Ruská vakcína změnila názor dezinformátorů. Místo veškerého očkování nově odmítají jen to západní

Očkování a vakcína jsou momentálně jedněmi z nejskloňovanějších slov v českých médiích. Jen od začátku roku zmiňuje alespoň jednu z dosavadních vakcín proti covidu přes 20 tisíc článků a reportáží. V posledních dnech se navíc častěji mluví a píše o Sputniku V – vakcíně z Ruska, které by se údajně mohla otevřít cesta do Česka. Na takové zmínky rychle zareagovali i dezinformátoři. V jakých souvislostech se toto téma objevuje v seriózních a dezinformačních médiích, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Publikovaná studie ve vědeckém časopise Lancet a následná návštěva českého premiéra Andreje Babiše v Maďarsku a Srbsku, kde se očkuje ruskou vakcínou, odstartovala zájem novinářů o Sputnik V. Jen za necelé první dva únorové týdny byla v českých médiích ruská vakcína zmíněna téměř tolikrát jako v celém lednu.

Podle společnosti Newton, která pro pořad Newsroom ČT24 dělala srovnání, o ní ale nejvíc píše stejnojmenný server. Tedy web Sputnik, který má vazby na ruská státní média. Oblíbená je ruská vakcína i na ryze dezinformačních serverech. Podle jiné analýzy, tentokrát od firmy Semantic Vision, je Sputnik V v těchto zdrojích v porovnání s ostatními vakcínami zdaleka nejzmiňovanější.

„V manipulativních a dezinformačních zdrojích dostává mnohonásobně větší prostor než ostatní vakcíny. U Sputniku V je to poměr 47 procent článků z dezinformačních zdrojů a 53 procent z ostatních médií a u jiných vakcín je to poměr cca 15 procent článků z dezinformačních zdrojů a 85 procent z ostatních médií. Je vidět, jak tyto zdroje Sputnik V tlačí,“ uvádí ve zprávě Semantic Vision.

Dezinformace vyvolávají strach z účinků vakcín ze Západu

Některé dezinformátory, především ty, kteří celkově odmítají očkování, ale aktuality kolem ruské vakcíny o ní přiměly psát v jiných souvislostech. „Když se začalo debatovat, že by mohla přijít i k nám, mírně proměnila názory některých dezinformatorů, zda je všechno očkování špatné, anebo jen to západní,“ vysvětluje Veronika Víchová z think tanku Evropské hodnoty.

„Západní vakcíny mají podle dezinformací strašně nebezpečné vedlejší účinky, popřípadě vůbec nefungují, takže i po očkování budete nemocní. Je vidět vyvolávání strachu z toho, co západní vakcíny můžou způsobit, to má vést k posílení image ruské látky,“ doplňuje Jakub Kalenský, který se dlouhodobě věnuje ruské dezinformační kampani.

Mlžení a polopravdy

Dezinformátorům v týdnu nahrála i některá seriózní média, česká i světová. Publikovala totiž neověřenou zprávu o tom, že Sputnik V schválila Evropská léková agentura. Nic takového se ale nestalo.

„Zásadní věc je, proč Rusko doposud nepožádalo o registraci, a přitom do různých médií včetně dezinformačních webů pouští opak. Já jsem se díval na oficiální stránku Evropské lékové agentury a nic takového se nestalo. Rusové kolem registrace velmi podivně mlží a není to první dezinformace nebo polopravda, kterou pouštějí do médií ruských i západních,“ podivuje se novinář a komentátor Luboš Palata.

Podle vědeckého novináře Petra Koubského z Deníku N je ale celá diskuse o ruské vakcíně v Česku předčasná. „Kdyby se hypoteticky zítra začala schvalovat, ať už v rámci Evropské unie, nebo jenom u nás, byla by otázka několika měsíců, než by schválení doběhlo. Druhá věc je, kolik by ruský výrobce dokázal v dohledné době vakcín dodat. Podle toho, co víme, by trvalo nejméně několik měsíců, než by nějaká dodávka byla v cíli,“ říká Koubský s tím, že jde spíš o politickou hru než o reálné uvažování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

O čem plánujeme informovat v pondělí 2. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 1 hhodinou

SOUHRN: Zásadní události neděle 1. listopadu

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 1. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Malá a Šťastný nevyloučili opět pevné hlasování o veřejnoprávních médiích. Šebelová chce debatu

I během druhého čtení zákona o změně financování veřejnoprávních médií je koalice připravená přistoupit k hlasování v pevně stanovený čas. V Nedělní debatě ČT se na tom shodli předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá a šéf klubu Motoristů a ministr pro sport Boris Šťastný. Ještě v sobotu přitom premiér Andrej Babiš (ANO) na Nově řekl, že druhé čtení zákona ve sněmovně nebude koalice omezovat. Předsedkyně poslanců STAN Michaela Šebelová míní, že pokud by to koalice myslela s veřejnoprávními médii vážně, návrh zákon stáhne. Debata se podle ní musí vést pořádně. Diskusi moderovala Jana Peroutková.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Průzkum: Financování veřejnoprávních médií ostře dělí voliče vlády a opozice

Změna financování České televize a Českého rozhlasu i způsob jejího projednávání ve sněmovně ostře dělí nejen vládu a opozici, ale také jejich příznivce. Tři čtvrtiny voličů vládních stran si myslí, že navrhované snížení rozpočtu obou veřejnoprávních médií po zrušení poplatků je správné, zatímco 71 procent stoupenců opozičních uskupení plánované škrty odmítá. Ukázal to průzkum agentury NMS pro server Novinky, který se konal 26. a 27. října, pár dní po vyostřeném nočním jednání v dolní parlamentní komoře.
před 19 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události soboty 31. října

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 31. října 2026.
31. 10. 2026‌‌

Ministerstvo chystá návrh, podle něhož by za ČT a ČRo lidé platili dobrovolně, řekl Babiš

Ministerstvo financí připravuje návrh financování médií veřejné služby, podle kterého by peníze na jejich provoz nešly přímo ze státního rozpočtu, jak bylo dosud v plánu, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Televizní a rozhlasové poplatky by podle něj zůstaly zachovány na dobrovolné bázi, řekl v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Sdělil také, že koalice nebude ve druhém čtení návrhu na zrušení poplatků ve sněmovně omezovat diskusi.
31. 10. 2026‌‌

SOUHRN: Zásadní události pátku 30. října

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 30. října 2026.
30. 10. 2026‌‌

Ruský list Novaja gazeta končí. Odůvodnil to tlakem úřadů

Opoziční ruské médium Novaja gazeta po více než třech desetiletích existence oznámilo svůj konec. Odůvodnilo to tlakem ze strany ruských úřadů a bezpečnostních složek. V prohlášení na svém webu píše, že činnost ukončí 9. listopadu. O něco dříve vyšlo najevo, že redakce musí opustit budovu, kde sídlila téměř třicet let.
30. 10. 2026Aktualizováno30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.