Podvodník po tornádu z dotací čerpal miliony, o náhradě škody se rozhodne v civilním řízení

O náhradě škody a nemajetkové újmě pro poškozené v případě podvodu s falešnými fakturami, které po tornádu inkasoval už dříve odsouzený Michal Štrasmajr, se rozhodne v civilním řízení. Rozhodl o tom ve čtvrtek Krajský soud v Brně, když zamítl odvolání žalobce i poškozených. Muž několika rodinám sliboval postavení domu, což se ale nestalo. Soud v Břeclavi mu v minulosti pro dotační podvod uložil trest čtyři roky vězení. O výši náhrady škody a nemajetkové újmě ale nerozhodl.

Pravomocně odsouzený Štrasmajr podle státního zastupitelství několika rodinám po tornádu na jihu Moravy sliboval postavení domu, na základě falešných faktur z dotací ale pro sebe získal kolem šesti milionů korun. Muže poslal pravomocně na konci června břeclavský okresní soud na čtyři roky do vězení, schválil dohodu o vině a trestu. Ohledně náhrady škody a výši nemajetkové újmy ale nerozhodoval, odkázal na civilní řízení. Proti tomu se odvolali žalobce i i poškození.

Muž nyní u soudu přítomen nebyl. Podle žalobce Ivo Hahna už soud prvního stupně ve věci mohl rozhodnout, kdy čísla jsou jasná a obžalovaný se přiznal. Navrhoval, aby odvolací krajský soud ve věci rozhodl sám. Podle obhajoby ale část peněz byla prostavěna, a není tedy zřejmé skutečná výše škody, obhájce rozporoval i nemajetkovou újmu. Obojím by se podle něj měl více zabývat právě civilní soud.

Soud obhajobě přisvědčil, když odvolání zamítl. Podle předsedkyně senátu Dany Kancírové soud prvního stupně správně prioritně schválil dohodu o vině a trestu, kdy není nutno, aby se zabýval i náhradou škody. Upozornila, že odsouzený přiznal, že některé faktury byly fiktivní či jen některé položky byly fiktivní, ale není přesně zřejmé které. Právě tím by se měl civilní soud zabývat. „Pokud nemáme podklady, nelze v trestním řízení rozhodnout,“ zdůraznila Kancírová.

Tornádo zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko předloni na konci června. Bouře přinesla nezvykle velké kroupy a tornádo mělo rychlost kolem 300 kilometrů v hodině. Zemřelo šest lidí. Zničeno bylo kolem 1200 domů, z nichž asi dvě stovky musely být strženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 6 hhodinami

VideoČlenské příspěvky zvedla většina sportovních klubů. Bez podpory státu se často neobejdou

Sportovní kluby zvedají členské příspěvky. Podle analýzy České unie sportu k navýšení přistoupilo v uplynulých dvou letech sedm z deseti organizací. Finančně klubům pomáhají města i stát. Bez státní podpory se podle unie neobejde polovina sportovních organizací. A to hlavně při péči o děti. Na letošní rok dostala Národní sportovní agentura ze státního rozpočtu 8,2 miliardy. Tyto prostředky pak rozdělovala do programů a jednotlivých sportů. Pro příští rok zatím ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) vyjednal o dvě stě milionů víc. O dalších penězích chce ještě jednat.
před 6 hhodinami

Radila jsem estébákům, jak napsat cvičení z ruštiny, vzpomíná na výslech Dvořáková

Šestadevadesátiletá Bohumila Dvořáková zažila nacistickou okupaci i komunistické represe. Jako mladá pomáhala otci v protinacistickém odboji, později ji vyslýchala Státní bezpečnost. Zapojila se také do podpory podzemní církve. Krátce před rokem 1989 emigrovala za dcerou do Austrálie, kde šířila informace o pronásledování věřících v Československu.
před 17 hhodinami

VideoNoční jízdy i závody v ulicích. Policie i radnice cílí na hlučná auta i motorky

Hlučná a často nelegálně upravená auta a motorky řeší policisté i některé radnice. Obyvatelé si stěžují především na noční jízdy, hlasité výfuky nebo závodění v ulicích. V Ostravě policisté při třech speciálních akcích za poslední měsíc zkontrolovali přes čtyři sta vozidel a odhalili desítky přestupků. Praha zase po vzoru Olomouckého kraje pořídila mobilní hlukoměr, který má pomoci odhalovat vozy překračující povolené limity. Pokud se jeho využití v praxi osvědčí, dopravní policie by mohla pořídit další přístroje.
12. 9. 2026

Dopravní fond má mít rekordních 183 miliard. Opozice volá po jasných prioritách

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok hospodařit s rekordní částkou přesahující 183 miliard korun. Oproti letošku tak má mít k dispozici bezmála o čtrnáct miliard více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo získat 87 miliard korun, Správa železnic téměř 78 miliard. Podíl státu na financování dopravních staveb bude příští rok větší než v minulosti. Opozice požaduje jasnější stanovení priorit u jednotlivých projektů.
12. 9. 2026

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
12. 9. 2026

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.