Evropská komise vyšetřuje Apple, Google a Metu

Evropská komise (EK) zahájila první vyšetřování amerických technologických společností Apple, Google a Meta Platforms v souvislosti s možným porušováním Nařízení o digitálních trzích (DMA). Komise to oznámila v tiskové zprávě. Nařízení začalo v plném rozsahu platit tento měsíc. Porušení pravidel může vést k velmi vysokým pokutám, které v krajním případě mohou dosáhnout až deseti procent celosvětového ročního obratu. Meta, Apple i Google své kroky obhajují s tím, že pravidla zavedená v nařízení DMA dodržují.

„Komise má podezření, že opatření zavedená těmito strážci přístupu zaostávají za efektivním plněním jejich závazků podle DMA,“ napsala Komise. Ta plní v EU mimo jiné i roli antimonopolního úřadu.

Za strážce přístupu neboli gatekeepers označila Komise loni v září šest velkých internetových společností, které musejí splňovat pravidla digitální normy DMA. Pět firem je ze Spojených států, a to Apple, Google, Microsoft, Amazon a Meta, šestou je čínská společnost ByteDance, která vlastní platformu TikTok. Globální digitální firmy musejí dodržovat nová pravidla, jejichž smyslem je lépe ochraňovat podnikání drobnější konkurence.

Nahrávám video
Jan Hořeňovský z Právnické fakulty UK o vyšetřování firem Apple, Google a Meta
Zdroj: ČT 24

„Nařízení o digitálních trzích začalo platit 7. března. Už měsíce diskutujeme se strážci přístupu, abychom jim pomohli přizpůsobit se a již nyní vidíme změny, které se dějí na trhu,“ uvedl eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. „Nejsme však přesvědčeni, že řešení od firem Alphabet, Apple a Meta respektují jejich povinnosti týkající se spravedlivějšího a otevřenějšího digitálního prostoru pro evropské občany a podniky. Pokud by naše vyšetřování dospělo k závěru, že nedochází k plnému dodržování DMA, mohou čelit vysokým pokutám,“ dodal Breton.

Řada obav

Evropská komise nyní zkoumá, zda Apple a Google zcela dodržují pravidla DMA, která mimo jiné vyžadují, aby technologické společnosti umožnily vývojářům aplikací nasměrovat uživatele na nabídky dostupné mimo jejich obchody s aplikacemi. Komise má obavy, že tyto dvě společnosti využívají různých omezení, včetně účtování poplatků, čímž brání aplikacím ve volném propagování nabídek.

Google také čelí vyšetřování kvůli nedodržování ustanovení nařízení DMA, která technologickým gigantům brání upřednostňovat své vlastní služby před službami konkurence. Komise se obává, že opatření Googlu povedou k tomu, že se službami třetích stran na stránce s výsledky vyhledávání nebude zacházeno „spravedlivým a nediskriminačním způsobem“.

Komise rovněž zkoumá, zda Apple dělá dost pro to, aby uživatelům svých iPhonů umožnil snadno měnit webové prohlížeče. Prověřuje také, zda nabídka Mety, která obnáší nutnost platit měsíční poplatek za verze Facebooku nebo Instagramu bez reklam, neznamená i nadále shromažďování osobních údajů o uživatelích.

Mluvčí společnosti Meta Platforms uvedl, že se firma snaží dodržovat veškerá pravidla uvedená v nařízení DMA. „Předplatné jako alternativa k reklamě je dobře zavedeným obchodním modelem v mnoha odvětvích,“ uvedl mluvčí. Model 'Zaplať, nebo souhlas' podle něj navrhli právě tak, aby byl v souladu s regulacemi, které zavádí unijní norma.

Společnost Google uvádí, že ve svých službách provedla zásadní změny. Poznamenala také, že bude svůj přístup k dodržování nařízení v následujících měsících obhajovat. Apple je rovněž přesvědčen, že jeho chování je v souladu s DMA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 10 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...