Katastrální úřad

Zbývají poslední měsíce platnosti kolkových známek. Ty se coby platidlo používaly na úřadech na našem území od roku 1854. Lidé je mohou uplatnit do konce roku, přebytečné mohou do stejného termínu na poště vrátit. V červenci jich navrátili čtrnáct tisíc. Z celkového objemu poplatků, které katastrální úřady vybraly, jich šestnáct procent bylo provedeno kolkovými známkami. V sousedních zemích se již několik let nepoužívají.

Mezi ruskými nemovitostmi, které v České republice zablokoval katastrální úřad, je i pražské sídlo Ruského kulturního centra. To bylo už dříve prověřováno kvůli protiukrajinské propagandě. Kromě toho se národní sankce vztahují i na budovy konzulátů v Brně a Karlových Varech.

I hřbitov může skončit v insolvenci nebo restitučním řízení, což pak může přinášet nečekané komplikace pro pozůstalé, kteří tam mají své blízké. Své o tom vědí lidé v severočeských Roudníkách, kde se bojí, co bude s místním hřbitovem. Původně církevní pohřebiště i s kostelem skončilo před dvanácti lety v insolvenci, nyní je na prodej za 4,5 milionu korun. V jihomoravských Křídlůvkách se zase před časem spolumajitel hřbitova pokusil svou část získanou od restituentů prodat. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Načerno postavený areál pro sportovní rybolov, neoprávněně zabraný pozemek města, konflikty s úředníky a sousedy i vyhrožování – to vše je spojeno se jménem tachovského podnikatele Miroslava Janečka. Místo toho, aby mu město nařídilo pozemek vrátit a zbourat černé stavby, jdou mu místní úřady už devět let na ruku. Uzavřely s ním nevýhodné smlouvy na pronájem a následný prodej. Ve vedení města se mezitím vystřídali už tři starostové. Místní lidé se o soužití s Janečkem většinou bojí mluvit. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Pobočka ruské prezidentské kanceláře v Česku ustoupila a stáhla návrh na zřízení věcného břemene ke svým nemovitostem v Praze a okolí. To by znemožnilo jejich převod, a zatížilo tak i pozemky českého státu. Krok Ruska v minulosti ostře kritizovalo ministerstvo zahraničí.

Finanční analytický úřad a ministerstvo zahraničí vstoupily do řízení, ve kterých se kancelář prezidenta Vladimira Putina pokouší věcným břemenem ztížit další převody celkem šestnácti objektů, které v Česku Rusko užívá. Většina z nich totiž stojí na pozemcích českého státu.

Ministerstvo zahraničí minulý týden odeslalo ruské ambasádě v Praze další protestní nótu, která se znovu týká nakládání s nemovitostmi v Česku. Jak zjistila Česká televize, Rusko chce zatížit některé své nemovitosti věcnými břemeny ve prospěch Kanceláře prezidenta Ruské federace a znemožnit tím jejich převod. Jde celkem o šestnáct budov, z nichž většina stojí na pozemcích českého státu.

Dva mosty nad dálnicí D6 poblíž obce Stružná chátrají. Jejich konstrukce se podle stavařů rozpadá a může ohrozit posádky projíždějících aut. O jejich údržbu se ale zatím nikdo nestará. Není totiž jasné, komu patří. Určit jejich vlastníka se teď pokouší stavební úřad v Karlových Varech.

Rodinná firma otce ministra zemědělství Miroslava Tomana získala v minulosti cenné pozemky na kraji Prahy. Otázky vzbuzuje jejich původ, konkrétně, zda současný ministr nevyužil k jejich získání svůj vliv. Pražský magistrát teď některé z těchto pozemků odkoupí za více než sto milionů korun na výstavbu takzvaných zelených pásů okolo nově budované části Pražského okruhu. Za některé však zaplatí víc, než by musel – přestože na pozemcích bude zeleň, vykupuje je jako stavební parcely. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnovala Jana Neumannová.

Ceny chat a chalup ve srovnání s loňským rokem vzrostly o třetinu. Podle realitních agentů je to také proto, že se lidé obávají další karantény. Chtějí ji trávit blíž k přírodě. Potvrzuje se také trend takzvaných druhých domovů.

Anonymní nahlížení do katastru nemovitostí přes internet bude zachováno, i když od června měli mít přístup například ke jménu vlastníka nemovitosti či účastníka řízení jen přihlášení uživatelé. Proti softwarovým robotům, které využívají spekulanti s pozemky a nemovitostmi, pomůže test, oznámil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Nejvyšší správní soud se zastal pardubického seniora, který se léta marně snaží o to, aby mu katastrální úřad v Pardubicích umožnil nakládat s vlastním domem. Úřad od něj totiž požaduje doklad, že splatil zaměstnaneckou půjčku, kterou si bezmála před půlstoletím vzal v továrně, kde pracoval. Muži se ale nepodařilo sehnat jej.

Spotřební daně z tabáku a lihovin od příštího roku vzrostou, poplatek za vklad do katastru nemovitostí se zdvojnásobí. Většímu zdanění budou podléhat technické rezervy pojišťoven, vzroste i zdanění loterií. Sněmovna opět schválila „daňový balíček“ v původním znění, odmítla senátní úpravu.

Třetím rokem procházejí republikou lidé se žlutými měřicími přístroji. Zjišťují, zda to, co je zapsáno v katastrech, skutečně platí. V některých oblastech vytvářejí zcela nové katastrální mapy, protože více než polovina těch stávajících vznikla před rokem 1836. Zároveň kontrolují, jestli se pozemky využívají k tomu, co je v katastru zapsáno, a někdy nacházejí i černé stavby. Práce mají ještě dost, hotová bude až v roce 2030.

Obec Mosty u Jablunkova by se chtěla po více než padesáti letech vrátit k původnímu názvu Mosty. Podle starosty už totiž přívlastek „u Jablunkova“ nemá své opodstatnění a úředníkům komplikuje práci. Někteří občané ale se změnou nesouhlasí a podepisují petici. Pokud by změna prošla, byly by Mosty i nadále jedinou obcí s tímto názvem v Česku.

Obce Valašské Příkazy a Študlov zřejmě přejdou ze Vsetínska pod okres Zlín. Změna souvisí s plánovaným sjednocením územního členění republiky, které iniciovalo ministerstvo vnitra. Obyvatelé obou obcí si tak budou muset vyměnit občanské průkazy, školy a úřady zase razítka. Celý problém vznikl kvůli  tomu, že kvůli dvěma souběžně existujícím zákonům některé obce patří do jiného okresu než obec s rozšířenou působností, pod kterou spadají.