Rodinná firma otce ministra zemědělství Miroslava Tomana získala v minulosti cenné pozemky na kraji Prahy. Otázky vzbuzuje jejich původ, konkrétně, zda současný ministr nevyužil k jejich získání svůj vliv. Pražský magistrát teď některé z těchto pozemků odkoupí za více než sto milionů korun na výstavbu takzvaných zelených pásů okolo nově budované části Pražského okruhu. Za některé však zaplatí víc, než by musel – přestože na pozemcích bude zeleň, vykupuje je jako stavební parcely. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnovala Jana Neumannová.
Když magistrát odsouhlasil výkup potřebných pozemků za celkovou cenu 109 milionů korun, zdálo se, že padla jedna z posledních překážek k dostavbě Pražského okruhu. Praha ovšem kupuje pozemky, které státu už dříve patřily, dokud se za podezřelých okolností nedostaly do vlastnictví rodiny ministra zemědělství Miroslava Tomana. Nyní je odprodává za vysokou cenu.
„Pro byznys rodiny Tomanů je tohle takové to zlaté vejce, protože získali pozemky, které Praha musí vykupovat, a mají možnost šponovat cenu tak vysoko, aby z toho ještě o to víc profitovali,“ konstatuje Milan Eibl z Transparency International.
Už před rokem Reportéři ČT poukazovali na to, že se pozemky do vlastnictví rodinné firmy otce ministra zemědělství Miroslava Tomana dostaly za nestandardních okolností. Sám ministr Miroslav Toman se dlouhodobě k byznysu své rodiny odmítá vyjadřovat. Jak přibližuje reportérka pořadu, Praha nyní vykoupila pozemky na takzvané zelené pásy. Ty mají odfiltrovat hluk a emise. Je to podmínka, kterou si vynutily městské části, podél kterých okruh povede.
Muž s konexemi
Problém ale je, že pozemky nevlastní. Ty jsou v majetku firem Xaverov a Agrotrade, které ovládá otec ministra zemědělství Miroslav Toman starší, jeden z významných funkcionářů komunistické éry a s mnoha konexemi.
„Miroslav Toman starší za komunistického režimu úhledně stoupal, v několika letech před revolucí dělal československého ministra zemědělství,“ uvedla v květnu 2017 redaktorka Respektu Hana Čápová. Vysvětlila, že své syny Zdeňka a Miroslava dokázal posadit na správná místa a jejich prostřednictvím se pak rodina k moci vrátila.
K rozsáhlým nemovitostem v okolí Prahy se společnost Xaverov začala hlásit v roce 2000. Argumentovala, že za socialismu na těchto pozemcích ještě jako neprivatizovaný podnik hospodařila a že na ně má nárok.
Získala je v roce 2003 základě dokumentu, který úředníci ministerstva zemědělství sepsali poté, co na ministerstvo nastoupil Miroslav Toman (zprvu jako náměstek). Dokument ale pouze říká, že firma Xaverov navazuje na činnost původního socialistického podniku. O pozemcích se v materiálu nepíše. Přesto je katastr nemovitostí na firmu rodiny Tomanů zapsal.
„Jsem zcela přesvědčen, že vzhledem k pozemkům to neříká naprosto vůbec nic a že na základě tohoto dokumentu nemohlo dojít k žádnému zápisu ani změny vlastnictví, ani vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí,“ zhodnotil loni v listopadu dokument advokát Viktor Rossmann.
Předseda Českého úřadu zemědělského a katastrálního Karel Večeře ve stejné době uvedl, že zmíněnou listinu nemá k dispozici. „Neboť nejsem ředitelem Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu. To ale není ani tak důležité. Stejně nejsem oprávněn konkrétní listiny doručené katastrálnímu úřadu k zápisu posuzovat,“ reagoval.
Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý loni v listopadu doplnil, že se ministr ve zmíněné věci neangažoval.
Dokument zpracoval úředník Stanislav Codl. Ten byl v té době podřízený současného ministra Miroslava Tomana, znal se ale i s jeho otcem. Napsali spolu dokonce knihu. „Byli to čelní představitelé socialistického zemědělství a nepochybně spolu také celou řadu akcí podnikali,“ přiblížil loni v listopadu agrární analytik Petr Havel.
Codl nyní pro pořad připustil, že se na dokumentech podílel. Uvedl však, že více se vyjadřovat nechce a ani nebude.
Praha kupuje část parcel jako ornou půdu, platí ale jako za stavební parcely
Praha pozemky nyní nutně potřebuje, bez nich nemůže stavět tolik potřebný okruh. „Původ pozemků je strašný problém,“ připustil zastupitel hlavního města prahy Jiří Koubek (TOP 09 a STAN). „Jsou to bolesti, které jsou z devadesátých let, ale co chudáci Pražané dnes? Máme jim neustále říkat, protože tady někdo v devadesátých letech šmelil, tak my dopustíme to, že bude postaven Pražský okruh a vy budete po zbytek svého života žít v hluku, ve zplodinách, i když nemusíte?“
Metropole nakonec vykupuje pozemek na zelené pásy za 109 milionů korun; cena je o čtyřicet milionů nižší, než na počátku firmy Agrotrade a Xaverov požadovaly, přesto však vyvolává otázky. „Je vyšší, než je tady běžné,“ konstatuje radní hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová (TOP 09 a STAN).
Město hodlá odkoupit celistvý pozemek, který tvoří především orná půda, na ni ale navazují stavební parcely, což představuje další komplikaci. Část parcel totiž metropole kupuje jako ornou půdu, za některé ale platí jako za stavební parcely.
„To je dané územním plánem. Znalec vždycky musí nacenit podle toho, co tam dle územního plánu je,“ vysvětluje náměstek pražského primátora Adam Scheinherr (Praha sobě). Posudek znalce nezohledňuje, že by na místě měla být pouze zeleň.
Realitní odborník Otakar Schuma dodává, že pokud by se pozemky kupovaly jako zeleň, byla by cena oproti stavební parcele řádově třetinová, čtvrtinová, a tedy i o desítky milionů korun nižší.
Proč v územním plánu zelený pás není, nebyl náměstek primátora schopen vysvětlit. Je to přitom právě pražská radnice, kdo o územním plánu rozhoduje. O nutnosti vybudovat zelené pásy se ví již řadu let. „Územní plán na to vlastně není schopen velmi rychle reagovat, protože dokument vzniká v mnohem pomalejším taktu než memoranda a dohody mezi lidmi,“ dodává radní hlavního města Prahy Petr Hlaváček (TOP 09 a STAN).
