Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse Adama II. ve sporu o nemovitý majetek na Kolínsku. Rozhodoval před časem bez veřejného jednání, nyní zpřístupnil odůvodnění. Podle dostupných informací jde o první publikované rozhodnutí NS v poslední vlně žalob podávaných Lichtenštejny u různých okresních soudů. Rod držel v českých zemích rozsáhlý majetek, pozbyl jej v roce 1945 na základě Benešových dekretů.
Žalobu o vyklizení nemovitostí a určení vlastnického práva podali Lichtenštejnové také k Okresnímu soudu v Kolíně, a to v roce 2018. Mířila na různé státní instituce, které nyní pozemky či jiné nemovitosti vlastní. Šlo například o Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Státní pozemkový úřad, ministerstvo školství, Ředitelství silnic a dálnic, lesní a vodohospodářské podniky. Konkrétní katastry a parcelní čísla rozhodnutí nezmiňuje.
Okresní soud žalobu Lichtenštejnů zamítl, neuspěli ani s odvoláním ke Krajskému soudu v Praze. Také podle Nejvyššího soudu je nesporné, že nemovitosti přešly na stát v roce 1945 dnem účinnosti dekretu, tedy před rokem 1948, který je hranicí pro většinu restitučních nároků.
NS: Lichtenštejnové tak nemohou u obecných soudů uspět
„Žalobci se tudíž nemohou úspěšně domáhat ochrany vlastnického práva za použití obecných občanskoprávních institutů – žaloby na určení vlastnického práva, žaloby na vyklizení a žaloby na vydání věci,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu. Lichtenštejnové neuspěli ani s poukazem na údajné vady konfiskačního řízení nebo procesní pochybení.
Podobné žaloby dostala v roce 2018 řada okresních soudů v Česku, rozhodují o nich různým tempem. Nadace v žalobách poukazuje na to, že poslední držitel rodových majetků František Josef II. z Lichtenštejna nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, navíc hlava suverénního státu.
Letos v únoru zamítl Okresní soud v Břeclavi další žalobu Lichtenštejnů na státní instituce. V řízení šlo například o lednický či valtický zámek, což je někdejší rodový majetek.
