Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.
„Základní povinnost úřadů spočívala v tom, aby udělaly vše možné pro zabránění násilí,“ uvedl soud. Zdůraznil, že slabost ukrajinského režimu po ruské agresi na Krymu a v Donbasu nezbavila stát možnosti jednat. Soud také považuje za prokázané, že vyslání hasičských vozů k požáru bylo schválně pozdrženo o čtyřicet minut a ani policie nespěchala lidi z hořícího Domu odborů zachraňovat.
Soud uznal Ukrajinu vinnou z porušení úmluvy o lidských právech, konkrétně z porušení práva na život. Ukrajinský stát má vyplatit pozůstalým po každé z obětí patnáct tisíc eur (asi 376 tisíc korun) a dvanáct tisíc eur (asi 301 tisíc korun) třem žalobcům, kteří přežili s vážnými popáleninami. Největší odškodnění, sedmnáct tisíc eur (asi 426 tisíc korun), má dostat dcera jednoho z mužů, kteří uhořeli v Domě odborů. Žena si stěžovala také na neodůvodněné průtahy úřadů s vydáním otcova těla, aby jej mohla pohřbít, napsal portál Ukrajinska pravda. Soud podle něj rovněž uvedl, že tehdejší události byly do značné míry vyvolány ruskou propagandou.
V Oděse se na počátku května 2014 střetli přívrženci Moskvy s příznivci nové prozápadní ukrajinské vlády, nastolené v Kyjevě po útěku proruského prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska. Moskva následně v rozporu s mezinárodním právem vojensky obsadila ukrajinský poloostrov Krym a vyvolala povstání a válku v Donbasu na východě Ukrajiny. Potyčky v Oděse vyvrcholily právě požárem Domu odborů, kde zahynulo několik desítek proruských aktivistů.
Pozůstalí po 25 obětech a také tři přeživší těchto událostí se obrátili na soud ve Štrasburku, podobně jako příbuzní dvou proukrajinských aktivistů, kteří byli během potyček zastřeleni. Střelným zraněním podlehli i tři náhodní kolemjdoucí, připomněla Ukrajinska pravda. Bez ohledu na rozdílnost názorů účastníků tehdejšího dění si všichni žalobci stěžovali na Ukrajinu především kvůli nečinnosti, protože stát mohl zásahem odvrátit tragické následky. Lokální úřady také úmyslně ničily důkazy na místě neštěstí.
Vliv ruské propagandy
„Soud shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené Ruskem. Neodůvodněné vlně násilí předcházelo ustavičné šíření agresivních a emocionálně zabarvených dezinformací a propagandy o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii,“ píše se v rozsudku.
Soud také upozornil, že mnozí oděští činitelé zodpovědní za ukrajinská pochybení zakrátko utekli právě do Ruska, kde dostali občanství a udělali kariéru na pozadí ruské invaze do sousední země. Konkrétně zmínil zástupce policejního náčelníka Volodymyra Fučedžiho a náčelníka hasičů Volodymyra Bodelana.
To však Ukrajinu jako stát nezbavuje odpovědnosti, zdůraznil soud. Kyjev se podle něj ani nepokusil pohnat k odpovědnosti hodnostáře, kteří mají na svědomí smrt mnoha lidí. Oděská policie podle soudu „neudělala prakticky nic“, aby odvrátila útoky na demonstranty s použitím střelných zbraní, a ignorovala varování o přípravě nepokojů.
