Odškodnění

Odvolací soud přiznal porodní asistentce Ivaně Königsmarkové 700 tisíc korun a omluvu za nemajetkovou újmu, kterou utrpěla v době nezákonného stíhání kvůli komplikovanému domácímu porodu. Potvrdil tak prvoinstanční verdikt. Žena již dříve dostala zhruba 870 tisíc jako náhradu ušlého zisku. Náhradu za zásah do profesní a společenské cti nebo do jejího zdraví však pražský městský soud před více než čtyřmi lety zamítl. Uvedl, že je nárok promlčený. Případ musel nyní přehodnotit na základě rozhodnutí Ústavního soudu.

Plastický chirurg z Plzně Jan Bouda kvůli nepovedeným operacím prohrál soudy s několika pacientkami, má jim zaplatit vysoké odškodné. To ale zatím neudělal a dál operuje. Reportéři ČT o případu natáčeli už na jaře. Nyní zjistili, že stejné problémy s ním měly i pacientky z Německa. A že pochybil, už i v tomto případě potvrdil soud. Vyšetřuje jej také policie. Oběti hovoří o ignorování předoperačního vyšetření či nekróze při převazech. O současném působení lékaře natáčela Jevhenija Vachničenko.

Americká technologická společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě Facebook a Instagram, musí ve Španělsku zaplatit internetovým médiím 479 milionů eur (11,5 miliardy korun). Podle rozhodnutí obchodního soudu v Madridu se Meta dopustila nekalých obchodních praktik a také porušení evropského nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Informuje o tom agentura Reuters. Proti rozhodnutí se Meta může odvolat.

Soud rehabilitoval skupinu disidentů, kteří byli za komunismu vězněni v celách předběžného zadržení. Jsou mezi nimi například redaktor samizdatového časopisu Střední Evropa Luděk Bednář, evangelický kněz Miloš Rejchrt a hudebník Vlastimil Třešňák. Kromě rehabilitace soud přiznal i finanční odškodnění. Jeho výši ale advokát Lubomír Müller zastupující disidenty nepovažuje za přiměřenou. Dalšími případy se justice nadále zabývá.

Bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček uspěl se svou žalobou na stát s náhradou za ušlý zisk kvůli nezákonnému trestnímu stíhání v kauze Opencard. Obvodní soud pro Prahu 2 mu přiznal odškodnění přes 1,2 milionu korun. České televizi to potvrdila mluvčí soudu Marcela Pröllerová. Rozsudek zatím není pravomocný. Ušlý zisk představuje částku, kterou Hudeček mohl získat jako potenciální předseda kontrolního výboru pražského zastupitelstva, kdyby nebyl trestně stíhaný.

Vladimir Putin slíbil ázerbájdžánskému prezidentovi Ilhamu Alijevovi odškodnit pozůstalé po obětech loňského zřícení letadla ázerbájdžánských aerolinek. U letounu v ruském vzdušném prostoru vybuchly dvě ruské rakety, řekl ruský vládce podle agentury Reuters při čtvrtečním setkání obou lídrů na okraji summitu postsovětského Společenství nezávislých států v Dušanbe.

Nejvyšší soud v Namibii na listopad odročil kauzu, v níž potomci obětí koloniálního útlaku požadují po Německu reparace. Některé kmeny se na začátku 20. století v tehdejší Jihozápadní Africe postavily na odpor cizím osadníkům a armádě. Ta odpověděla popravami a masovými internacemi. Desítky tisíc lidí přišly o život. Nejvyšší soud by svým výrokem mohl povolat německý stát k formální zodpovědnosti za způsobené škody.

Česká národní banka (ČNB) uložila pokutu šest milionů korun UniCredit Bank za chyby při účtování karetních transakcí v cizích měnách. Banka v letech 2023 a 2024 kvůli technické chybě systému používala pro klienty nevýhodný směnný kurz, peníze jim vrátila po jedenácti měsících. Vyplývá to z pravomocného rozhodnutí, které ČNB zveřejnila na svých internetových stránkách.

Ústavní soud (ÚS) dal porodní asistentce Ivaně Königsmarkové novou šanci na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním. Justice považovala nárok za promlčený. Podle ústavních soudců jej však Königsmarková uplatnila včas. Šestiměsíční promlčecí lhůta se měla počítat nikoliv od ústního vyhlášení pravomocného zprošťujícího rozsudku, ale až od doručení písemného odůvodnění, které v soudní síni podle Königsmarkové nezaznělo a zvukový záznam nelze přehrát.

Odvolací soud snížil Robertu Tempelovi odškodnění za nezákonné odsouzení k doživotnímu trestu za dvojnásobnou vraždu o 2,66 milionu korun. Muž tak podle středečního verdiktu dostane od státu dalších 6,23 milionu korun k ministerstvem spravedlnosti již dříve vyplaceným 3,6 milionu korun. Tempel strávil ve vězení téměř dvacet let. Částka, kterou dostane, patří k nejvyšším odškodněním, které české soudy za stíhání přiznaly. Rozhodnutí je pravomocné.

Justice zbytečně zkomplikovala dívce se zdravotním handicapem cestu k odškodnění za nedostatečnou péči v novorozeneckém a kojeneckém věku. Před odebráním z péče rodičů byla podvyživená a vývojově opožděná. Otec dostal podmínku, trestní soud ale dívku s nárokem na náhradu odkázal do civilního řízení. Stížnosti dívky, za kterou jedná opatrovnice, nyní částečně vyhověl Ústavní soud (ÚS). Znovu rozhodne odvolací Krajský soud v Ostravě.

Odvolací soud ve Spojených státech v pondělí odmítl zrušit verdikt, podle kterého musí americký prezident Donald Trump jako odškodnění za pomluvu zaplatit novinářce Jean Carrollové 83 milionů dolarů (1,7 miliardy korun), informovala americká média. Soud nařídil Trumpovi zaplatit odškodné v lednu 2024, Trump se proti verdiktu odvolal, soud ale dřívější verdikt potvrdil. Trump o novinářce tvrdil, že je lhářka, když jej Carrollová obvinila, že ji v devadesátých letech sexuálně zneužil.

Ministerstva evidují na dvacet žádostí o stotisícové odškodnění disidentů. Nárok mají ti, na které komunistický režim uvalil ochranný dohled nebo je nutil k emigraci v rámci akce Asanace. Ta se dotkla i jejich dětí. Dopady zkoumali psychologové z Národního ústavu duševního zdraví.

Porota federálního soudu rozhodla, že společnost Google ze skupiny Alphabet musí zaplatit 425 milionů dolarů (8,9 miliardy korun) za porušení soukromí uživatelů. Google podle soudu pokračoval ve sběru dat od milionů lidí, kteří v nastavení účtu vypnuli funkci sledování, uvedla agentura Reuters. Google jakékoli pochybení odmítá a hodlá se odvolat.

Nejvyšší soud (NS) musí znovu rozhodnout v kauze muže, jenž se mnoho let choval despoticky ke své tehdejší manželce. Původně jej NS zprostil, ve středu však Ústavní soud (ÚS) vyhověl ženině stížnosti. „NS nesprávným právním posouzením zasáhl do práva stěžovatelky na účinné vyšetřování,“ řekla ústavní soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová. ÚS se také zastal další ženy, které dal novou šanci na odškodnění za to, že policie neprovedla účinné vyšetřování trestního oznámení na katolického kněze.

Před čtvrt stoletím podepsali v Berlíně čeští a němečtí vyjednávači dohodu o odškodnění českých obětí nacismu. Týkala se vězňů, kteří přežili německé koncentrační tábory, ale i nuceně nasazených na práci pro třetí říši. Na jejím základě bylo mezi 87 tisíc osob rozděleno osm miliard korun. Dohodě přitom předcházela víc než dvouletá složitá mezinárodní jednání. „My jsme na sebe tehdy křičeli, opouštěli jsme jednání, bylo to skutečně velmi tvrdé a náročné. Bylo nám jasné, že po tomto jednání už nic jiného nebude,“ vzpomíná velvyslanec v Rakousku Jiří Šitler. Výsledná podoba dohody je v současnosti uložena v archivu ministerstva zahraničí.

Studenti medicíny a dalších zdravotnických oborů budou moci o rok dříve než dosud začít pracovat v nemocnicích jako praktické sestry, normu schválil Senát. U zdravotních sester to má být většinou možné už po dvou letech studia a u budoucích lékařů po třech letech. Norma má pomoci vyřešit potíže s nedostatkem nemocničního personálu. Horní komora podpořila i převod odpovědnosti za zřizování lékařských pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny.

Krajský soud v Brně zamítl žalobu francouzské společnosti EDF proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o tendru na stavbu nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany. ÚOHS zamítl námitky společnosti EDF na postup ve veřejné soutěži. Strany mohou rozsudek napadnout kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.

Vrchní soud v Olomouci částečně zrušil rozsudek krajského soudu a přiznal znásilněné dívce a její matce náhradu nemajetkové újmy celkem 600 tisíc korun, se kterou je původně odkázal do civilního řízení. Následným stížnostem dívky a její matky ale vyhověl Ústavní soud (ÚS), kritizoval formalistický přístup i zkratkovité úvahy vrchního soudu o údajném spoluzavinění tehdy nezletilé dívky. Vrchní soud tak musel o odvolání proti verdiktu krajského soudu rozhodnout znovu.

Ministerstvo zdravotnictví počítá na odškodné za nezákonné sterilizace s dalšími dvěma sty miliony korun. Přidělení financí schválila vláda ve středu. Dosud bylo vyplaceno přes 210 milionů, nárok úřad potvrdil u devíti stovek podaných žádostí. Poslanci souhlasili s prodloužením lhůty pro jejich podávání o další dva roky, původně měla lhůta vypršet loni. Kabinet na středečním zasedání rovněž schválil dohodu o přeshraniční spolupráci záchranné služby se Slovenskem či novou koncepci zahraniční politiky.

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.

Odpovědnost Ruska za sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou v červenci 2014 potvrdila další instituce. Učinila tak Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která stanovuje celosvětové letecké standardy. Jde o první rozhodnutí svého druhu ze strany ICAO v historii. Nizozemsko a Austrálie, které případ ICAO předložily, požadují, aby organizace přikázala Moskvě jednat o odškodnění. Rusko odpovědnost za událost opět popřelo.

Dolní komora podpořila novelu k urychlení výstavby paroplynových elektráren. Předtím poslanci ve třetím čtení schválili rozšíření pravomocí Vojenské policie a hlasovali pro zjednodušení certifikace vojenských bezpilotních letadel. Sněmovna podpořila také předlohu, která mění 117 zákonů s cílem zlepšit práci celní správy, či lesní novelu. Poslanci si odsouhlasili, že mohou jednat i hlasovat po devatenácté hodině.

Slovenský parlament ve středu schválil zákon o odškodnění lidí, kteří dostali pokuty za nedodržování epidemických restrikcí v době pandemie covidu-19 nebo v tomto období platili za stravování v karanténních zařízeních. Náklady kabinet premiéra Roberta Fica (Smer) odhadl na více než tři miliony eur (přes 75 milionů korun). Opozice zákon nepodpořila, podle ní sněmovna „dala facku“ lidem, kteří restrikce dodržovali.