Google má zaplatit stamiliony dolarů za porušení soukromí uživatelů

Porota federálního soudu rozhodla, že společnost Google ze skupiny Alphabet musí zaplatit 425 milionů dolarů (8,9 miliardy korun) za porušení soukromí uživatelů. Google podle soudu pokračoval ve sběru dat od milionů lidí, kteří v nastavení účtu vypnuli funkci sledování, uvedla agentura Reuters. Google jakékoli pochybení odmítá a hodlá se odvolat.

Soudní proces se týkal obvinění, že technologický gigant se po dobu osmi let připojoval k mobilním zařízením uživatelů, aby shromažďoval, ukládal a využíval jejich data, čímž porušoval vlastní závazky související s nastavením Web & App Activity. Uživatelé původně požadovali odškodnění přes 31 miliard dolarů (650 miliard korun).

Porota uznala Google odpovědným ve dvou ze tří žalob o porušení soukromí podaných žalobci. Zároveň ale rozhodla, že firma nejednala se zlým úmyslem, takže nemusí platit žádné dodatečné sankční odškodnění.

Mluvčí Googlu Jose Castaneda avizoval, že společnost se plánuje odvolat. Podle něj rozhodnutí nebere v úvahu, jak produkty firmy fungují. Zdůraznil, že nástroje Googlu pro ochranu soukromí dávají lidem kontrolu nad jejich daty, a když vypnou personalizaci, Google jejich volbu respektuje.

Hromadná žaloba z roku 2020

Právník zastupující uživatele David Boies naopak podotkl, že jeho klienti jsou s verdiktem poroty spokojeni.

Hromadná žaloba podaná v červenci 2020 tvrdila, že Google pokračoval ve sběru dat uživatelů i přesto, že měli v nastavení tuto funkci vypnutou, a to prostřednictvím spolupráce s aplikacemi, jako jsou Uber, Venmo nebo Instagram od firmy Meta, které využívají určité služby Google Analytics.

Google při soudním procesu uvedl, že shromážděná data byla „neosobní, pseudonymní a uložena na oddělených, zabezpečených a šifrovaných místech“. Společnost dodala, že data nebyla spojena s účty Google ani s identitou konkrétních uživatelů.

Federální soudce Richard Seeborg schválil, aby se případ vedl jako hromadná žaloba, která zahrnuje přibližně 98 milionů uživatelů Googlu a 174 milionů jejich zařízení.

Google čelil i dalším žalobám týkajícím se ochrany soukromí. Na počátku tohoto roku se dohodl na mimosoudním vyrovnání téměř za 1,4 miliardy dolarů (asi 29 miliard korun) s Texasem kvůli obviněním, že porušil státní zákony o ochraně soukromí. Loni v dubnu se Google dohodl, že zničí miliardy záznamů o soukromých aktivitách uživatelů při prohlížení internetu, aby urovnal žalobu, která tvrdila, že firma sledovala lidi, kteří si mysleli, že si prohlížejí internet soukromě. A to včetně těch, kteří využívali režim incognito.

Vysoká pokuta ve Francii

Internetový gigant aktuálně čelí finanční sankci i v Evropě. Francouzský úřad pro ochranu osobních údajů CNIL totiž ve středu uložil vysoké pokuty internetovému prodejci rychlé módy Shein a právě Googlu. Shein má zaplatit 150 milionů eur (3,7 miliardy korun) a Google 325 milionů eur (7,9 miliardy korun).

Firmy podle úřadu nepožádaly uživatele o svobodný a informovaný souhlas předtím, než do jejich prohlížečů umístily reklamní cookies. Pokuty patří k nejvyšším, jaké CNIL dosud uložil, napsala agentura AFP. Společnosti se proti rozhodnutí mohou odvolat.

Cookies jsou malé soubory, které webům a inzerentům umožňují identifikovat jednotlivé uživatele a sledovat jejich chování na internetu. Google podle CNIL uživatelům služby Gmail zobrazoval reklamy a používal cookies bez jejich souhlasu.

Úřad kromě pokuty uložil Googlu, aby do šesti měsíců zajistil, že se reklamy mezi e-maily v příchozí poště uživatelů Gmailu nebudou zobrazovat bez jejich předchozího souhlasu a že lidé při vytvoření účtu poskytnou platný souhlas s umístěním reklamních sledovacích souborů. Pokud by Google či jeho irská pobočka lhůtu nedodržely, hrozila by jim pokuta sto tisíc eur (asi 2,5 milionu korun) za každý den prodlení.

Google uvedl, že rozhodnutí úřadu aktuálně přezkoumává, a zdůraznil, že uživatelé vždy mohli sami kontrolovat reklamy, které se jim zobrazují. Společnost také uvedla, že během posledních dvou let provedla změny, aby vyhověla požadavkům CNIL, například umožnila snadnější odmítnutí personalizovaných reklam při zakládání účtu a upravila způsob zobrazování reklam v Gmailu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové zabili pět lidí v autobusu, uvedl Hanža. Zesilují útoky na železnici

Pět lidí zabil a sedm zranil ruský dronový útok na autobus v Nikopolském okrese, oznámil ráno na telegramu šéf správy ukrajinské Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Moskva se k této informaci zatím nevyjádřila. V kyjevské čtvrti Svjatošynskyj v důsledku dronového útoku vzplanuly skladové prostory, informovala tamní vojenská správa. Ruské úřady později uvedly, že ukrajinský dronový útok zabil ženu v Brjanské oblasti.
10:04AktualizovánoPrávě teď

Saúdská Arábie exportuje ropu přes Omán. Některé dodávky do Evropy ruší

Saúdská Arábie nabízí odběratelům z Asie více ropy k nakládce prostřednictvím přepravy z lodi na loď u ománského přístavu Suhár. S odkazem na zdroje z odvětví to ve středu uvedla agentura Reuters. Rijád tak reaguje na útoky dronů, které poškodily jeho klíčový ropovod vedoucí k Rudému moři. Saúdská Arábie už informovala evropské zákazníky, že některé dodávky ropy s plánovanou zářijovou nakládkou budou zrušeny. Významným odběratelem saúdské ropy je i polská společnost Orlen, která provozuje rafinerie mimo jiné v Česku.
před 1 mminutou

Kanada se může stát přidruženým členem EU, uvedla von der Leyenová

Evropská unie otevře dveře Kanadě, aby se stala prvním přidruženým členem Unie, řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v projevu před kanadským premiérem Markem Carneym. Hovořila také o rodící se silnější a nezávislé Evropě v otevřeně nepřátelském světě. Šéfka EK dále slíbila, že Unie dodrží klimatické cíle a sníží závislost na Číně. Komise také navrhne pravidla ochrany hranic před náhlým řízeným přílivem velkého počtu migrantů a zákaz sociálních sítí pro děti mladší 13 let.
09:13Aktualizovánopřed 2 mminutami

EU navrhne zákaz sociálních sítí pro děti mladší 13 let

Evropská unie navrhne zákaz sociálních sítí pro děti mladší 13 let a možnost účtu pro děti do 15 let jen se souhlasem rodičů. Oznámila to šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v projevu ve Štrasburku. Návrh předpisu nazvaného EU Kids Act představí Brusel ve čtvrtek. Von der Leyenová zdůraznila, že platformy budou muset dokázat, že jsou bezpečné.
10:45Aktualizovánopřed 5 mminutami

Thaçi dostal 25 let za válečné zločiny

Zvláštní tribunál pro Kosovo ve středu uložil bývalému kosovskému prezidentovi Hashimu Thaçimu trest vězení 25 let za válečné zločiny, uvedly agentury. Bývalého politického šéfa Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) uznal vinným z podílu na vraždách, mučení a nezákonného zadržování lidí během války v Kosovu v letech 1998 až 1999. Prokuratura pro Thaçiho žádala 45 let vězení. Tribunál uložil vysoké tresty také třem dalším bývalým členům UÇK.
11:44Aktualizovánopřed 23 mminutami

Tuzemští politici postrádali v projevu von der Leyenové konkrétní řešení a návrhy

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu v Evropském parlamentu přednesla tradiční projev o stavu Evropské unie. Na vystoupení šéfky EK reagují i čeští politici. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) sdělila, že von der Leyenová podle ní „tlačí EU do federace“. Opoziční politici z projevu vyzdvihli především témata konkurenceschopnosti, bezpečnosti a postavení Evropské unie ve světě. Vystoupení von der Leyenové ale hodnotí rozdílně. Části politiků v projevu scházely návrhy konkrétních řešení.
před 56 mminutami

Válka s Íránem stojí USA 246 milionů dolarů denně, uvádí zpráva úřadu Kongresu

Válka s Íránem, zahájená na konci února americko-izraelskými údery, stála Washington do konce července nejméně 38 miliard dolarů (bezmála 800 miliard korun), tedy 246 milionů dolarů (přes pět miliard korun) denně. Vyplývá to z úterního nestranného hodnocení Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO), uvedl web ABC.
před 1 hhodinou

„Všechny zákony nadržují osadníkům.“ Izrael čelí kritice za politiku na Západním břehu

Izraelská levicová lidskoprávní skupina B’Tselem vydala zdrcující zprávu o izraelské politice vůči Palestincům na Západním břehu. Násilnosti, omezování pohybu nebo hospodářský útlak podle ní vedou k úplnému odstranění palestinské kolektivní existence na tomto území. Dokument tvrdí, že situace se prudce zhoršila za stávající vlády premiéra Benjamina Netanjahua.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.