Okresní soud v Břeclavi

Stavebnictví stále patří k nejnebezpečnějším odvětvím v Česku, vyplývá to z dat Státního úřadu inspekce práce. K úrazům na stavbách dochází často, úřad jich jen v Jihomoravském kraji ročně eviduje kolem 3700. Smrtelných a závažných úrazů ale loni ubylo. Zatímco v letech 2021 a 2022 zemřela na stavbách víc než desítka lidí, loni šlo o čtyři osoby, ve Zlínském kraji to bylo za poslední tři roky shodně pět mrtvých. Nejčastějším důvodem úrazů na stavbách je nepozornost i porušení bezpečnostních a pracovních předpisů. Mnohá zranění ale způsobí i špatný stav techniky.

O náhradě škody a nemajetkové újmě pro poškozené v případě podvodu s falešnými fakturami, které po tornádu inkasoval už dříve odsouzený Michal Štrasmajr, se rozhodne v civilním řízení. Rozhodl o tom ve čtvrtek Krajský soud v Brně, když zamítl odvolání žalobce i poškozených. Muž několika rodinám sliboval postavení domu, což se ale nestalo. Soud v Břeclavi mu v minulosti pro dotační podvod uložil trest čtyři roky vězení. O výši náhrady škody a nemajetkové újmě ale nerozhodl.

Dietrichsteinové by mohli dostat zpět rodinnou hrobku v Mikulově. Dědička rodu Mercedes Dietrichsteinová uspěla s žalobou u břeclavského okresního soudu. Verdikt je ale nepravomocný, strany se proti němu mohou odvolat. Dietrichsteinové přišli o majetek v Československu včetně hrobky po druhé světové válce, od 90. let patří hrobka městu Mikulov.

Muž, který se podle policie obohatil na obnově po předloňském tornádu na jihu Moravy, přistoupil na čtyřletý nepodmíněný trest. ČT to řekl dozorující státní zástupce Lukáš Bábík, který s obviněným uzavřel dohodu o vině a trestu. Soud o ní bude rozhodovat na konci června. Muž se podle kriminalistů nabízel jako zprostředkovatel dotace, peníze za fakturované položky ale inkasoval na svůj účet. Měl tak způsobit více než šestimilionovou škodu. Hrozilo mu až osmileté vězení.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse Adama II. ve sporu o nemovitý majetek na Kolínsku. Rozhodoval před časem bez veřejného jednání, nyní zpřístupnil odůvodnění. Podle dostupných informací jde o první publikované rozhodnutí NS v poslední vlně žalob podávaných Lichtenštejny u různých okresních soudů. Rod držel v českých zemích rozsáhlý majetek, pozbyl jej v roce 1945 na základě Benešových dekretů.

Okresní soud v Břeclavi se začal zabývat žalobou Nadace knížete z Lichtenštejna na státní instituce. Nadace  žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Jde například o Lednicko-valtický areál, ale i lednický či valtický zámek. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalované strany označily žalobu jako nedůvodnou.