Odškodnění

Vláda premiéra Roberta Fica (Smer) vyhlásila pro celé území Slovenska mimořádnou situaci z důvodu nákazy slintavkou a kulhavkou, která zasáhla chovy zvířat. Ministr zemědělství Richard Takáč (Smer) v úterý potvrdil čtvrté ohnisko nákazy. Jde o farmu Malá Lúč s 279 kusy skotu, která se nachází blízko dříve potvrzených ohnisek tohoto vysoce infekčního onemocnění sudokopytníků.

Okresní soud v japonském městě Šizuoka v pondělí rozhodl, že vláda v Tokiu musí zaplatit přibližně 217 milionů jenů (přes 33 milionů korun) jako odškodné muži, který ve vězení strávil více než 47 let. Iwao Hakamata (89) byl odsouzen k trestu smrti za vraždu čtyřčlenné rodiny z roku 1966, loni na podzim byl však v obnoveném procesu zproštěn viny, píše agentura Kjódó.

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.

Ministerstvo zdravotnictví přiznalo rodině odškodné tři miliony korun kvůli prokázanému úmrtí ročního dítěte po očkování, upozornily na to server Seznam Zprávy i Deník N. Šlo o extrémně vzácnou reakci na hexavakcínu nebo vakcínu proti pneumokokům. Má jít o první případ, kdy stát poškozené očkováním odškodnil. Informaci následně potvrdil vedoucí tiskového oddělení resortu Jan Řežábek.

Soud v Ostravě začal rozplétat spor o osmnáct vytrhaných zubů. Pacient požaduje po zubaři odškodné skoro čtyři miliony korun. Tvrdí, že mu stomatolog vytrhal zdravé zuby, a pak ho neodborně léčil. Lékař si za svým postupem stojí a oponuje, že muž si potíže způsobil sám, protože navzdory telefonickým i písemným varováním nechodil na kontroly. Případ řeší i policie.

Po čtyřech letech se rýsuje možnost prvního odškodnění za zdravotní újmu po očkování proti covidu. Rozhodnutí městského soudu v Praze ale zatím není pravomocné. Ministerstvo zdravotnictví České televizi sdělilo, že se pravděpodobně dovolá. Na stát se obrátilo téměř 150 lidí z milionů očkovaných.

Za stíhání kvůli vydání osvědčení o československém občanství pro Josefinu Czerninovou dostala úřednice Ivana Odarčenková od státu odškodné 620 tisíc korun. České televizi informaci potvrdily mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 a ministerstva spravedlnosti. Úřednice za desetileté stíhání požadovala odškodné téměř devět milionů korun. Loni ji soudy pravomocně osvobodily.

Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal Robertu Tempelovi odškodnění ve výši 8,892 milionu korun. Muž byl nezákonně odsouzen za dvojnásobnou vraždu, ve vězení byl téměř dvacet let. Za stíhání a čas strávený za mřížemi požadoval po státu skoro devadesát milionů. Rozsudek není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Podle právního zástupce státu Miloše Borovičky jde pravděpodobně o nejvyšší odškodnění, které kdy mělo v souvislosti s nezákonným stíháním ministerstvo spravedlnosti vyplatit. Pokud by odvolací soud úterní rozhodnutí potvrdil, dostal by muž dohromady asi třináct milionů.

Okresní soud v Ostravě rozhodl, že zbrojařská firma Imex Group musí zaplatit 2,185 milionu korun rodině skladníka, jenž zemřel v roce 2014 při výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku. Podle soudu je za jeho smrt firma odpovědná. Rozhodnutí zatím není pravomocné. Napsal to iRozhlas.cz. Právník Imexu Radek Ondruš serveru řekl, že se závěry soudu nesouhlasí a že se firma proti nim odvolá.

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková dostane od státu za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren celkové odškodné ve výši 1,5 milionu korun. Pražský městský soud jí pravomocně přiznal 900 tisíc korun. Dalších 600 tisíc ženě už dříve vyplatilo ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud ale po krocích resortu vzkázal, že odškodné by v tomto případě mělo být vyšší. Vitásková se za způsobenou nemajetkovou újmu domáhala 48,5 milionu.

Termín pro podávání žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizaci by se mohl prodloužit o dva roky. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek a poslankyně Eva Decroix (oba ODS) podali návrh na prodloužení lhůty jako součást vládního návrhu k novelizaci zákoníku práce. Novinářům to po středečním jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny v sídle veřejného ochránce práv v Brně řekli náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník a vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Původní lhůta měla vypršet s koncem roku.

Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou sto tisíc korun. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun. Ministři se naopak neshodli na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro.

Ne všechny ze stovek žen, které Česko i po roce 1989 protiprávně sterilizovalo, mají podle platných pravidel nárok na omluvu a odškodnění tři sta tisíc korun. Resort zdravotnictví totiž uznává jen žádosti žen s lékařskou dokumentací. Ta ale často chybí a nedá se už ani získat. I soudy přitom na ministerstvo apelují, aby uznávalo i jiné důkazy a vycházelo poškozeným ženám vstříc. Ty se zatím ocitají v nekonečném koloběhu čekání a zpochybňování. Pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.

Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.

Za diskriminaci kvůli pohlaví ekonomka Marie Čaušević s konečnou platností vysoudila omluvu a odškodnění tři sta tisíc korun. Žádala vyšší sumu. Co se týče odškodnění, Ústavní soud (ÚS) ženinu stížnost odmítl. Zrušil ale rozhodnutí o nákladech řízení, které v praxi znamenalo, že by za ně dotyčná zaplatila víc, než kolik dostane na odškodném.

Dva navržené zákony, které předkládají ministerstva vnitra a spravedlnosti, slibují lidem perzekvovaným komunistickým režimem odškodnění ve výši sto tisíc korun. Peníze mají dostat dvě skupiny disidentů. První jsou ti s ochranným dohledem, kteří museli například hlásit pobyt mimo bydliště nebo trpět domovní prohlídky. Druhou skupinu tvoří lidé, které Státní bezpečnost (StB) nutila k emigraci.

Ruská agrese na Ukrajině prohloubila propast mezi Západem a „globálním Jihem“. Kreml sází na frustraci rozvíjejících se zemí, jimž slibuje posílení ekonomik i nový světový řád, ve kterém už nebudou upozaděny. Kyjev argumentuje dopady války na potravinovou bezpečnost a hraje na morální notu. Nedaří se mu ale získat na svou stranu klíčové hráče, jako je Indie či Jižní Afrika. Většina „globálního Jihu“ navíc odmítá sankce a částečně brzdí snahy o využití zabavených ruských aktiv na odškodnění pro Ukrajince. Země se totiž obávají zhoršení vztahů s Kremlem i nastavení precedentu, který by se mohl v budoucnu týkat i jich, píše Evropejska pravda.

Itálie po dlouholetém sporu s Evropskou unií (EU) vypíše nové veřejné soutěže na pronájem pláží. Podle agentury DPA o tom ve středu rozhodla vláda v Římě. Nová legislativa by měla vstoupit v platnost až za tři roky. Proti reformě začátkem srpna stávkovali provozovatelé byznysu s lehátky a slunečníky.

Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal bývalému výkonnému řediteli Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Michalu Halovi přes jedenáct milionů korun s úroky za nezákonné stíhání v kauze pronájmu dálničních odpočívadel, napsal server Česká justice. Většinu částky tvoří náhrada ušlého zisku, odškodnění by měl muž dostat i za náklady na obhajobu či nemajetkovou újmu. Rozhodnutí není pravomocné. S ohledem na české poměry jde podle webu o nebývale vysokou částku.

Po pádu římsy v centru Prahy, při kterém zemřel člověk, čeká dům v Lazarské ulici oprava. Vlastník, kterým je Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), chce nebezpečné prvky z fasády úplně odstranit. K tomu ale potřebuje získat souhlas památkářů. Rodině muže, který před domem přišel o život, nabídla VZP odškodnění.

Přibývá lidí, kteří chtějí odškodnění za problémy v letecké dopravě. Agentury, které se na vyřizování kompenzací specializují, hlásí za letošní červenec velký zájem. Cestující mohou například žádat odškodnění za kufr ztracený během přepravy, maximálně ale 33 tisíc korun. Mohou také požadovat kompenzace za zrušené nebo zpožděné lety. V případě mimořádných událostí, které aerolinky nemůžou ovlivnit, nárok na kompenzace nevzniká. Jde o špatné počasí, změny v pokynech od řídicí věže nebo stávky.

Obvodní soud pro Prahu 2 částečně vyhověl žalobě podnikatele Romana Janouška a přiznal mu k už dříve vyplacenému odškodnému ještě 4346 korun s úroky. Dalších 154 milionů korun, které Janoušek požadoval za neoprávněné stíhání v kauze Chambon a zadržování majetku, ale stát platit zatím nemusí. V této části soud žalobu nepravomocně zamítl, informuje server Seznam Zprávy.

Dozorce, který čelil obžalobě za napadení cizince v litoměřické věznici, dostal od ministerstva spravedlnosti odškodné 117 tisíc korun. Vyplývá to z rozhodnutí, které má ČT k dispozici. Muž byl společně se svým kolegou obžalován kvůli tomu, že v roce 2018 několikrát udeřili vězně z Lotyšska ve výtahu. Soud ale oba zprostil obžaloby. Podle pravomocného verdiktu nešlo v tomto případě ani o kázeňský přestupek.

Ústav pro studium totalitních režimů navrhuje odškodnit oběti akce Asanace částkou sto tisíc korun. Vypracovat možnosti kompenzace mu zadala vláda. Operace komunistické státní bezpečnosti poškozovala například signatáře Charty 77. Disidenti čelili psychickému i fyzickému nátlaku a byli nuceni k emigraci. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluví o symbolickém narovnání nenapravitelné křivdy.