Státní pozemkový úřad

Obce v povodněmi zasažených oblastech vybírají vhodné parcely k náhradní výstavbě domů. Státní pozemkový úřad jich na Jesenicku a Bruntálsku vytipoval čtrnáct set. Převod nabízí obcím zdarma. Ne všechny se ale podle městských úřadů dají využít. Oficiálně o ně navíc zatím nikdo nepožádal. Čas na to je do konce měsíce.

Občané EU, kteří budou v Česku déle než devadesát dnů, se asi budou muset registrovat u ministerstva vnitra. Počítá s tím návrh zákona, který schválila vláda. Kabinet ve středu také kývl na novelu zákona o výkonu ústavní výchovy. Dále rozhodl například o tom, že Agentura pro sociální začleňování bude i po roce 2025 působit pod ministerstvem pro místní rozvoj.

Vrchní soud v Praze v polovině července odblokoval lukrativní pozemky, které spoluvlastní podnikatel Tomáš Hrdlička. Soudy dosud pozemky zadržovaly kvůli tomu, že pocházejí z restitučního podvodu známého jako kauza Bačvářova statku, píše web Hospodářských novin (HN). V případu byli již dříve odsouzeni tři úředníci Státního pozemkového úřadu, kteří pozemky vydali falešné restituentce.

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ivanou Odarčenkovou, která jako úřednice spolurozhodovala o vydání osvědčení o československém občanství Josefiny Czerninové. Potomci hraběnky pak mohli na základě rozhodnutí uplatnit restituční nároky. Pražské soudy po opakovaných zásazích Nejvyššího soudu uložily úřednici jeden den vězení s podmínečným odkladem na jeden rok. Závěr, že jednání úřednice naplnilo skutkovou podstatu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti, je však podle ÚS v extrémním rozporu se skutkovými zjištěními soudů. Soud se také postavil proti trestní perzekuci úředníků jen za jiný právní názor.

Ústavní soud zamítl stížnost Lichtenštejnů ve sporu o nemovitý majetek na Kolínsku. Rod Lichtenštejnů přišel o nemovitosti v Českých zemích v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Před pěti lety Nadace knížete z Lichtenštejna spolu s vládnoucím knížetem Hansem Adamem II. podala k českým soudům sérii žalob o určení vlastnického práva a vyklizení nemovitostí. Jednu žalobu obdržel také soud v Kolíně, který jí nevyhověl.

Restituční kauzu Walderode bude ještě řešit Ústavní soud. Vdova po Karlovi Des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová, která se marně domáhala navrácení majetku, podala stížnost. Vyplývá to z justičních databází. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově i okolní pozemky.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse Adama II. ve sporu o nemovitý majetek na Kolínsku. Rozhodoval před časem bez veřejného jednání, nyní zpřístupnil odůvodnění. Podle dostupných informací jde o první publikované rozhodnutí NS v poslední vlně žalob podávaných Lichtenštejny u různých okresních soudů. Rod držel v českých zemích rozsáhlý majetek, pozbyl jej v roce 1945 na základě Benešových dekretů.

Silničáři začali mapovat dálniční nadjezdy, u kterých je nejasný vlastník. Ve většině případů jsou také ve špatném stavu. Spory o vlastnictví se zatím řešit nedaří. Nehlásí se k nim ani stát, ani kraje, ani města. V jednom případě padla žaloba, na dalším mostě zase úřady omezily pohyb.

Dva mosty nad dálnicí D6 poblíž obce Stružná chátrají. Jejich konstrukce se podle stavařů rozpadá a může ohrozit posádky projíždějících aut. O jejich údržbu se ale zatím nikdo nestará. Není totiž jasné, komu patří. Určit jejich vlastníka se teď pokouší stavební úřad v Karlových Varech.

Spor o vydání majetku rodu Walderode je zpátky u semilskému soudu. Ten dříve uznal nárok na vydání někdejšího panství na Turnovsku za oprávněný, podle zveřejněného verdiktu Nejvyššího soudu ale chyboval. Soud nejvyšší instance tak vyhověl dovolání, které podaly Lesy České republiky, Národní památkový ústav, město Turnov a Státní pozemkový úřad. Rodina Walderode se majetku v hodnotě kolem tří miliard korun domáhá od roku 1992. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec, lesy a pozemky.

Stát chce získat zpět majetek, který v minulosti na základě restitucí vydal potomkovi šlechtického rodu Czerninů Karlovi Eugenovi. Píše o tom deník E15, podle kterého Lesy České republiky a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) podaly návrh na obnovu řízení a Státní pozemkový úřad restituční řízení rovnou obnovil. Hodnota nárokovaného majetku se odhaduje na 450 milionu korun, Czerninové státní snahu odmítají.

Pozemky ve Strašnicích, které pracovníci pražského pozemkového úřadu údajně neoprávněně vydali restituentům v případu takzvaného Bečvářova statku, se vracejí České republice. Nepravomocně o tom rozhodl pražský městský soud. Trojici úředníků za nezákonné vydání parcel uložil soud na počátku července nepravomocně sedm a šest let vězení a podmíněný trest. Součástí rozsudku bylo i zabrání některých dalších vydaných pozemků, například v Dolních Měcholupech, Hostivaři či v Kolíně. Podle soudkyně restituenti věděli, že na ně nemají nárok.

Státní zástupce v úterý navrhl soudu, aby bývalému odbornému referentovi pozemkového úřadu Janu Horákovi uložil sedmiletý trest vězení za to, že v restitučním řízení ve věci takzvaného Bečvářova statku úmyslně označil Emilii Bednářovou a další čtyři lidi za příbuzné Jana Marie Bečváře. Nezákonně jim tak přiřkl náhradní pozemky za nemovitosti, které v Praze vlastnil.

Restituentka Emília Bednářová uspěla u správního soudu ve vleklé kauze takzvaného Bečvářova statku. Žalovala Státní pozemkový úřad (SPÚ), který označil dřívější rozhodnutí o jejích nárocích na pozemky na Žižkově a ve Strašnicích za nicotná. Podle soudu tím úřad obcházel zákon, zároveň to ale neznamená, že by měla Bednářová na pozemky nárok. Restituční kauza má i trestněprávní rovinu, obžalobě čelí tři úředníci pražského pozemkového úřadu. Podle státního zástupce měli způsobit škodu za 1,4 miliardy korun.

Restituční kauza Bečvářova statku se rozvíjí do stále nových souvislostí. Obžalobě už kvůli tomu čelí tři úředníci z Pozemkového úřadu. K lukrativním parcelám v Praze se dostali vlivní zákulisní hráči v čele s Tomášem Hrdličkou a Romanem Janouškem. Jak se domlouvali na ovlivňování úředníků, kteří rozhodovali o vydání pozemků, zjišťovaly pro Reportéry ČT Jana Neumannová a Adéla Paclíková.

Největší restituční kauza je u pražského městského soudu. Stojí před ním tři úředníci, kteří podle obžaloby přiznali dědicům pozemky v hodnotě přes miliardu korun, na které neměli právo. Je tu ale otázka, zda jsou v celé kauze ti hlavní. Neprávem získané pozemky po rodině Bečvářových totiž za zlomek ceny získala záhadná firma, ve které se objevují tváře zákulisních hráčů pražské politiky Tomáše Hrdličky a Romana Janouška a také advokát Daniel Honzík. Natáčely reportérky Jana Neumannová a Adéla Paclíková.

Téměř na 1,4 miliardy korun vyčíslil žalobce škodu, kterou podle něj způsobili tři úředníci, když přiřkli Emilii Bednářové a dalším lidem náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Mariovi Bečvářovi. V některých dokumentech údajně lživě uvedli, že byli příbuzní. Bývalý referent pozemkového úřadu Jan Horák u soudu, který začal případ projednávat, připustil, že udělal chybu, odmítl však, že by tak učinil úmyslně.

Cisterciácké opatství Vyšší Brod nemá podle rozhodnutí soudu vracet státu 1100 hektarů lesních a zemědělských pozemků, které získalo v církevních restitucích. Krajský soud v Českých Budějovicích tak rozhodl v případu, v němž Státní pozemkový úřad (SPÚ) začal obnovovat správní řízení, v nichž byl řádu majetek vydán. Tento postup soud zrušil. Rozhodnutí bude pravomocné, až ho soud doručí oběma stranám. SPÚ podá proti rozhodnutí kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Státní pozemkový úřad nabízí obcím i soukromníkům téměř 1,5 miliardy korun na rekonstrukce polních cest a také výstavbu nových nádrží. Starostové, kteří peníze využili, si projekty chválí. Pomáhá dopravě, ale také se zadržením vody. Vylepšuje navíc i okolí obcí.

Na velmi nevýhodnou směnu pozemků se státem si stěžují obce, které se chtějí rozrůstat. Nelíbí se jim jednak poměr dva hektary za jeden, jednak rozdílné odhady ceny pozemků ve vlastnictví Státního pozemkového úřadu (SPÚ) a ve vlastnictví obcí. Svaz měst a obcí se chystá o tématu jednat se státními i krajskými úřady.

Třetím rokem procházejí republikou lidé se žlutými měřicími přístroji. Zjišťují, zda to, co je zapsáno v katastrech, skutečně platí. V některých oblastech vytvářejí zcela nové katastrální mapy, protože více než polovina těch stávajících vznikla před rokem 1836. Zároveň kontrolují, jestli se pozemky využívají k tomu, co je v katastru zapsáno, a někdy nacházejí i černé stavby. Práce mají ještě dost, hotová bude až v roce 2030.

Více než miliardu korun investují Lesy České republiky do stavby a obnovy rybníků, mokřadů a vodních nádrží v rámci projektu Vraťme vodu lesu. Dalších 300 milionů dá do staveb, které zadrží vodu v krajině, Státní pozemkový úřad.

Rozsah zemědělského sucha v České republice se za poslední měsíc trvale zvětšuje. Zasáhlo v podstatě celou zemi a třemi nejhoršími stupni sucha ze šesti trpí téměř polovina území. Situace zůstává nejhorší na střední a jižní Moravě, v Poohří a Polabí. Předpověď na tento týden předpokládá další a vzhledem k vysokým teplotám i rychlé zhoršování stavu, řekl ČTK bioklimatolog z projektu InterSucho Miroslav Trnka. Míra sucha se určuje ve vztahu k dlouhodobému průměru za léta 1961 až 2010.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) je v podezření ze střetu zájmů. Ministerstvo vydalo před lety dokument, na jehož základě získal Tomanův otec pozemky za stovky milionů korun. Parcely pak prodal státu i Praze. V rozhodné době, kdy pozemky nabyla firma Tomana staršího, byl Toman mladší náměstkem na ministerstvu zemědělství. O kauze natáčeli Reportéři ČT.