Nemajetková újma

Nejvyšší soud nevyhověl muži z Liberce, který mezi lety 2020 až 2022 znásilnil celkem sedm dětí. Soud jeho dovolání odmítl. ČT informaci potvrdila mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Kvůli opakovanému páchání trestných činů uložila justice muži zvýšený nepodmíněný trest odnětí svobody na patnáct let. Jako sedmnáctiletý už byl v letech 2007 a 2008 pravomocně odsouzen za znásilnění dětí. Podle znalců selhala ochranná léčba.

O náhradě škody a nemajetkové újmě pro poškozené v případě podvodu s falešnými fakturami, které po tornádu inkasoval už dříve odsouzený Michal Štrasmajr, se rozhodne v civilním řízení. Rozhodl o tom ve čtvrtek Krajský soud v Brně, když zamítl odvolání žalobce i poškozených. Muž několika rodinám sliboval postavení domu, což se ale nestalo. Soud v Břeclavi mu v minulosti pro dotační podvod uložil trest čtyři roky vězení. O výši náhrady škody a nemajetkové újmě ale nerozhodl.

Krajský soud v Ostravě přiznal odškodnění romským dětem, které před čtyřmi lety v zámeckém parku v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku napadl manželský pár. Mají nárok na částky v rozmezí od deseti do padesáti tisíc korun. České televizi to sdělil mluvčí soudu Igor Krajdl. Dětí se letos v létě zastal Ústavní soud (ÚS) poté, co krajský soud nejprve zamítl nárok na odškodnění za nemajetkovou újmu, čtyřem dětem přiznal pouze bolestné.

Ústavní soud se zastal romských dětí, které napadl manželský pár v zámeckém parku v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku, a to ohledně odškodnění za nemajetkovou újmu. Na Ústavní soud se obrátili zmocněnci dětí poté, co obecné soudy přiznaly dětem pouze bolestné a s dalšími nároky je odkázaly na občanskoprávní řízení, což považují ústavní soudci za chybu.

Z dosavadní diskuse o nové právní definici znásilnění vyplynulo, že je nutná změna navrhovaného textu o ukládání peněžitých trestů. Uvedl to v neděli na Twitteru ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který bude v úterý o právní úpravě znásilnění jednat s představiteli všech poslaneckých klubů. Ministerstvo spravedlnosti v obou připravených variantách novely trestního zákoníku počítá s tím, že za znásilnění i další sexuální trestné činy budou soudy moci v širší míře ukládat peněžité tresty. A to i u závažnějších případů, například za znásilnění dítěte.

Za vraždu čtyřiasedmdesátiletého učitele středního odborného učiliště v pražské Michli z loňského března ve středu Vrchní soud v Praze zvýšil Jaroslavu Řehákovi trest o dva roky na 14 let vězení. Potvrdil mu také ambulantní léčení. Rozhodnutí vrchního soudu je pravomocné. Mladík se k činu přiznal, tvrdí, že ho pedagog, na nějž zaútočil mačetou, šikanoval. Řehákův obhájce Martin Pavlík novinářům po vynesení rozsudku řekl, že zváží dovolání k Nejvyššímu soudu.

Diplomat Radomír Karlík nedostane dalších 271 tisíc korun za ušlý zisk kvůli nezákonnému stíhání v kauze Promopro. Nejvyšší soud odmítl jeho dovolání. ČT to řekla Marcela Pröllerová z Obvodního soudu pro Prahu 2, který se případem zabýval v první instanci. Soudy přiznaly Karlíkovi tři sta tisíc korun za nemajetkovou újmu, dalších přibližně tři sta tisíc mu dříve dobrovolně vyplatilo ministerstvo spravedlnosti. Kariérní diplomat se po státu domáhal celkového odškodného 6,4 milionu korun.

Za pochybení autorizovaného inspektora, které nedokázal napravit stavební úřad, nese odpovědnost stát. Rozhodl o tom Ústavní soud (ÚS) v průlomovém nálezu. Vyhověl tak stížnosti dvou lidí z Brna, kteří žádali od státu odškodnění v souvislosti se stavbou hobbymarketu Bauhaus v Brně-Ivanovicích. O jejich nároku, neúspěšně uplatněném vůči ministerstvu pro místní rozvoj, musí znovu rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 1.

Bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková neuspěla s požadavkem na odškodné 48,5 milionu korun za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. Ministerstvo spravedlnosti jí za způsobenou nemajetkovou újmu vyplatí celkem 600 tisíc korun. Ve čtvrtek to potvrdil pražský městský soud, který zamítl odvolání jak Vitáskové, tak i státu.

Rekordních téměř 150 milionů korun vyplatilo ministerstvo spravedlnosti vloni lidem, které poškodila rozhodnutí justice. Meziročně je to nárůst o téměř třicet milionů. Řada lidí se přesto o odškodnění musí soudit déle než deset let. Ministr spravedlnosti apeluje na soudy, aby nemajetkovou újmu posuzovaly citlivěji.