Evropská komise vyšetřuje Apple, Google a Metu

Evropská komise (EK) zahájila první vyšetřování amerických technologických společností Apple, Google a Meta Platforms v souvislosti s možným porušováním Nařízení o digitálních trzích (DMA). Komise to oznámila v tiskové zprávě. Nařízení začalo v plném rozsahu platit tento měsíc. Porušení pravidel může vést k velmi vysokým pokutám, které v krajním případě mohou dosáhnout až deseti procent celosvětového ročního obratu. Meta, Apple i Google své kroky obhajují s tím, že pravidla zavedená v nařízení DMA dodržují.

„Komise má podezření, že opatření zavedená těmito strážci přístupu zaostávají za efektivním plněním jejich závazků podle DMA,“ napsala Komise. Ta plní v EU mimo jiné i roli antimonopolního úřadu.

Za strážce přístupu neboli gatekeepers označila Komise loni v září šest velkých internetových společností, které musejí splňovat pravidla digitální normy DMA. Pět firem je ze Spojených států, a to Apple, Google, Microsoft, Amazon a Meta, šestou je čínská společnost ByteDance, která vlastní platformu TikTok. Globální digitální firmy musejí dodržovat nová pravidla, jejichž smyslem je lépe ochraňovat podnikání drobnější konkurence.

Nahrávám video

„Nařízení o digitálních trzích začalo platit 7. března. Už měsíce diskutujeme se strážci přístupu, abychom jim pomohli přizpůsobit se a již nyní vidíme změny, které se dějí na trhu,“ uvedl eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. „Nejsme však přesvědčeni, že řešení od firem Alphabet, Apple a Meta respektují jejich povinnosti týkající se spravedlivějšího a otevřenějšího digitálního prostoru pro evropské občany a podniky. Pokud by naše vyšetřování dospělo k závěru, že nedochází k plnému dodržování DMA, mohou čelit vysokým pokutám,“ dodal Breton.

Řada obav

Evropská komise nyní zkoumá, zda Apple a Google zcela dodržují pravidla DMA, která mimo jiné vyžadují, aby technologické společnosti umožnily vývojářům aplikací nasměrovat uživatele na nabídky dostupné mimo jejich obchody s aplikacemi. Komise má obavy, že tyto dvě společnosti využívají různých omezení, včetně účtování poplatků, čímž brání aplikacím ve volném propagování nabídek.

Google také čelí vyšetřování kvůli nedodržování ustanovení nařízení DMA, která technologickým gigantům brání upřednostňovat své vlastní služby před službami konkurence. Komise se obává, že opatření Googlu povedou k tomu, že se službami třetích stran na stránce s výsledky vyhledávání nebude zacházeno „spravedlivým a nediskriminačním způsobem“.

Komise rovněž zkoumá, zda Apple dělá dost pro to, aby uživatelům svých iPhonů umožnil snadno měnit webové prohlížeče. Prověřuje také, zda nabídka Mety, která obnáší nutnost platit měsíční poplatek za verze Facebooku nebo Instagramu bez reklam, neznamená i nadále shromažďování osobních údajů o uživatelích.

Mluvčí společnosti Meta Platforms uvedl, že se firma snaží dodržovat veškerá pravidla uvedená v nařízení DMA. „Předplatné jako alternativa k reklamě je dobře zavedeným obchodním modelem v mnoha odvětvích,“ uvedl mluvčí. Model 'Zaplať, nebo souhlas' podle něj navrhli právě tak, aby byl v souladu s regulacemi, které zavádí unijní norma.

Společnost Google uvádí, že ve svých službách provedla zásadní změny. Poznamenala také, že bude svůj přístup k dodržování nařízení v následujících měsících obhajovat. Apple je rovněž přesvědčen, že jeho chování je v souladu s DMA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
16:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 5 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 9 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 13 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 22 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled