Vladimír Černý

Až čtyři tisíce nových lidí a miliardové investice, na takový nápor se chystá Kraj Vysočina v souvislosti s dostavbou Dukovan. Konkrétní dopady na region vláda zatím nezveřejnila. Už teď je ale jasné, že budou potřeba nové domy i silnice. Většina obcí v okolí jaderné elektrárny si tak připomene situaci z osmdesátých let minulého století, kdy se stavěly první bloky.

Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům z loňského zisku dividendu 48 korun za akcii před zdaněním. V úterý večer o tom po více než 13 hodinách jednání rozhodla valná hromada firmy. Prošel tak protinávrh ministerstva financí, které společně s vyšší dividendou navrhovalo také posunout výplatní termín o tři měsíce na 1. listopadu. Představenstvo ČEZ navrhovalo dividendu 44 korun za akcii, tento návrh ale neprošel. Valná hromada také rozhodla o výměně členů v dozorčí radě firmy.

Česká republika aktivovala zahraniční pomoc a požádala o součinnost s umístěním minimálně desítek pacientů s onemocněním covid-19 do Německa, Švýcarska a Polska. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Důvodem je, že řada nemocnic není podle resortu schopna pacientům zajistit obvyklé standardy poskytované péče. Zatím ale podle zprávy nebylo požádáno o převoz konkrétního pacienta.

Cestující přijíždějící do Polska z Česka a Slovenska čeká od soboty karanténa, pokud nebudou mít negativní test nebo nebudou oočkováni dvěma dávkami vakcíny proti covidu-19. Informoval o tom polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski. V úterý přibylo v Česku 15 672 případů covidu, což je nejvíce od 6. ledna. Jedná se o šestý nejvyšší denní nárůst počtu nakažených za celou dobu epidemie nemoci. Nejvíce nakažených za den přibylo právě 6. ledna, a to 17 764.

V nemocnicích zbývá podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého asi 15 procent volných lůžek. Vyčerpaná, tedy pod pět procent volných, by mohla být za dva až tři týdny. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) proto napsal hejtmanům a ředitelům zařízení, že v případě nepříznivého vývoje by nemocnice mohly omezit veškerou ostatní péči kromě té intenzivní.

Státní zdravotní ústav prověřuje tři podezření na výskyt jihoafrické varianty koronaviru v Česku. Další možné případy hlásí jihomoravští hygienici. V Česku se zatím šíří britská varianta a epidemie covidu-19 opět sílí. V pondělí se prokázala nákaza 11 233 lidí, což bylo výrazně více než v předchozím týdnu. V nemocnicích je nyní přes 6,5 tisíce lidí nakažených koronavirem, což je nejhorší únorový údaj. V těžkém stavu je nejvyšší počet pacientů od začátku epidemie, na jednotkách intenzivní péče jich leží 1329. Podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého se kapacita lůžek blíží vyčerpání, problém je i s personálem.

Nakažlivější britská varianta koronaviru má předpoklady k tomu, aby v Česku začala dominovat, míní šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Lidé by proto měli dbát na dodržování opatření. O jejich případném zpřísnění má vláda jednat v pondělí. Jedním z hlavních cílů je přitom zabránit přeplnění nemocnic. Neakutní péče se pravděpodobně neobnoví do začátku března, připustil Dušek v pořadu Otázky Václava Moravce.

Přesně před 75 lety – 25. ledna 1946 – vyjel z Mariánských Lázní do Bavorska první organizovaný transport odsunutých Němců. Během následujících měsíců pak vlaky z Československa odvezly do válkou zdevastovaného Německa přibližně dva a čtvrt milionu vysídlenců. Mnozí z nich začínali nový život v uprchlických táborech.

V Česku v pátek testy odhalily 13 029 případů koronaviru, laboratoře jich provedly sedmatřicet tisíc. S infekcí se v současnosti potýká 156 tisíc lidí, vyplývá z dat ministerstva zdravotnictví, což je dosud nejvíce. V nemocnicích leží 7249 pacientů, hospitalizovaných tedy zhruba o dvě stovky ubylo. Jedenáct stovek z nich je ve vážném stavu. Protiepidemický index PES stoupl na 87 bodů. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je naočkováno přibližně čtyřicet tisíc Čechů. Podle ministerstva práce od března nastoupilo do karantény kvůli koronaviru 344 tisíc lidí.

Ministerstvo zdravotnictví připravuje variantu protiepidemického systému, který bude využívat, až přestane platit nouzový stav. Podle ministra Jana Blatného (za ANO) bude podobná současné pětistupňové sadě opatření, bez nouzového stavu ale bude možné vyhlásit pouze první stupeň, a to nikoli celostátně, nýbrž lokálně. Zatím platí restrikce celostátně, opatření jsou na čtvrtém z pěti stupňů. Zda v pondělí přijde zásadní zmírnění spojené s třetím stupněm, není ještě jasné, vláda si ponechá rozhodnutí až na poslední chvíli a usnese se v neděli.

Případné zmírnění protikoronavirových opatření od pondělí bude podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) plošné. Posuzovat se přitom bude podle všech krajů včetně Prahy. Podle ministra v prosinci kvůli dobrovolnému testování na covid-19 úřady zároveň posílí kapacitu trasování, v záloze je připraveno přes tři sta lidí. Informace zazněly na páteční tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví. Ačkoliv koronavirová situace v Česku stále není stabilizovaná, počty nových případů nakažených i hospitalizovaných s covidem postupně klesají.

Nejnovější data ukazují, že koronavirová epidemie v Česku zpomaluje. Podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého začátkem týdne obdrží zdravotníci centrální pokyny pro ukončení příkazu zastavení odkladné péče. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Epidemická situace ale zůstává nestabilní. Jedinou zbraní, kterou lidé zatím mají, je testování, uvedl v pořadu ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

„Stará hranice mezi bývalou Podkarpatskou Rusí a Slovenskem se změnila. Namísto zemské hranice nastoupila hranice státní, která nás však nebude oddělovat od Sovětského svazu,“ informoval o definitivním konci společného soužití Čechoslováků a Rusínů Československý filmový týdeník 1945. Přesně před 75 lety, 22. listopadu 1945, Prozatímní Národní shromáždění schválilo zákon o připojení Podkarpatska k Ukrajinské SSR. Oblast se tak „vrátila“ zemi, ke které historicky nikdy nepatřila.

Ministerstvo zdravotnictví v pátek představilo plán, jak se budou měnit opatření, která omezují fungování společnosti v závislosti na šíření nemoci covid-19. Podle svých slov je ministr Jan Blatný (za ANO) pod velkým tlakem, protože je společnost rozdělená. Část lidí chce opatření zpřísnit a část je chce zrušit úplně. Zároveň uvedl, že na rozdíl od svého předchůdce by k úplnému zavření všech škol nepřistoupil. Ministr byl hostem pátečního Interview ČT24.

Podle odborníků začínají dva klíčové týdny, během kterých se ukáže, zda se současnou vlnu epidemie koronaviru podaří zvládnout. Čísla z posledních dnů naznačují, že počty nově nakažených dál nerostou. Politici jsou však, co se týče optimismu, zatím spíše opatrní. Na nová data čekají také nemocnice – aktuálně jsou v Česku obsazené tři čtvrtiny lůžek pro pacienty vyžadující intenzivní péči. Hledání volných míst pro nemocné má nově usnadnit Národní dispečink lůžkové péče.

Do páteční 18. hodiny v Česku přibylo 6770 potvrzených případů koronaviru. Počet zemřelých přesáhl tři tisíce, za necelý týden jich přibyla tisícovka. V nemocnicích leží s covidem-19 7281 pacientů, z toho 998 ve vážném stavu. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) míní, že Česko je na prahu snižování. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška v Česku se koronavirus masivně komunitně šíří. Data podle něj ale ukazují, že vývoj epidemie covidu-19 se dál nezhoršuje. Reprodukční číslo totiž pokleslo a procento pozitivních dál neroste, řekl na páteční tiskové konferenci.

V Česku dál přibývají počty lidí nakažených koronavirem. V sobotu hygienici evidují zatím 4308 potvrzených případů, za celý pátek denní přírůstek poprvé překonal hranici deseti tisíc. Dál stoupá také počet hospitalizovaných a zemřelých s prokázaným onemocněním covid-19. Vojáci pak začali s přípravou polní nemocnice v pražských Letňanech.

České zdravotnictví se připravuje na nápor pacientů s koronavirem. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) je teď prioritou zastavit nárůst nově nakažených a vybudovat dostatečné nemocniční kapacity. Nemocnice proto omezují plánovanou péči a přesouvají zdravotníky z jiných oddělení. Do práce se postupně zapojují také dobrovolníci, mimo jiné z řad studentů zdravotnických škol a roste i počet povolaných mediků.

Kolaps zdravotnictví v Česku kvůli epidemii covidu-19 podle koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého nehrozí. Zdravotnickou kapacitu pak dle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) Česko téměř zdvojnásobilo, další rezervy ale příliš nejsou. Vláda schválila vznik polní nemocnice v pražských Letňanech, ministři v pátek řešili i ekonomické záležitosti. Kabinet například schválil odklad elektronické evidence tržeb na leden 2023 nebo kompenzační bonus pro podnikatele. Ministři se také rozhodli zakázat návštěvy ve věznicích a detenčních ústavech.

Koronavirus začíná zasahovat do chodu některých nemocnic. Deset z více než dvou desítek velkých zdravotnických zařízení, které Česká televize oslovila, nějakým způsobem omezuje neakutní plánovanou péči. Vytíženým nemocnicím by tak za nouzového stavu mohli znovu pomoci medici. Těm ale i kvůli tomu, že do zdravotnických zařízení byli povoláni už na jaře, chybí praxe. Doufají tak, že si ji místo nástupu do zdravotnických zařízení budou moci na podzim doplnit.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) neplánuje navrhnout vládě zavedení nouzového stavu. Očekává ale na toto téma diskusi. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. V pořadu také předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý prohlásil, že při denním přírůstku vyšším než čtyři tisíce případů by se obával o zdravotní kapacity a necovidovou péči. Hlavní hygienička Jarmila Rážová předeslala, že není příznivcem úplného zavírání škol. Počet zemřelých s koronavirem v Česku o víkendu překročil 500.

Společně s počtem lidí, u kterých se potvrdila nákaza covidem-19, postupně roste i množství pacientů v nemocnicích. Podle ministerstva má zdravotnictví v tuto chvíli dostatečné rezervy. Některé nemocnice se nechtějí vracet k postupu z jara, kdy budovaly speciální covidová oddělení, a tvrdí, že kapacit mají dost. Jiné pak vyhradily lůžka na klinikách, které mají jinou než infekční specializaci.

Epidemiolog Rastislav Maďar na vlastní žádost skončil jako člen pracovní skupiny ministra zdravotnictví pro uvolňování karanténních opatření. Ministra o tom informoval už v pátek. Důvodem jsou dle jeho slov podpásové útoky –⁠ epidemiolog neprosazoval roušky ve školách, naopak je nedoporučoval. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) Maďarovu práci ocenil, podpásových útoků si prý není vědom.

Ministerstvo zdravotnictví a Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) informovaly o vývoji šíření nákazy koronavirem v Česku. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nemá Česko výraznější potíže, nákaza se nevyskytuje plošně, existují zde ale lokální ohniska: Moravskoslezský kraj, Praha, Olomoucko a částečně Středočeský kraj.