Google má zaplatit stamiliony dolarů za porušení soukromí uživatelů

Porota federálního soudu rozhodla, že společnost Google ze skupiny Alphabet musí zaplatit 425 milionů dolarů (8,9 miliardy korun) za porušení soukromí uživatelů. Google podle soudu pokračoval ve sběru dat od milionů lidí, kteří v nastavení účtu vypnuli funkci sledování, uvedla agentura Reuters. Google jakékoli pochybení odmítá a hodlá se odvolat.

Soudní proces se týkal obvinění, že technologický gigant se po dobu osmi let připojoval k mobilním zařízením uživatelů, aby shromažďoval, ukládal a využíval jejich data, čímž porušoval vlastní závazky související s nastavením Web & App Activity. Uživatelé původně požadovali odškodnění přes 31 miliard dolarů (650 miliard korun).

Porota uznala Google odpovědným ve dvou ze tří žalob o porušení soukromí podaných žalobci. Zároveň ale rozhodla, že firma nejednala se zlým úmyslem, takže nemusí platit žádné dodatečné sankční odškodnění.

Mluvčí Googlu Jose Castaneda avizoval, že společnost se plánuje odvolat. Podle něj rozhodnutí nebere v úvahu, jak produkty firmy fungují. Zdůraznil, že nástroje Googlu pro ochranu soukromí dávají lidem kontrolu nad jejich daty, a když vypnou personalizaci, Google jejich volbu respektuje.

Hromadná žaloba z roku 2020

Právník zastupující uživatele David Boies naopak podotkl, že jeho klienti jsou s verdiktem poroty spokojeni.

Hromadná žaloba podaná v červenci 2020 tvrdila, že Google pokračoval ve sběru dat uživatelů i přesto, že měli v nastavení tuto funkci vypnutou, a to prostřednictvím spolupráce s aplikacemi, jako jsou Uber, Venmo nebo Instagram od firmy Meta, které využívají určité služby Google Analytics.

Google při soudním procesu uvedl, že shromážděná data byla „neosobní, pseudonymní a uložena na oddělených, zabezpečených a šifrovaných místech“. Společnost dodala, že data nebyla spojena s účty Google ani s identitou konkrétních uživatelů.

Federální soudce Richard Seeborg schválil, aby se případ vedl jako hromadná žaloba, která zahrnuje přibližně 98 milionů uživatelů Googlu a 174 milionů jejich zařízení.

Google čelil i dalším žalobám týkajícím se ochrany soukromí. Na počátku tohoto roku se dohodl na mimosoudním vyrovnání téměř za 1,4 miliardy dolarů (asi 29 miliard korun) s Texasem kvůli obviněním, že porušil státní zákony o ochraně soukromí. Loni v dubnu se Google dohodl, že zničí miliardy záznamů o soukromých aktivitách uživatelů při prohlížení internetu, aby urovnal žalobu, která tvrdila, že firma sledovala lidi, kteří si mysleli, že si prohlížejí internet soukromě. A to včetně těch, kteří využívali režim incognito.

Vysoká pokuta ve Francii

Internetový gigant aktuálně čelí finanční sankci i v Evropě. Francouzský úřad pro ochranu osobních údajů CNIL totiž ve středu uložil vysoké pokuty internetovému prodejci rychlé módy Shein a právě Googlu. Shein má zaplatit 150 milionů eur (3,7 miliardy korun) a Google 325 milionů eur (7,9 miliardy korun).

Firmy podle úřadu nepožádaly uživatele o svobodný a informovaný souhlas předtím, než do jejich prohlížečů umístily reklamní cookies. Pokuty patří k nejvyšším, jaké CNIL dosud uložil, napsala agentura AFP. Společnosti se proti rozhodnutí mohou odvolat.

Cookies jsou malé soubory, které webům a inzerentům umožňují identifikovat jednotlivé uživatele a sledovat jejich chování na internetu. Google podle CNIL uživatelům služby Gmail zobrazoval reklamy a používal cookies bez jejich souhlasu.

Úřad kromě pokuty uložil Googlu, aby do šesti měsíců zajistil, že se reklamy mezi e-maily v příchozí poště uživatelů Gmailu nebudou zobrazovat bez jejich předchozího souhlasu a že lidé při vytvoření účtu poskytnou platný souhlas s umístěním reklamních sledovacích souborů. Pokud by Google či jeho irská pobočka lhůtu nedodržely, hrozila by jim pokuta sto tisíc eur (asi 2,5 milionu korun) za každý den prodlení.

Google uvedl, že rozhodnutí úřadu aktuálně přezkoumává, a zdůraznil, že uživatelé vždy mohli sami kontrolovat reklamy, které se jim zobrazují. Společnost také uvedla, že během posledních dvou let provedla změny, aby vyhověla požadavkům CNIL, například umožnila snadnější odmítnutí personalizovaných reklam při zakládání účtu a upravila způsob zobrazování reklam v Gmailu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
před 3 hhodinami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 9 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 9 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 9 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánovčera v 17:27
Načítání...