Katastrální úřady kontrolují, jestli souhlasí jejich mapy. Některé pamatují císaře Ferdinanda

7 minut
UDÁLOSTI: Po celém Česku prověřují úředníci hranice parcel a jejich využití
Zdroj: ČT24

Třetím rokem procházejí republikou lidé se žlutými měřicími přístroji. Zjišťují, zda to, co je zapsáno v katastrech, skutečně platí. V některých oblastech vytvářejí zcela nové katastrální mapy, protože více než polovina těch stávajících vznikla před rokem 1836. Zároveň kontrolují, jestli se pozemky využívají k tomu, co je v katastru zapsáno, a někdy nacházejí i černé stavby. Práce mají ještě dost, hotová bude až v roce 2030.

Kvůli tomu, jak jsou katastrální mapy staré, je třeba některé vytvořit zcela nově, jiné stačí upřesnit. Tak či tak musí geodeti z katastrálních úřadů znovu vyměřovat hranice pozemků. Ty skutečné se od údajů v katastru liší až o několik metrů. Je to hlavně proto, že se historické mapy stále překreslují. V některých případech se mohou nové mapy ještě změnit, pokud se na tom shodnou sousedé. Pokud se nedohodnou, bude platit to, co bylo stanoveno za císaře pána.

Kontroly pozemků mají probíhat třináct let – začaly před dvěma lety, skončí v roce 2030. Letos je v plánu prověrka až 600 katastrálních území. V celé zemi jich je přes 13 tisíc.

Katastrální území
Zdroj: ČT24

Za černé přístavby hrozí pokuty, i když je úřady nedávají

Součástí přeměřování katastrů je i kontrola, zda se pozemky skutečně využívají tak, jak jsou zapsané, a kontroloři také hledají neevidované budovy. Garáž nebo přístavba, kterou lidé zapomněli nahlásit, není žádnou výjimkou. Lidem za to hrozí i pokuty (maximálně 50 tisíc, pro právnické osoby dvojnásobek), i když úředníci ujišťují, že padají jen výjimečně. „Za osmnáct let, co jsem na katastru, jsme nevypsali ani jednu pokutu,“ podotkla Ludmila Jedličková z Katastrálního úřadu pro Vysočinu.

Shovívavost má ale své meze. Zvlášť pokud vlastník nespolupracuje a ani po výzvě úředníků nedodá potřebné dokumenty. „Katastr zapíše na list vlastnictví zápis pro další řízení, které je k nahlédnutí na Internetu. Vlastník může mít i problémy například s půjčkou,“ upozornila ředitelka chomutovského katastrálního pracoviště Kateřina Boušková. Správně zanesené údaje nejsou přitom jen prostou úlitbou úřednímu šimlu. Především se z nich vypočítávají daně z nemovitosti nebo jejího převodu.

Povinnosti vlastníků
Zdroj: ČT24

Na kontrolu z katastrálního úřadu se ale mohou lidé docela snadno připravit a předem zkontrolovat, zda mají vše evidováno tak, jak to ve skutečnosti je.  O revizi totiž katastrální informuje alespoň s dvouměsíčním předstihem – informace bývají zpravidla na obecních vývěskách.

Kontroluje i pozemkový úřad. Přeznačování pozemků vyvolává zlobu

Současně s katastrálními úřady kontroluje správnost svých starých map i Státní pozemkový úřad. Nové vyznačení pozemkových obvodů ale v některých obcích těžce naráží. Obyvatelé si stěžují,  že je úředníci připravili až o stovky metrů čtverečních – a že jim o tom ani neřekli.

„Jak seču trávu, tak docházím – tam je bod, tam je bod, tady přibyl bod zaměřený do země,“ poukázal Karel Mašíček z jihomoravských Skryjí. Tvrdí, že jej úředníci připravili o část pozemku ve prospěch sousedky – což potvrzuje i ona sama.

Pozemkový úřad ale vzkázal, že značky umístěné do země nelze považovat za konečné slovo. „Nejsme ve fázi, kdy bychom vytyčovali konkrétní pozemky konkrétních vlastníků. V tuto chvíli máme pouze stanovený a vytyčený obvod, kde bychom rádi dělali komplexní pozemkové úpravy,“ ujistila mluvčí SPÚ Lenka Růžková.

Jenomže například ve Skryjích nesouhlasí ani s hranicí obvodů. Poukazují, že jsou na svém místě původní značky a pracovníci úřadu zarazili nové jinam. Mluvčí Růžková sice tvrdí, že hranice jsou stanoveny podle digitálních katastrálních map, jenomže zároveň pozemkový úřad přiznává, že jsou velmi staré, mnohokrát překreslované a nemusí být přesné – to je ostatně důvod, proč jsou v terénu geodeti z katastrálních úřadů. 

Tam, kde nejsou lidé s výsledkem práce pozemkového úřadu spokojeni, se proto budou pozemky a jejich obvody ještě přeměřovat přímo v terénu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patřili zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, měli sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém vybral za adepty na ombudsmana Jaromíra Jirsu a právě Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 4 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 13 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 6 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 7 hhodinami
Načítání...