Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům z loňského zisku dividendu 48 korun za akcii před zdaněním. V úterý večer o tom po více než 13 hodinách jednání rozhodla valná hromada firmy. Prošel tak protinávrh ministerstva financí, které společně s vyšší dividendou navrhovalo také posunout výplatní termín o tři měsíce na 1. listopadu. Představenstvo ČEZ navrhovalo dividendu 44 korun za akcii, tento návrh ale neprošel. Valná hromada také rozhodla o výměně členů v dozorčí radě firmy.
ČEZ vyplatí akcionářům dividendu 48 korun za akcii, rozhodla valná hromada
Schválená dividenda je nižší než loni, kdy akcionáři dostali 52 korun za akcii. Mezi akcionáře bude rozděleno 25,8 miliardy korun, stát jako majoritní akcionář získá zhruba 18 miliard korun.
ČEZ vlastní ze sedmdesáti procent stát prostřednictvím ministerstva financí, zbytek drží soukromí akcionáři. Většina vyplacené dividendy tak směřuje státu, hlasování na valné hromadě ČEZ vesměs končí podle přání ministerstva financí.
Loni bylo mezi všechny akcionáře rozděleno osmadvacet miliard korun z předloňského očištěného zisku ČEZ, stát jako majoritní akcionář získal zhruba dvacet miliard korun.
Peníze na výplatu dividendy pochází ze zisku ČEZ a.s. za rok 2021 ve výši 4,4 miliardy korun a části nerozděleného zisku minulých let ve výši 21,4 miliardy korun. Dividenda se skládá z 22 miliard, což odpovídá téměř celému loňskému očištěnému konsolidovanému čistému zisku celé skupiny ČEZ, a 3,8 miliard korun získaných z prodeje bulharských aktiv. Zisk skupiny tvoří 41 korun na akcii, prodaná bulharská aktiva přidají dalších sedm korun.
Ministerstvo financí navrhlo posunutí výplatního termínu o tři měsíce kvůli zachování likvidity. Výplata navýšené dividendy v odloženém termínu znamená, že dividenda bude vyplácena z nárůstu provozního cash flow. Tento nárůst bude výsledkem prodeje té části elektřiny vyrobené v letošním roce, která před začátkem letošního roku ještě nebyla prodána, její prodej nastal až během letošního roku za současné vyšší ceny.
Burza
Akcie ČEZ v pondělí ztratily téměř jedenáct procent. Cenné papíry ČEZ přišly před úterní valnou hromadou o 10,91 procenta a propadly se na 1045 korun. „Jedná se o největší jednodenní ztrátu za více než dva roky. V březnu 2020 kvůli pandemii koronaviru oslabil ještě o více než 11 procent. V úterý akcie energetické společnosti ztrácely kvůli zprávám, že vládní Piráti navrhují vyšší daně pro energetické firmy,“ uvedl analytik investiční společnosti Wood & Company Vojtěch Boháč.
Premiér Petr Fiala (ODS) však v úterý plány mírnil. Řekl, že vláda nechce zavádět přímo sektorovou daň, ale hledá možnost, jak vytvořit solidární prostředí vůči lidem v problémech.
Dozorčí rada
V noci z úterý na středu rozhodla valná hromada o výměně čtyř z osmi zástupců státu v dozorčí radě firmy. Dalším třem zástupcům končí nebo již skončilo funkční období. Akcionáři zvolili pět nových členů dozorčí rady, není ale mezi nimi například hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), kterého do dozorčí rady navrhovalo ministerstvo financí. Čtyři členové rady volení zaměstnanci na svých postech zůstávají.
Nominaci Půty kvůli neskončenému trestnímu stíhání odmítal poslanecký klub Pirátů. Piráti v pondělí také kritizovali, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl do rady na návrh Pirátů nominovat senátora Lukáše Wagenknechta i protikorupčního experta Janusze Konieczného. Piráti to považují za porušení koaliční dohody a požadovali jednání vládních stran.
Valná hromada ČEZ z funkce odvolala k 31. srpnu Vladimíra Černého, Vladimíra Kohouta a Františka Vágnera. Jana Vaněčka odvolává s okamžitou platností. Zdeňkovi Černému skončilo funkční období v úterý 28. června. Karlu Tyllovi skončilo funkční období již 23. června. Funkční období končí také předsedovi dozorčí rady ČEZ Otakaru Horovi.
Novými členy dozorčí rady se stali Jiří Kadrnka a Radim Jirout – regionální představitelé ODS, která je nominovala, Vít Doležálek nominovaný KDU-ČSL, poradkyně ministra průmyslu a obchodu nominovaná STAN Eva Hanáková a náměstek ministra financí nominovaný ODS Roman Binder, který již byl do dozorčí rady kooptovaný. Dozorčí rada ho ve středu potvrdila členem, náhradním členem byl jmenovaný 24. února.
TOP 09 dříve navrhla finančníka a investora Radovana Vávru, který v minulosti stál v čele Komerční banky či Union banky, z jeho příspěvku na Twitteru ale vyplývalo, že se členem dozorčí rady nestal kvůli zdravotním problémům.
Valná hromada se i letos táhla, jednání trvalo zhruba 16 hodin a skončilo kolem 2:00, tedy po zhruba 16 hodinách jednání. Patřila k nejdelším valným hromadám, rekordní zatím byla ta v roce 2019, kdy akcionáři jednali asi 20 hodin.