Soud přiznal porodní asistentce dalších 700 tisíc za nezákonné stíhání

Odvolací soud přiznal porodní asistentce Ivaně Königsmarkové 700 tisíc korun a omluvu za nemajetkovou újmu, kterou utrpěla v době nezákonného stíhání kvůli komplikovanému domácímu porodu. Potvrdil tak prvoinstanční verdikt. Žena již dříve dostala zhruba 870 tisíc jako náhradu ušlého zisku. Náhradu za zásah do profesní a společenské cti nebo do jejího zdraví však pražský městský soud před více než čtyřmi lety zamítl. Uvedl, že je nárok promlčený. Případ musel nyní přehodnotit na základě rozhodnutí Ústavního soudu.

Současný pravomocný verdikt lze dle právního zástupce Königsmarkové Richarda Hořejšího považovat za poměrně výrazný úspěch. Žena sice požadovala za nemajetkovou újmu milion, podle advokáta však soud rozhodoval na základě podobného případu. Hořejší připomněl, že se jeho klientka domáhala zadostiučinění u soudů deset let.

Ministerstvo musí zveřejnit omluvu Königsmarkové na svých internetových stránkách a doplatit ženě peníze. „Samozřejmě to nikdy nemůže smazat následky,“ řekla předsedkyně senátu Blanka Kapitánová. Senát uznal, že stíhání poškodilo ženino profesní jméno a že měla po určitou dobu dokonce zákaz činnosti. Resort však podle soudkyně nemůže za to, že se kauzy ujal bulvární tisk. Přehnanou medializaci označila žena jako jednu z nejhorších věcí na stíhání.

Obžaloba vinila někdejší prezidentku Unie porodních asistentek z chyb při vedení domácího porodu z roku 2009, který se zkomplikoval. Žena se prý dostatečně neinformovala o předchozích porodech dotyčné a poté přehlížela problémy, které rodička měla, a neposlala ji do nemocnice. Když se dítě začalo dusit, neprovedla podle obžaloby řádnou resuscitaci.

Porodní asistentka původně dostala dvouletý podmíněný trest a pětiletý zákaz činnosti. Navíc měla zdravotní pojišťovně zaplatit 2,7 milionu korun. Ústavní soud však měl pochybnosti o vině a vrátil věc k novému projednání, po němž byla Königsmarková osvobozena. Nepodařilo se totiž prokázat příčinnou souvislost mezi jejím počínáním a smrtí dítěte.

Trestní kauza definitivně skončila na sklonku roku 2014, kdy Nejvyšší soud zamítl dovolání, které v neprospěch ženy podal nejvyšší státní zástupce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 2 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 5 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 5 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 6 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.