Věcné břemeno

Pobočka ruské prezidentské kanceláře v Česku ustoupila a stáhla návrh na zřízení věcného břemene ke svým nemovitostem v Praze a okolí. To by znemožnilo jejich převod, a zatížilo tak i pozemky českého státu. Krok Ruska v minulosti ostře kritizovalo ministerstvo zahraničí.

Finanční analytický úřad a ministerstvo zahraničí vstoupily do řízení, ve kterých se kancelář prezidenta Vladimira Putina pokouší věcným břemenem ztížit další převody celkem šestnácti objektů, které v Česku Rusko užívá. Většina z nich totiž stojí na pozemcích českého státu.

Pamětní síň Emila Filly na zámku v Peruci na Lounsku by se v roce 2024 mohla znovu otevřít veřejnosti. Ústecký kraj se po letech sporů dohodl na podmínkách provozu síně s majitelkou zámku. V nejbližší době podepíšou obě strany smlouvu na padesát let. Kraj už nebude trvat na věcném břemenu, řekl náměstek hejtmana Jiří Řehák (Spojenci pro kraj). Vyjádření majitelky zámku ČTK zjišťuje.

Ministerstvo zahraničí minulý týden odeslalo ruské ambasádě v Praze další protestní nótu, která se znovu týká nakládání s nemovitostmi v Česku. Jak zjistila Česká televize, Rusko chce zatížit některé své nemovitosti věcnými břemeny ve prospěch Kanceláře prezidenta Ruské federace a znemožnit tím jejich převod. Jde celkem o šestnáct budov, z nichž většina stojí na pozemcích českého státu.

Restituce se staly jedním z výrazných prvků transformace českého hospodářství po roce 1989. K přijetí zákona o mimosoudních rehabilitacích neboli restitučního zákona vedla před třiceti lety tehdejší československé zákonodárce snaha zmírnit následky některých majetkových křivd, kterých se po únoru 1948 dopustil komunistický režim. Federální parlament zákon schválil 21. února 1991.