Při cestě z Česka do Polska budou lidé potřebovat test nebo očkování, jinak je čeká karanténa

Cestující přijíždějící do Polska z Česka a Slovenska čeká od soboty karanténa, pokud nebudou mít negativní test nebo nebudou oočkováni dvěma dávkami vakcíny proti covidu-19. Informoval o tom polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski. V úterý přibylo v Česku 15 672 případů covidu, což je nejvíce od 6. ledna. Jedná se o šestý nejvyšší denní nárůst počtu nakažených za celou dobu epidemie nemoci. Nejvíce nakažených za den přibylo právě 6. ledna, a to 17 764.

„Každý test –⁠ ať antigenní, či PCR –⁠ je platný,“ odpověděl polský ministr podle televize TVN 24 na otázku, jaký test bude vyžadovaný při překračování jižní hranice Polska. Niedzielski přitom hovořil o „osobách překračujících hranici“ a také o „lidech vracejících se z Čech a Slovenska“. Varšava už dříve oznámila, že očkování uznává pouze v případě látek schválených Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

Zpřísnění, které začne platit v sobotu, si vynutil prudký nárůst nových případů nákazy koronavirem v Polsku. „Máme před sebou dobu, kdy se bude rozvíjet třetí vlna pandemie,“ řekl Niedzielski. Podle něj je situace špatná a není na co čekat.
 

Epidemie koronaviru sílí

V Česku je epidemie koronaviru stále na vzestupu, svědčí o tom úterní čísla. Podobně jako počet nově potvrzených případů nákazy vzrostl v úterý také podíl nově nakažených na celkovém počtu provedených testů. Dosáhl zhruba 40,4 procenta, což je nejvíce od 9. ledna. Provedeno bylo přes 39 tisíc PCR testů na koronavirus a téměř 48 tisíc antigenních testů.

Počet lidí, kteří s covidem-19 skončili v nemocnici, v úterý klesl ve srovnání s pondělkem zhruba o 170 na 6817. Množství pacientů ve vážném stavu ale naopak mírně stouplo z pondělních 1385 na 1389. Už v pondělí se počet vážně nemocných dostal na nejvyšší úroveň od začátku epidemie. Statistiky ministerstva navíc nezahrnují pacienty, kteří po deseti dnech nevykazují příznaky koronaviru, ačkoli v nemocnicích dále zůstávají.

V Česku v posledních týdnech vytrvale klesají počty volných lůžek v nemocnicích. Zatímco na začátku února bylo volných asi 760 lůžek na ARO a jednotkách intenzivní péče, ke středečnímu ránu už bylo volných lůžek jen 590. To je pouze 14 procent z celkových kapacit míst na ARO a JIP v zemi. U lůžek s umělou plicní ventilací je podle údajů ministerstva volná méně než třetina a u standardních lůžek s kyslíkem asi čtvrtina z celkového počtu.

Aktuálně nemocných je 127 tisíc

Od 1. března loňského roku, kdy byli v Česku zaznamenáni první lidé nakažení koronavirem, bylo potvrzeno 1,18 milionu případů covidu-19. Aktuálně nemocí v zemi trpí přes 127 tisíc lidí. Zemřelo již celkem 19 682 lidí s covidem-19. V posledních dnech se denní počty úmrtí dostaly až na hodnoty kolem 150 nebo 160. Na začátku února bylo zemřelých kolem 130 denně.

Od 27. prosince se v Česku proti koronaviru očkuje. Od té doby bylo k úternímu večeru podáno podle dat ministerstva skoro 582 tisíc dávek vakcín a přibližně 221 tisíc lidí už dostalo obě potřebné dávky. V úterý bylo podáno 16 663 dávek, což je podobné množství jako předchozí úterý.

V rámci EU je na tom podle počtu případů covidu-19 na milion obyvatel Česko nejhůře (110 687). Z celého světa je na tom hůře jen Andorra (139 000) a Černá Hora (117 000). V celkovém počtu zemřelých je ČR v rámci EU na druhém místě a v celém světě Česku patří smutné třetí místo. V ČR zemřelo v souvislosti s covidem-19 téměř 1840 lidí na milion obyvatel, hůře jsou na tom celosvětově jen Belgie (téměř 1900) a malé San Marino (2150).

Reprodukční číslo zůstává

Rizikové skóre protiepidemického systému PES je ke středě na 75 bodech, tedy těsně ve čtvrtém z pěti stupňů pohotovosti. Úterní data ministerstvo zdravotnictví opět revidovalo, podle nich byl index v předchozích šesti dnech na 80 bodech. Za poklesem o pět bodů je snížení podílu hospitalizovaných, u kterých se covid-19 prokázal až v nemocnici, pod 45 procent. Reprodukční číslo kleslo jen o tisíciny, zůstává na 1,18. Původně se indexem PES měla řídit opatření proti šíření koronaviru, ale nyní už jeho hodnota není relevantní, hlavním ukazatelem je pro vládu naplněnost nemocnic.

Kapacita lůžek intenzivní péče v nemocnicích se podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého blíží absolutnímu vyčerpání, volných je asi 15 procent. Žádost o pomoc německých nemocnic s českými pacienty a aktuální vývoj epidemie covidu-19 ve středu projedná Ústřední krizový štáb, mimořádně zasedá i vláda.

Matematička Lenka Přibylová, která stojí za indexem rizika v jádru protiepidemického systému, serveru iROZHLAS.cz minulý týden řekla, že výpočet indexu potřebuje zkalibrovat po nástupu nakažlivější britské mutace s vyšším reprodukčním číslem.

„Potřebovali bychom stupňům čtyři a pět vrátit jejich původní sílu a nejen to, ještě doplnit i šestý stupeň,“ uvedla. Ministerstvo zdravotnictví se k tomu ale podle ní nechystá. „Index rizika nám říká, že situace je velice vážná. Startujeme čtvrtou vlnu z plných nemocnic,“ dodala Přibylová.

Protiepidemický systém PES představilo ministerstvo v polovině loňského listopadu. Je rozdělen do pěti stupňů pohotovosti podle bodového skóre, které se počítá na základě vybraných epidemiologických parametrů. Na každý stupeň rizika jsou navázána konkrétní opatření. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ale na konci ledna řekl, že index PES už není pro určování opatření relevantní.

Očkování ve školách

Ministerstvo školství poslalo do škol informace k prioritnímu očkování školských pracovníků, sdělila mluvčí úřadu Aneta Lednová. První etapa registrací učitelů i nepedagogů má podle ministerstva začít v sobotu 27. února. Výběr pracovníků s přednostním právem na vakcínu budou mít na starosti ředitelé.

Nejpozději ve čtvrtek obdrží školy unikátní kódy, kterými se při registraci bude ověřovat profese. Očkování bude dobrovolné, přihlašovat se k němu budou zájemci sami. Další fáze očkování zaměstnanců škol by se podle úřadu mohla spustit zhruba za tři týdny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 5 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled