Pandemie ve světě: Francie má nejvíc nakažených od listopadu, rakouská obec jde do izolace

Francie hlásí za úterý 31 518 infikovaných, což je nejvíce od listopadu. Rakouská obec jde do izolace kvůli jihoafrické variantě koronaviru. Maďarsko začalo jako první země v Evropské unii očkovat vakcínou proti covidu-19 od čínského výrobce Sinopharm, která zatím nemá souhlas unijních institucí.

Maďarský regulační úřad nedávno schválil čínský preparát pro nouzové použití, aniž čekal na doporučení od Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA). Letadlo s nákladem prvních 550 tisíc dávek přípravku Sinopharm v Budapešti přistálo v polovině února. „Je to důležitý den, protože začínáme očkování čínskými vakcínami. To mi také dává naději, že ti, kdo mají na starosti obranné úsilí, se mohou dostat na řadu snad příští týden,“ řekl premiér Viktor Orbán.

Podle hlavní maďarské lékařky Cecílie Müllerové by v nadcházejících sedmi dnech mělo čínskou vakcínu dostat čtvrt milionu lidí. Maďarsko kritizuje pomalé zavádění vakcín v EU a je také první z 27 členských zemí, která už dříve schválila i ruskou vakcínu. Ani ta souhlas EMA nemá.

Farmaceutická společnost AstraZeneca popřela zprávu agentury Reuters, podle níž doručí do členských zemí EU ve druhém čtvrtletí méně než polovinu původně přislíbených dávek své vakcíny. AstraZeneca plánuje dodávku vakcín v plné výši, tedy 180 milionů dávek, potvrdila mluvčí společnosti Radiožurnálu.

Půl milionu dávek od této firmy dorazilo do Kyjeva. Ukrajina tak po sérii zpoždění začne s očkováním dávkami vyrobenými v Indii a prodávaných pod názvem Covishield. Vláda chce očkovat v pěti etapách. První fázi, která by měla zahrnout téměř 380 tisíc lidí z prioritních skupin, zejména ošetřovatelů pacientů nakažených covidem-19, zahájí mobilní týmy.

Jako první země světa dostala vakcíny díky programu COVAX zřízenému pro chudší státy Ghana. Do západoafrické země putovalo 600 tisíc dávek látky AstraZeneca, zásilku zprostředkoval Dětský fond OSN UNICEF. Skrze program COVAX se letos mají distribuovat dvě miliardy dávek do 92 zemí světa.

Sdružení lékařů německých zdravotních pojišťoven chce do očkování zapojit praktické lékaře. Ve výzvě politickému vedení země uvádí, že díky praktikům bude možné naočkovat do konce července veškerou dospělou populaci.

Německo také schválilo první tři rozbory pro samotestování na koronavirus. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn prohlásil, že samotesty bude v příštích dnech možné koupit i v supermarketech.

Povolení získaly výrobci Hangzhou Laihe Biotech, Xiamen Boson Biotech a Healgen Scientific, což jsou společnosti čínského původu. Healgen Scientific je dcerou podniku Zhejiang Orient Gene Biotech. Očekává se, že další povolení budou následovat.

Americký úřad informoval o vakcíně Johnson & Johnson

Přípravek americké farmaceutické firmy Johnson & Johnson je bezpečný, informoval americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) na základě výsledků odborných studií.

Do globální studie bylo zapojeno skoro 44 tisíc dobrovolníků. Ve Spojených státech vykazovala látka 72procentní účinnost, v Latinské Americe 66procentní a v JAR, kde se rozšířila nová mutace koronaviru, byla účinnost 57 procent.

Celkově látka vykazovala 66procentní účinnost proti střednímu až těžkému průběhu covidu. Podle dosavadních výsledků studie byla účinnost vakcíny proti těžkému průběhu covidu velmi vysoká, jelikož 28 dní od jejího podání nebyly evidovány žádné hospitalizace či úmrtí související s nákazou. FDA ve zprávě uvedla, že vakcína rovněž snižuje riziko nákazy už 14 dní po aplikaci.

Tři příjemci vakcíny měli podle studie závažné vedlejší účinky, které pravděpodobně souvisely s očkováním. FDA však uvedla, že její analýza nevyvolává žádné konkrétní obavy ohledně bezpečnosti látky, které by bránily nouzovému schválení. Nejčastějšími vedlejšími účinky byly podle FDA bolest v místě vpichu, bolesti hlavy a svalů, zvýšená teplota či únava.

Vakcínu od Johnson & Johnson lze na rozdíl od vakcíny od výrobců Pfizer a Moderna uchovávat až tři měsíce v lednici, což usnadňuje distribuci. Byla vyrobena na podobném principu jako vakcína firmy AstraZeneca, vyžaduje ale pouze jednu dávku. Americké úřady si od ní slibují urychlení očkovací kampaně.

O podmínečné schválení své vakcíny společnost Johnson & Johnson tento měsíc požádala také Evropskou agenturu pro léčivé přípravky. Cílem společnosti je do konce roku vyrobit zhruba miliardu dávek. 

Přivírání i otevírání

Situace se nevyvíjí dobře na Slovensku. Země se dostala mezi nejhorší na světě v počtu úmrtí i hospitalizací v přepočtu na obyvatele. „Situace je velmi podobná tomu, co teď zažívá Česká republika. Nových případů v přepočtu na obyvatele není sice tolik, ale platí to, že ani po téměř dvou měsících lockdownu se nedaří situaci zlepšit. Opatření nezabírají tak, jak si vláda představovala,“ líčí zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

Bratislava proto žádá země EU o pomoc –⁠ tu už přislíbilo Rakousko, Polsko, Rumunsko a připraveno je podle dostupných informací také Maďarsko. „V současnosti se dolaďují formality zahraniční pomoci,“ konstatuje Obrovský s tím, že zdravotníci by měli pomáhat alespoň měsíc na jednotkách intenzivní péče. „Nemocnice jsou pod velmi vysokým tlakem už několik týdnů,“ doplňuje.

Ve Francii přibylo nejvíce nově nakažených od poloviny listopadu. Za poslední den zde úřady zaznamenaly 31 518 infikovaných a k tomu dalších 277 úmrtí. Za „znepokojivou“ označila vláda epidemickou situaci v přibližně deseti francouzských departmentech, včetně regionu Ile-de-France v okolí Paříže. Podle mluvčího vlády je kabinet připraven učinit dodatečná opatření k zastavení šíření infekce. V okolí severofrancouzského města Dunkerque bude nově platit víkendový zákaz vycházení.

Rakouská obec Mayrhofen v údolí Zillertal ve spolkové zemi Tyrolsko půjde kvůli nárůstu počtu nakažených do izolace. Ze 42 dosud odhalených případů infekce byla v 29 případech zjištěna takzvaná jihoafrická varianta. Od soboty do příští středy budou moci obec opustit pouze lidé s negativním koronavirovým testem.

Bavorsko si připomíná památku dvanácti tisíc obětí, které si tam covid-19 vyžádal. Vlajky jsou staženy na půl žerdi a ve 14:30 se držela minuta ticha.

Díky zlepšení epidemické situace částečně uvolní restrikce Švýcarsko. Od 1. března otevřou všechny obchody, muzea, zoologické zahrady, zábavní parky či fotbalová a tenisová hřiště. Naopak restaurace zůstanou zavřené, včetně těch se zahrádkami. Zvláštní opatření bylo přijato pro lidi mladší 20 let, kteří budou moci chodit do sboru a hrát v hudebních skupinách či orchestrech – ovšem bez obecenstva.

Dánsko prodloužilo omezení pro vstup cizinců do země do 5. dubna. Cizinci musí při příjezdu do Dánska předložit pádný důvod své cesty a negativní test na koronavirus, který není starší než 24 hodin. Do země se dostanou jen ti, kteří tam pracují, navštěvují rodinu či řidiči zásobovacích aut. Naopak vnitřně se ve skandinávské zemi rozvolní –⁠ od začátku března se otevřou obchody a některé další školy.

Dále zpřísňuje Švédsko. Tamní kabinet zkrátí otvírací dobu restaurací, barů a kaváren a také omezí počet lidí v obchodech, nákupních centrech či posilovnách. „Pokud budeme dodržovat odstupy, můžeme zabránit třetí vlně nákazy,“ prohlásil premiér Stefan Löfven.

Izraelské úřady budou mít přehled, kdo se nedal očkovat

Island, který má velmi nízké počty nových případů koronavirové infekce, povolí od středy setkání až 50 lidí místo dosavadních 20. Na sportovní utkání, do divadel a kin bude vpuštěno až 200 sedících diváků za předpokladu, že budou dodržovat alespoň metrové rozestupy.

Španělský premiér Pedro Sánchez bude v parlamentu čelit dotazům poslanců k vládním koronavirovým opatřením. Jihoevropská země v posledních dnech hlásí výrazné zlepšení epidemické situace, která tam byla nejhorší koncem ledna, a některé španělské regiony oznámily zmírnění restrikcí.

Izraelský parlament ve středu povolil ministerstvu zdravotnictví poskytovat jména a kontaktní údaje občanů, kteří nebyli očkováni proti covidu-19, lokálním úřadům a ministerstvu školství. Cílem kroku, který vyvolává obavy ohledně soukromí lidí, kteří nechtějí být očkováni, je přimět neočkované Izraelce, aby si nechali dát vakcínu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 4 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 42 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 51 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...