. „Hlavně si myslím, že to bude potřeba během dalších týdnů, aby nás bylo co nejvíc,“ říká.

Podobně jako on pomáhá například v Nemocnici na Královských Vinohradech zhruba stovka mediků. A další brzy přibydou. Vláda v pátek navíc schválila, že medici se budou moci zapojit do práce v nepáteřní síti nemocnic. Tedy třeba v menších soukromých zařízeních.

Na interním oddělení nemocnice v Kyjově zase pomáhá 13 středoškoláků. Mezi nimi je i studentka třetího ročníku tamní střední zdravotnické školy Nikola Kuchařová. Práce jí nahrazuje i praktickou výuku. „Když jsme se dozvěděly, že nám praxe zruší, tak jsme byly znepokojené, chtěly jsme do nemocnice,“ říká.

Nahrávám video
90' ČT24: Nemocnice se připravují na nápor pacientů s koronavirem
Zdroj: ČT24

Jízda po hraně nože

Důvodem nedostatku personálu není jen zvyšující se počet pacientů, ale také nárůst nakažených zdravotníků. Od začátku měsíce se počet sester, lékařů a dalších pracovníků v izolaci víc než ztrojnásobil. Většina z nich se ale infikovala mimo nemocnici.

„Celkově je doma něco přes 100 členů personálu. Dílem jsou to nakažení, dílem lidé v karanténě a dílem ti, kteří zůstali doma kvůli dětem. Personálu není dost, potřebovali bychom ho víc,“ popisuje aktuální stav třeba ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev. „Situace jak v kapacitách technických, tak v kapacitách lidských je jízda po hraně nože a my jenom doufáme, že zůstaneme na té správné straně,“ dodává.

O něco lépe vypadá personální situace ve Fakultní nemocnici v Brně. Ta má téměř 6,5 tisíce pracovníků a kvůli karanténě jí vypadlo ani ne deset procent lidí. „Za situace, kdy jsme utlumili určité provozy, přeskupili zaměstnance z jednoho oddělení na druhé, sloučili některé lůžkové jednotky, jsme schopni zachovávat to, co je za potřebí,“ uvádí ředitel nemocnice Jaroslav Štěrba. Zároveň ale přiznává, že více personálu by přivítal.

Kolaps lůžkové péče ale v Česku podle národního koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého nemocnicím nehrozí. „Jistě nás čekají potíže rozhodnout o tom, co ještě je a není neodkladná péče,“ říká ale.

Místa pro lidi s covidem budou i mimo stávající nemocnice. Armáda například připraví záložní lůžka na výstavišti v pražských Letňanech. Vláda v pátek schválila, že tam vznikne polní nemocnice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 6 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 7 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 9 hhodinami
Načítání...