Brzdí to náš rozvoj. Obce si stěžují na nevýhodnou směnu pozemků se státem

Nahrávám video

Na velmi nevýhodnou směnu pozemků se státem si stěžují obce, které se chtějí rozrůstat. Nelíbí se jim jednak poměr dva hektary za jeden, jednak rozdílné odhady ceny pozemků ve vlastnictví Státního pozemkového úřadu (SPÚ) a ve vlastnictví obcí. Svaz měst a obcí se chystá o tématu jednat se státními i krajskými úřady.

Do nelehkého vyjednávání se pustila například obec Blížejov na Domažlicku. Za uplynulou dekádu se co do počtu obyvatel rozrostla o polovinu, láká hlavně mladé rodiny, a pro další rozvoj se rozhodla směnit svůj pozemek za pozemek státního úřadu. 

Na třech hektarech chce obec vystavět infrastrukturu pro 32 parcel pro rodinné domy, jednání trvají již tři roky. „Jde o investiční akci. V těchto případech postupujeme vždy stejně, v poměru 2:1. To znamená, že za jeden hektar, co bude chtít obec, budeme chtít dva hektary,“ uvedl mluvčí Státního pozemkového úřadu Jiří Pivrnec. 

Podle této metodiky probíhalo v posledních pěti letech v průměru dvacet až třicet směn mezi obcemi a státem ročně. Obce daly vždy zhruba dvojnásobek toho, co dostaly. Letos směn co do počtu i výměry půdy ubylo. A státní úřad získal přibližně trojnásobek toho, co přešlo na samosprávy.

Směna pozemků mezi státem a obcemi
Zdroj: ČT24

Svaz měst a obcí chce jednat se státem

Vedle směnného poměru představuje další citlivou věc cena směňovaných pozemků. Místostarosta Blížejova Jiří Císař (Nezávislí Blížejov) to vysvětlil na příkladu (viz také grafika níže).

Odhadce pozvaný státním úřadem odhadne pozemek jako stavební parcelu,  v řádu stokorun za metr čtvereční. „Stejný pozemek v našem vlastnictví na stejném poli bude mít hodnotu zhruba šest korun,“ dodal Císař. Doplácet milionový rozdíl si Blížejov nemůže dovolit. Akce by pro něj byla ve výsledku ztrátová.

Směna pozemků (Státní pozemkový úřad vs. obce)
Zdroj: ČT24

Problémy při jednání s úřady spravujícími pozemky má více obcí. Svaz nedávno zpracoval anketu, ve které na nevýhodné podmínky nebo jinak bezúspěšná jednání s institucemi poukazuje většina respondentů, kteří s úřady jednali. 

Svaz proto chystá jednání s úřady. „Myslím si, že jak obce, tak kraje, tak stát jsme na jedné lodi. Proto budeme v září iniciovat pracovní skupinu, kde bychom to chtěli se všemi dotčenými otevřít,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl. Cílem jednání by měla být jednak zjednodušená administrativa, jednak úprava legislativy. Ta současná podle obcí brzdí další rozvoj regionů.

Anketa ke směně pozemků
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 14 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 21 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...