Apple dostal od Evropské komise kvůli streamování hudby pokutu 1,8 miliardy eur. Bude se bránit

Americká technologická společnost Apple dostala od Evropské komise (EK) pokutu více než 1,8 miliardy eur (přes 45 miliard korun). Sankce je za to, že Apple bránil službám pro streamování hudby informovat uživatele o možnostech platby mimo svůj obchod App Store.

Apple hodlá rozhodnutí napadnout u soudu. Je to pro něj první pokuta, kterou od antimonopolního orgánu Evropské unie dostal.

Vyšetřování odstartovala stížnost, kterou v roce 2019 podala na Apple švédská streamovací služba Spotify.

Apple po desetiletí zneužíval své pozice, tvrdí Vestagerová

„Apple po desetiletí zneužíval svého dominantního postavení na trhu distribuce aplikací pro streamování hudby prostřednictvím obchodu App Store,“ uvedla komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. „Dělal to tím, že omezoval vývojáře v informování spotřebitelů o alternativních a levnějších hudebních službách dostupných mimo ekosystém Applu. To je podle antimonopolních pravidel EU nezákonné,“ dodala.

Spotřebitele to nepoškodilo, brání se Apple

Apple rozhodnutí EU kritizuje a hodlá je napadnout u soudu. „Rozhodnutí bylo přijato navzdory tomu, že Evropská komise nezjistila žádné věrohodné důkazy o škodách pro spotřebitele. Ignoruje realitu trhu, který prosperuje, který je konkurenční a který rychle roste,“ uvedla americká firma ve sdělení, z něhož cituje agentura Reuters.

Apple dodal, že největší přínos z tohoto rozhodnutí bude mít firma Spotify. Její představitelé se s lidmi z EK setkali v této záležitosti více než pětašedesátkrát, uvedl Apple.

„Dnešní rozhodnutí, paradoxně ve jménu hospodářské soutěže, jen upevňuje dominantní postavení úspěšné evropské společnosti, která je na trhu s digitální hudbou jednoznačným lídrem,“ dodal Apple. Spotify má na evropském trhu se streamováním hudby podíl 56 procent.

Odstrašující částka činí 1,8 miliardy. Komise ji použila poprvé

Při stanovení výše pokuty EK zohlednila délku trvání a závažnosti protiprávního jednání a celkový obrat a tržní kapitalizaci Applu. V potaz vztala i skutečnost, že Apple v rámci správního řízení předložil nesprávné informace. K základní částce pokuty pak přidala paušální částku jako odstrašující prostředek, protože významná část škody způsobené jednáním Applu byla nepeněžní.

Vestagerová upřesnila, že celková pokuta činí 1,84 miliardy eur, což je 0,5 procenta celosvětového obratu Applu. Z toho 1,8 miliardy eur je odstrašující částka, kterou EK použila při stanovení pokuty poprvé. Komise může podle svých pravidel uložit pokutu až do deseti procent z celosvětového obratu sankcionované firmy.

Americký konkurent Google, na rozdíl od Applu, dostal od EK v uplynulých letech už tři antimonopolní pokuty v celkové výši přes osm miliard eur.

Brusel připravil pravidla proti velkým technologickým firmám

Apple se zároveň snaží urovnat jiné antimonopolní vyšetřování v EU a nabídl zpřístupnění svých mobilních platebních systémů konkurentům. EK si už vyžádala zpětnou vazbu od konkurentů a uživatelů a nabídku pravděpodobně přijme bez vyměření pokuty.

Nynější pokuta pro Apple přichází ve stejném týdnu, kdy začnou platit nová pravidla EU, jejichž cílem je zabránit velkým technologickým společnostem ovládat digitální trhy.

Takzvaný Akt o digitálních trzích (DMA) má začít platit ve čtvrtek a stanovuje firmám jako Apple, Meta Platforms, Alphabet či ByteDance – označovaných jako gatekeeper – povinnosti a zákazy pod hrozbou vysokých pokut. Gatekeeper je vlivný podnik, jenž významně ovlivňuje provoz internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 8 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...