Odškodnění

Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.

Za diskriminaci kvůli pohlaví ekonomka Marie Čaušević s konečnou platností vysoudila omluvu a odškodnění tři sta tisíc korun. Žádala vyšší sumu. Co se týče odškodnění, Ústavní soud (ÚS) ženinu stížnost odmítl. Zrušil ale rozhodnutí o nákladech řízení, které v praxi znamenalo, že by za ně dotyčná zaplatila víc, než kolik dostane na odškodném.

Dva navržené zákony, které předkládají ministerstva vnitra a spravedlnosti, slibují lidem perzekvovaným komunistickým režimem odškodnění ve výši sto tisíc korun. Peníze mají dostat dvě skupiny disidentů. První jsou ti s ochranným dohledem, kteří museli například hlásit pobyt mimo bydliště nebo trpět domovní prohlídky. Druhou skupinu tvoří lidé, které Státní bezpečnost (StB) nutila k emigraci.

Ruská agrese na Ukrajině prohloubila propast mezi Západem a „globálním Jihem“. Kreml sází na frustraci rozvíjejících se zemí, jimž slibuje posílení ekonomik i nový světový řád, ve kterém už nebudou upozaděny. Kyjev argumentuje dopady války na potravinovou bezpečnost a hraje na morální notu. Nedaří se mu ale získat na svou stranu klíčové hráče, jako je Indie či Jižní Afrika. Většina „globálního Jihu“ navíc odmítá sankce a částečně brzdí snahy o využití zabavených ruských aktiv na odškodnění pro Ukrajince. Země se totiž obávají zhoršení vztahů s Kremlem i nastavení precedentu, který by se mohl v budoucnu týkat i jich, píše Evropejska pravda.

Itálie po dlouholetém sporu s Evropskou unií (EU) vypíše nové veřejné soutěže na pronájem pláží. Podle agentury DPA o tom ve středu rozhodla vláda v Římě. Nová legislativa by měla vstoupit v platnost až za tři roky. Proti reformě začátkem srpna stávkovali provozovatelé byznysu s lehátky a slunečníky.

Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal bývalému výkonnému řediteli Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Michalu Halovi přes jedenáct milionů korun s úroky za nezákonné stíhání v kauze pronájmu dálničních odpočívadel, napsal server Česká justice. Většinu částky tvoří náhrada ušlého zisku, odškodnění by měl muž dostat i za náklady na obhajobu či nemajetkovou újmu. Rozhodnutí není pravomocné. S ohledem na české poměry jde podle webu o nebývale vysokou částku.

Po pádu římsy v centru Prahy, při kterém zemřel člověk, čeká dům v Lazarské ulici oprava. Vlastník, kterým je Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), chce nebezpečné prvky z fasády úplně odstranit. K tomu ale potřebuje získat souhlas památkářů. Rodině muže, který před domem přišel o život, nabídla VZP odškodnění.

Přibývá lidí, kteří chtějí odškodnění za problémy v letecké dopravě. Agentury, které se na vyřizování kompenzací specializují, hlásí za letošní červenec velký zájem. Cestující mohou například žádat odškodnění za kufr ztracený během přepravy, maximálně ale 33 tisíc korun. Mohou také požadovat kompenzace za zrušené nebo zpožděné lety. V případě mimořádných událostí, které aerolinky nemůžou ovlivnit, nárok na kompenzace nevzniká. Jde o špatné počasí, změny v pokynech od řídicí věže nebo stávky.

Obvodní soud pro Prahu 2 částečně vyhověl žalobě podnikatele Romana Janouška a přiznal mu k už dříve vyplacenému odškodnému ještě 4346 korun s úroky. Dalších 154 milionů korun, které Janoušek požadoval za neoprávněné stíhání v kauze Chambon a zadržování majetku, ale stát platit zatím nemusí. V této části soud žalobu nepravomocně zamítl, informuje server Seznam Zprávy.

Dozorce, který čelil obžalobě za napadení cizince v litoměřické věznici, dostal od ministerstva spravedlnosti odškodné 117 tisíc korun. Vyplývá to z rozhodnutí, které má ČT k dispozici. Muž byl společně se svým kolegou obžalován kvůli tomu, že v roce 2018 několikrát udeřili vězně z Lotyšska ve výtahu. Soud ale oba zprostil obžaloby. Podle pravomocného verdiktu nešlo v tomto případě ani o kázeňský přestupek.

Ústav pro studium totalitních režimů navrhuje odškodnit oběti akce Asanace částkou sto tisíc korun. Vypracovat možnosti kompenzace mu zadala vláda. Operace komunistické státní bezpečnosti poškozovala například signatáře Charty 77. Disidenti čelili psychickému i fyzickému nátlaku a byli nuceni k emigraci. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluví o symbolickém narovnání nenapravitelné křivdy.

Ostravská firma Imex Group neuspěla s ústavní stížností poté, co se u soudů neúspěšně domáhala odškodnění za negativní výroky bývalého ministra financí a pozdějšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Pronesl je v pořadu České televize Otázky Václava Moravce po explozi muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Sklady měla firma v pronájmu. Ústavní soud stížnost zamítl. Podle soudce zpravodaje Jana Wintra měl Babišův projev patřičný pravdivostní základ a osoba působící ve veřejném prostoru a ve věcech veřejného zájmu musí snést vyšší míru kritiky. Advokát firmy Radek Ondruš po vyhlášení řekl, že se ještě obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Bývalý poslanec Dominik Feri podal dovolání k Nejvyššímu soudu, vyplývá z údajů z justiční databáze. Dle informací České televize měl dovolání podat už minulý týden. Feri na konci května nastoupil do teplické věznice, kde si odpykává tříletý trest za dvě znásilnění a jeden pokus o něj.

Město Vsetín podá v kauze vystěhování Romů v roce 2006 stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle jeho názoru bylo ve sporu porušeno právo na spravedlivý proces. Ústavní soud (ÚS) dosud odmítl všechny stížnosti Vsetína kvůli zvýšenému odškodnění pro romské rodiny vystěhované mimo kraj. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) v úterý prohlásil, že s rozhodnutími nesouhlasí.

Ústavní soud (ÚS) otevřel cestu k širšímu odškodňování takzvaných sekundárních obětí, například po dopravních nehodách. Zabýval se případem ženy, jejíž snacha a dvě vnoučata zemřely v roce 2016 při nehodě u Tvarožné na Brněnsku. Žena nebyla účastnicí nehody, událost však měla devastující dopady na její duševní zdraví, skončila v invalidním důchodu. Od pojišťovny vozidla, které nehodu způsobilo, žádala náhradu ztráty na výdělku a nákladů léčení, dosud bez úspěchu. Ústavní soudci její stížnosti vyhověli.

Objekty ve Vejprtech, kde v roce 2020 kvůli požáru v domově pro lidi s mentálním postižením zemřelo devět lidí, byly zanedbané a technicky degradované. U soudu v Chomutově to jako svědek řekl bezpečnostní technik Jiří Falář. Chyběla projektová dokumentace budov, revize elektrospotřebičů, problémy byly také v hygieně, zdravotní dokumentace klientů nebyla v pořádku, uvedl. Kritizoval také, že uběhlo 40 minut, než se zjistilo, že v domově hoří. Řediteli Městské správy sociálních služeb Viktoru Koláčkovi hrozí za obecné ohrožení z nedbalosti trest od tří do deseti let vězení. Vinu odmítl. Soud pokračuje výslechy dalších svědků ve středu, další jednání budou na konci srpna.

Lidé, kteří cestovali vlakem RegioJet, mají po tragické nehodě v Pardubicích nárok na několik druhů odškodnění. Žádat můžou o kompenzaci materiálních i nemateriálních škod. Právo na ni pak mají i blízcí těch, kteří při nehodě zemřeli.

Železniční dopravce RegioJet, jehož expres se v noci na čtvrtek v Pardubicích čelně srazil s nákladním vlakem, je připravený odškodnit cestující i další lidi, kterých se nehoda dotkla. Společnost to oznámila na svém webu. Nehodu nepřežili čtyři lidé, 27 zraněných převezli záchranáři do nemocnic. Příčiny srážky zatím nejsou známé. Pro dotazy zřídil dopravce krizovou telefonní linku 539 000 955. Krizovou linku na čísle 950 570 805 zřídili také hasiči.

Bývalý poslanec Dominik Feri nastoupil o víkendu do teplické věznice, kde si má odpykat tříletý trest za dvě znásilnění a jeden pokus o něj. ČTK to sdělil zdroj z vězeňského prostředí. Feri už dříve avizoval, že se proti rozhodnutí bude bránit u Nejvyššího soudu.

Obvodní soud pro Prahu 2 se v pondělí začal zabývat sporem lobbisty Romana Janouška se státem o odškodnění kvůli stíhání v kauze úhrad pro společnost Chambon. Janoušek požadoval zhruba 155 milionů korun jako náhradu škody za ušlý zisk či za peníze vynaložené na obhajobu. Ministerstvo spravedlnosti mu v prosinci minulého roku za nezákonné stíhání přiznalo 736 tisíc korun a omluvu. Dalších peněz se lobbista domáhá soudně.

Oběť opakovaného znásilňování, za které její otčím dostal podmíněný trest, se obrátila na Ústavní soud (ÚS). Stížnost podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování, poukazuje na zásah do práva na ochranu lidské důstojnosti nebo práva na účast v řízení. Informovala o tom mluvčí ÚS Kamila Abbasi. Rozsudek v minulých měsících vzbudil kritiku a protesty. Zmocněnec oběti avizoval, že stížnost podá.

Čínský vlastník největšího povrchového dolu v Srbsku musel dočasně přerušit těžařské práce. Způsobily to protesty místních obyvatel, lidé z vesnice ohrožené těžbou totiž zablokovali jednu z přístupových cest. Tvrdí, že důl ohrožuje jejich zdraví a majetky, čínská firma ani srbské úřady jim prý nenabízejí ani odpovídající odškodnění.

Na ministerstvo zdravotnictví se obrátilo 125 lidí s žádostí o odškodnění kvůli zdravotní újmě způsobené očkováním proti covidu-19. Osmadevadesát žádostí resort zamítl a se sedmi lidmi je v soudním sporu. Odpovědnost za případnou újmu na sebe stát vzal v roce 2020.

Celkem sto tisíc korun jako odškodné za nezákonné trestní stíhání dostane od státu zdravotní sestra, která byla v roce 2022 zproštěna obžaloby z ublížení na zdraví z nedbalosti. Stíhání souviselo s případem chlapce, který v roce 2017 skončil po operaci mandlí v pardubické nemocnici v takzvaném bdělém kómatu. Sestra podala žalobu na ministerstvo spravedlnosti, požadovala původně odškodné milion korun, později dvě stě tisíc korun, nakonec soud schválil smír s podstatně nižší částkou.