Evropský soud nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění za střety v Oděse z roku 2014

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.

„Základní povinnost úřadů spočívala v tom, aby udělaly vše možné pro zabránění násilí,“ uvedl soud. Zdůraznil, že slabost ukrajinského režimu po ruské agresi na Krymu a v Donbasu nezbavila stát možnosti jednat. Soud také považuje za prokázané, že vyslání hasičských vozů k požáru bylo schválně pozdrženo o čtyřicet minut a ani policie nespěchala lidi z hořícího Domu odborů zachraňovat.

Soud uznal Ukrajinu vinnou z porušení úmluvy o lidských právech, konkrétně z porušení práva na život. Ukrajinský stát má vyplatit pozůstalým po každé z obětí patnáct tisíc eur (asi 376 tisíc korun) a dvanáct tisíc eur (asi 301 tisíc korun) třem žalobcům, kteří přežili s vážnými popáleninami. Největší odškodnění, sedmnáct tisíc eur (asi 426 tisíc korun), má dostat dcera jednoho z mužů, kteří uhořeli v Domě odborů. Žena si stěžovala také na neodůvodněné průtahy úřadů s vydáním otcova těla, aby jej mohla pohřbít, napsal portál Ukrajinska pravda. Soud podle něj rovněž uvedl, že tehdejší události byly do značné míry vyvolány ruskou propagandou.

V Oděse se na počátku května 2014 střetli přívrženci Moskvy s příznivci nové prozápadní ukrajinské vlády, nastolené v Kyjevě po útěku proruského prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska. Moskva následně v rozporu s mezinárodním právem vojensky obsadila ukrajinský poloostrov Krym a vyvolala povstání a válku v Donbasu na východě Ukrajiny. Potyčky v Oděse vyvrcholily právě požárem Domu odborů, kde zahynulo několik desítek proruských aktivistů.

Pozůstalí po 25 obětech a také tři přeživší těchto událostí se obrátili na soud ve Štrasburku, podobně jako příbuzní dvou proukrajinských aktivistů, kteří byli během potyček zastřeleni. Střelným zraněním podlehli i tři náhodní kolemjdoucí, připomněla Ukrajinska pravda. Bez ohledu na rozdílnost názorů účastníků tehdejšího dění si všichni žalobci stěžovali na Ukrajinu především kvůli nečinnosti, protože stát mohl zásahem odvrátit tragické následky. Lokální úřady také úmyslně ničily důkazy na místě neštěstí.

Vliv ruské propagandy

„Soud shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené Ruskem. Neodůvodněné vlně násilí předcházelo ustavičné šíření agresivních a emocionálně zabarvených dezinformací a propagandy o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii,“ píše se v rozsudku.

Soud také upozornil, že mnozí oděští činitelé zodpovědní za ukrajinská pochybení zakrátko utekli právě do Ruska, kde dostali občanství a udělali kariéru na pozadí ruské invaze do sousední země. Konkrétně zmínil zástupce policejního náčelníka Volodymyra Fučedžiho a náčelníka hasičů Volodymyra Bodelana.

To však Ukrajinu jako stát nezbavuje odpovědnosti, zdůraznil soud. Kyjev se podle něj ani nepokusil pohnat k odpovědnosti hodnostáře, kteří mají na svědomí smrt mnoha lidí. Oděská policie podle soudu „neudělala prakticky nic“, aby odvrátila útoky na demonstranty s použitím střelných zbraní, a ignorovala varování o přípravě nepokojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina hlásí vzájemné útoky. Rafinerie ve Volgogradu hoří

Úřady v ruské Volgogradské oblasti tvrdí, že při dronovém náletu zemřeli čtyři zaměstnanci průmyslové zóny na jihu Volgogradu. Podle informací zpravodajského telegramového kanálu Exilenova+ byla cílem útoku tamní rafinerie. Na jihu Moskvy podle TASS explodovalo auto, které řídil bývalý mluvčí ukrajinského expremiéra Sergej Zavorotnyj. Naopak ukrajinské úřady hlásí po ruských úderech dva mrtvé v Sumské oblasti, dva v Oděse, dva v Záporoží a dohromady desítky zraněných v Oděské, Záporožské, Vinnycké a Rovenské oblasti. V Kyjevě poškodily padající trosky dronu nemocnici.
09:37Aktualizovánopřed 42 mminutami

Německo kvůli hybridním hrozbám rozšíří kompetence tajných služeb

Němečtí poslanci schválili reformu zpravodajských služeb. V reakci na nové hybridní hrozby posiluje jejich pravomoci doma i v zahraničí. Spolková zpravodajská služba (BND) bude nově moci například zasáhnout už v době kybernetického útoku ze zahraničí proti jeho původci v jiné zemi. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) dostane nové pravomoci při odposlouchávání či vstupech do obydlí podezřelých.
před 1 hhodinou

Slovenský exministr Taraba má dost podpisů na založení strany, píše Sme

Dřívější ministr životního prostředí a nyní poslanec Národní rady Slovenské republiky Tomáš Taraba získal potřebný počet podpisů k založení nové strany „Taraba – Rozvoj Slovenska“. Dle informací webu SME.sk to oznámil na tiskové konferenci v Nitře.
před 1 hhodinou

Microsoft řeší výpadky svých služeb. Problémy hlásí i česká ministerstva

Americká softwarová společnost Microsoft má problémy při řešení výpadků, se kterými se od čtvrtečního večera potýkají uživatelé její internetové pošty Outlook i dalších služeb. Firma na odstraňování výpadků stále pracuje. V nejnovější zprávě informovala, že registruje počáteční známky stabilizace. Výpadek zasáhl i česká ministerstva a Letiště Václava Havla.
07:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Stovky lidí v San Diegu protestovaly proti zadržení osmiletého dítěte agenty ICE

Stovky lidí ve čtvrtek v San Diegu protestovaly proti zadržení osmiletého chlapce z Haiti agenty Úřadu pro imigraci a cla (ICE), informuje stanice NBC San Diego. Žák třetí třídy základní školy skončil bez doprovodu příbuzných ve federální vazbě minulý týden, když ho úřad odebral jeho strýci při plánovaném úředním slyšení, kam dítě dostalo předvolání. Otec dítěte byl deportován loni.
před 1 hhodinou

Sbližování izraelského Likudu s rakouskou krajní pravicí vyvolává kritiku

Mezi izraelským Likudem premiéra Benjamina Netanjahua a krajně pravicovou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) dochází k nečekanému sbližování. Do Vídně tento týden přicestoval izraelský ministr pro diasporu Amichai Chikli, aby se setkal s představiteli strany, u jejíhož vzniku stáli také bývalí nacisté. Schůzka vyvolala kritiku mimo jiné ze strany rakouské židovské komunity.
před 5 hhodinami

VideoLang vidí šanci na mírová jednání o Ukrajině. Putin hraje o čas, namítá Bartoš

„Teď jsme asi pravděpodobně nejblíž tomu, co si asi všichni přejeme, abychom začali zcela vážně za účasti zainteresovaných stran jednat o míru,“ domnívá se ve věci rusko-ukrajinského konfliktu místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Hubert Lang (ANO). Člen sněmovního výboru pro obranu Ivan Bartoš (Piráti) jeho optimismus zcela nesdílí. „Rád bych sdílel možná ten lehký optimismus,“ reagoval s tím, že ruský vládce Vladimir Putin podle něj „hraje o čas“ a požadavky Moskvy jsou „velmi nepřátelské vůči Evropě jako celku“. Debata v Událostech, komentářích moderovaná Terezou Řezníčkovou se dotkla také vojenského cvičení koalice ochotných v Polsku bez české účasti.
před 6 hhodinami

Demokraté hledají nové vedení Senátu USA. Stará garda čelí kritice

„Jsem přesvědčen, že v novém složení Senátu budu lídrem většiny,“ prohlásil demokratický senátorský lídr Chuck Schumer. Zvedly se proti němu však centristické i progresivní hlasy. Proti jeho kandidatuře se vyjádřila i řada nově zvolených senátorů. Schumer pro ně může být přítěží, míní amerikanista Jiří Pondělíček. Vyzyvatelem se Schumerovi už stal Chris Van Hollen. Do čela Sněmovny reprezentantů se pak chce postavit Hakeem Jeffries, který se naopak může opřít o výraznou demokratickou většinu.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.