Finanční analytický úřad a ministerstvo zahraničí vstoupily do řízení, ve kterých se kancelář prezidenta Vladimira Putina pokouší věcným břemenem ztížit další převody celkem šestnácti objektů, které v Česku Rusko užívá. Většina z nich totiž stojí na pozemcích českého státu.
Proti ruským plánům na uvalení věcných břemen u českých pozemků bojuje FAÚ i česká diplomacie
V pražské Bubenči vlastní Rusko od sedmdesátých let několik bytových komplexů. Putinova prezidentská kancelář už v červnu podala katastrálnímu úřadu návrh, aby řadu z nich zatížil věcným břemenem.
Tyto nemovitosti označovalo Rusko za součást diplomatické mise. Takové objekty přitom podle zákona ale není možné dál pronajímat. Přesto se to už několik let děje. Oslovení nájemníci bytových domů navíc tvrdí, že přesně nevědí, komu se nájem platí.
Budovy stojí na území českého státu. Ruská federace podala návrh na zřízení věcného břemene, když ministerstvo zahraničí oznámilo, že bude požadovat nájem. Podle některých právníků by šlo nejen o pojistku proti případnému vyvlastnění, protože český stát by taky mohl přijít o kontrolu nad pozemky.
„Katastrální úřad v souladu se zákonem požádal o vzájemnou součinnost ministerstvo zahraničních věcí a Finanční analytický úřad,“ uvedla ředitelka pražského katastrálního úřadu Jana Kyrály. Snahu zabránit ruským plánům potvrdilo i ministerstvo zahraničí.
„Činíme veškeré kroky k ochraně českého majetku, dále pravidelně upozorňujeme ruskou stranu, aby striktně dodržovala mezinárodně právní závazky,“ reagovalo ministerstvo.
Rusko podalo návrh na zřízení věcného břemene i u nemovitostí, které pronajímá firmám bývalého vojenského komunistického velitele Zdeňka Zbytka. „Je řada objektů, u nichž máme důvodné podezření, že se používají v rozporu s vídeňskou úmluvou a neslouží pro diplomatické účely,“ řekl náměstek ministerstva zahraničních věcí Martin Dvořák (STAN).
V současnosti má Ruská federace v Praze na tři desítky objektů, které nepodléhají diplomatické ochraně. Součástí jsou i dvě stovky bytů.