Většina stran vládní koalice připouští podle zjištění ČT zavedení speciální daně pro energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí a jádra. Důvodem jsou prudce stoupající ceny energií a rychle rostoucí zisky energetických firem. Plán Pirátů až na pětadvacetiprocentní sektorovou daň pro firmy vyrábějící elektřinu podporuje STAN. Lidovci a TOP 09 chtějí jednat o konkrétních detailech návrhu. Pátá koaliční strana, ODS, je ke speciálnímu zdanění zatím spíše skeptická. Piráti se STAN chtějí návrh předložit na příštím jednání koaliční rady.
„Po určitou dobu vyšší zdanění, protože narůstající zisky energetických firem nejsou způsobeny chytrými investicemi nebo nějakou změnou, ale rostoucími cenami energií na burze. Jakákoliv pomoc, která teď jde ze strany vlády směrem k občanům České republiky, je na dluh, jde na zvýšení deficitu,“ vysvětlil ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Polostátnímu ČEZ, největší české firmě vyrábějící elektřinu, jen v prvním čtvrtletí letoška meziročně vzrostl čistý zisk trojnásobně – z necelých osmi a půl na víc než 26,5 miliardy korun. Důvodem jsou hlavně prudce rostoucí ceny energií.
Piráti si od nové daně slibují získat do rozpočtu deset až dvacet miliard ročně – podle toho, které firmy by ji musely platit. Podle Bartoše by se právě peníze z daně mohly použít přímo v pomoci lidem. „Ať už pro valorizaci třeba rodičovské nebo zvýšení životního minima či v nějaké přímé pomoci,“ nastínil.
Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval energetické společnosti, aby se o své vysoké zisky se zbytkem společnosti podělily. O zavedení speciální daně má ale zatím pochyby. „My obecně nechceme zvyšovat daně a nevidíme v tom rozumnou cestu. Ale tady se skutečně musíme bavit o tom, jak dosáhnout toho, aby ta solidarita tady byla. Až se na tom způsobu domluvíme, tak ho oznámíme veřejnosti,“ uvedl.
Piráti teď získali pro myšlenku jednat o podobě speciální energetické daně důležité spojence: hnutí STAN, lidovce i pravicovou TOP 09. „Popravdě řečeno, to je myšlenka, kterou my se v té vnitřní debatě ve STAN také zabýváme. Koneckonců to vychází i z našeho společného programu, je nám blízká,“ řekl ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan.
Návrh počítá se speciální pětadvacetiprocentní daní z příjmu pro firmy vyrábějící elektřinu. Podle první varianty by platily sektorovou daň společnosti, které produkují elektřinu z uhlí, podle druhé navíc i firmy vyrábějící elektřinu z jádra a podle třetí všechny energetické firmy, které mají obrat vyšší než pět set milionů korun ročně.
Rozpor s koaliční smlouvou
Většina vládních stran je ochotná o nové energetické dani jednat i přesto, že koaliční smlouva podepsaná před osmi měsíci zvyšování daní vylučuje. „My jsme určitě debatě otevření. Zatím ještě není o konkrétních parametrech,“ uvedla předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
„Máme se v této výjimečné situaci zamýšlet nad tím, kde případně můžeme posílit některé příjmy,“ sdělil ministr práce a sociálních věcí a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka.
Stát by, podle zvolené varianty, získal od firem vyrábějící elektřinu do rozpočtu deset až dvacet miliard korun ročně. Společnosti by platily novou daň buď od letošního října nebo od příštího ledna. A to po dobu dvou až tří let.
Opozice má výhrady
Proti zavedení speciální daně pro energetické firmy mají ve sněmovně výhrady opoziční poslanecké kluby. Podle nich by měl stát získat víc peněz do rozpočtu díky vyšší dividendě od energetické skupiny ČEZ. „A okamžitě je pustit do podpory domácností a firem. Je to rychlé a nemusím zavádět komplikovanou sektorovou daň,“ míní místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).
„Tyto společnosti, například velké uhelné elektrárny, by měly nabídnout sociální tarif,“ reagoval předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
