Google má zaplatit stamiliony dolarů za porušení soukromí uživatelů

Porota federálního soudu rozhodla, že společnost Google ze skupiny Alphabet musí zaplatit 425 milionů dolarů (8,9 miliardy korun) za porušení soukromí uživatelů. Google podle soudu pokračoval ve sběru dat od milionů lidí, kteří v nastavení účtu vypnuli funkci sledování, uvedla agentura Reuters. Google jakékoli pochybení odmítá a hodlá se odvolat.

Soudní proces se týkal obvinění, že technologický gigant se po dobu osmi let připojoval k mobilním zařízením uživatelů, aby shromažďoval, ukládal a využíval jejich data, čímž porušoval vlastní závazky související s nastavením Web & App Activity. Uživatelé původně požadovali odškodnění přes 31 miliard dolarů (650 miliard korun).

Porota uznala Google odpovědným ve dvou ze tří žalob o porušení soukromí podaných žalobci. Zároveň ale rozhodla, že firma nejednala se zlým úmyslem, takže nemusí platit žádné dodatečné sankční odškodnění.

Mluvčí Googlu Jose Castaneda avizoval, že společnost se plánuje odvolat. Podle něj rozhodnutí nebere v úvahu, jak produkty firmy fungují. Zdůraznil, že nástroje Googlu pro ochranu soukromí dávají lidem kontrolu nad jejich daty, a když vypnou personalizaci, Google jejich volbu respektuje.

Hromadná žaloba z roku 2020

Právník zastupující uživatele David Boies naopak podotkl, že jeho klienti jsou s verdiktem poroty spokojeni.

Hromadná žaloba podaná v červenci 2020 tvrdila, že Google pokračoval ve sběru dat uživatelů i přesto, že měli v nastavení tuto funkci vypnutou, a to prostřednictvím spolupráce s aplikacemi, jako jsou Uber, Venmo nebo Instagram od firmy Meta, které využívají určité služby Google Analytics.

Google při soudním procesu uvedl, že shromážděná data byla „neosobní, pseudonymní a uložena na oddělených, zabezpečených a šifrovaných místech“. Společnost dodala, že data nebyla spojena s účty Google ani s identitou konkrétních uživatelů.

Federální soudce Richard Seeborg schválil, aby se případ vedl jako hromadná žaloba, která zahrnuje přibližně 98 milionů uživatelů Googlu a 174 milionů jejich zařízení.

Google čelil i dalším žalobám týkajícím se ochrany soukromí. Na počátku tohoto roku se dohodl na mimosoudním vyrovnání téměř za 1,4 miliardy dolarů (asi 29 miliard korun) s Texasem kvůli obviněním, že porušil státní zákony o ochraně soukromí. Loni v dubnu se Google dohodl, že zničí miliardy záznamů o soukromých aktivitách uživatelů při prohlížení internetu, aby urovnal žalobu, která tvrdila, že firma sledovala lidi, kteří si mysleli, že si prohlížejí internet soukromě. A to včetně těch, kteří využívali režim incognito.

Vysoká pokuta ve Francii

Internetový gigant aktuálně čelí finanční sankci i v Evropě. Francouzský úřad pro ochranu osobních údajů CNIL totiž ve středu uložil vysoké pokuty internetovému prodejci rychlé módy Shein a právě Googlu. Shein má zaplatit 150 milionů eur (3,7 miliardy korun) a Google 325 milionů eur (7,9 miliardy korun).

Firmy podle úřadu nepožádaly uživatele o svobodný a informovaný souhlas předtím, než do jejich prohlížečů umístily reklamní cookies. Pokuty patří k nejvyšším, jaké CNIL dosud uložil, napsala agentura AFP. Společnosti se proti rozhodnutí mohou odvolat.

Cookies jsou malé soubory, které webům a inzerentům umožňují identifikovat jednotlivé uživatele a sledovat jejich chování na internetu. Google podle CNIL uživatelům služby Gmail zobrazoval reklamy a používal cookies bez jejich souhlasu.

Úřad kromě pokuty uložil Googlu, aby do šesti měsíců zajistil, že se reklamy mezi e-maily v příchozí poště uživatelů Gmailu nebudou zobrazovat bez jejich předchozího souhlasu a že lidé při vytvoření účtu poskytnou platný souhlas s umístěním reklamních sledovacích souborů. Pokud by Google či jeho irská pobočka lhůtu nedodržely, hrozila by jim pokuta sto tisíc eur (asi 2,5 milionu korun) za každý den prodlení.

Google uvedl, že rozhodnutí úřadu aktuálně přezkoumává, a zdůraznil, že uživatelé vždy mohli sami kontrolovat reklamy, které se jim zobrazují. Společnost také uvedla, že během posledních dvou let provedla změny, aby vyhověla požadavkům CNIL, například umožnila snadnější odmítnutí personalizovaných reklam při zakládání účtu a upravila způsob zobrazování reklam v Gmailu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 1 hhodinou

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 2 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 3 hhodinami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 4 hhodinami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...