Tornád si nyní více všímáme, ale nemůžeme potvrdit, že by jich bylo více než v minulosti, uvedl vedoucí konvektivní skupiny Českého hydrometeorologického ústavu Martin Adamovský. Podle něj nelze říci, že by zde byla souvislost s klimatickou změnou. Podotkl, že výrazně společnost začala tyto jevy sledovat po ničivém tornádu, které zasáhlo jižní Moravu v létě roku 2021.
Co se týče případu starého dva roky, podotýká meteorolog, že to byl extrém a veliká vzácnost. „Shodou okolností, pro zajímavost – v tom roce to bylo jedno ze tří nejsilnějších tornád na celém světě – ani ve Spojených státech nebylo silnější, takže si můžete udělat představu, o jaký vzácný extrém se jednalo u nás,“ dodal.
Adamovský zmínil, že mohou trvat od několika vteřin, minut až po hodiny. „To moravské trvalo řádově několik desítek minut, ale slabší tornáda jsou záležitostí opravdu desítek vteřin, maximálně jednotek minut.“ Do této kategorie slabších tornád podle něj spadají i ta, která byla zaznamenána v minulém týdnu.
I v Česku se však v minulosti podle něj stalo, že tento jev trval hodiny. „V roce 1910 u nás prošlo tornádo, které trvalo kolem tří hodin. Přišlo od Českých Budějovic až do Karlových Varů, takže i u nás mohou být opravdu velmi dlouhá,“ míní.
Podmínky lze předpovědět, tornádo nikoliv
Dodal rovněž, že tornáda se mohou vytvořit kdykoliv. „Nejsou vždycky vázána jen na letní bouřky, mohou se vyskytnout i přes zimu, ale to, co potřebují, je speciální profil větru v nižších hladinách, řekněme do jednoho kilometru,“ podotkl Adamovský s tím, že potřebují takzvaně výrazný střih větru, tedy rozdíl v rychlosti větru mezi zemí a hladinami několika set metrů až jednoho kilometru. „Ještě ideálně, pokud se ten vítr s výškou stáčí nahoru, tak pak je ta pravděpodobnost výskytu vyšší,“ dodal.
Zmínil, že podmínky, které mohou vytvořit tornádo, se dnes již dají pomocí numerických modelů velmi dobře předpovědět, samotné tornádo nikoliv. „Střih větru, stáčení, případně vlhkost, vyšší hladina – to dokážeme určit dopředu, ale to nám jen říká, že je pravděpodobnost výskytu tornád, ale nedokážeme přesně určit, kdy a kde se tornádo vyskytne,“ dodal.
Přiblížil, že například v USA se často vyskytují velmi silné supercelární bouře, ale pouze některé z nich produkují tornáda. „Nedokážeme říct, proč ty, které produkují tornáda, jej vyprodukovaly a proč některé ne, takže je to pořád zahaleno tajemstvím,“ dodal.
