I hřbitov může skončit v insolvenci nebo restitučním řízení, což pak může přinášet nečekané komplikace pro pozůstalé, kteří tam mají své blízké. Své o tom vědí lidé v severočeských Roudníkách, kde se bojí, co bude s místním hřbitovem. Původně církevní pohřebiště i s kostelem skončilo před dvanácti lety v insolvenci, nyní je na prodej za 4,5 milionu korun. V jihomoravských Křídlůvkách se zase před časem spolumajitel hřbitova pokusil svou část získanou od restituentů prodat. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.
Reportéři ČT: Obce se bojí o budoucnost hřbitovů, kde je vlastníkem pozemků soukromník. Nelze je zrušit, zní z ministerstva
40 minut
Reportéři ČT: Hřbitov, který skončil v insolvenci, je na prodej za 4,5 milionu korun
Problém se hřbitovem v obci Roudníky vznikl už před více než dvanácti lety. Tehdy společně s kostelem svatého Václava patřil farnosti v nedalekých Trmicích. Farnost kvůli špatné investici skončila v insolvenci. Na prodej byla tehdy fara a kostel v Trmicích s veškerým zařízením.
„Zdejší věřící, kteří chodí do kostela, založili občanské sdružení na záchranu kostela, a přes toto občanské sdružení začali vybírat peníze. Šli potom do konkurzu kostela samotného a vykoupili ho z insolvence,“ popisuje kněz v Trmicích Jiří Voleský.
Zachránit se podařilo i trmickou faru. Vykoupil ji sedlčanský kněz Stanislav Zápotocký, který má k objektu osobní vztah. „Když jsem studoval v Litoměřicích, tak jsme spolu s jinými bohoslovci někdy do těch jezdili navštěvovat pana biskupa Otčenáška, který tam byl ve vyhnanství. Toto pro mě taky hrálo velikou roli,“ uvedl.
Soukromník může hřbitov vlastnit, ale ne provozovat
V insolvenčním řízení se prodával také kostel svatého Václava s přilehlým hřbitovem v obci Roudníky. Zákon soukromým osobám nezakazuje vlastnit hřbitov. Podle posledních dostupných údajů z roku 2009 bylo v Česku 5799 pohřebišť, z toho jich fyzickým osobám patřilo zhruba pět set.
Jenže to má háček. „Podle zákona o pohřebnictví provozovat pohřebiště může pouze obec nebo církev. Vlastník pozemku, na kterém se pohřebiště nachází, nemůže provozovat pohřebiště,“ vysvětluje Tomáš Kotrlý z oddělení pohřebnictví ministerstva pro místní rozvoj.
Kostel se hřbitovem před deseti lety koupili manželé Karáskovi z Prahy. Zpočátku šlo vše bez problémů. Radnici v Chabařovicích formálně pronajali hřbitov za korunu ročně a uspořádali v kostele řadu akcí.
„Dohodli jsme se, že tam budou pravidelné bohoslužby jednou za dva měsíce, a lidé docela přicházeli. Ale potom postupem času za různých okolností, nechci to komentovat, tak nakonec to nějak upadlo,“ vzpomíná trmický kněz.
S přilbou a na vlastní nebezpečí
„Minulý rok tady nastal velký problém s tím, že stav kostelní věže se velice zhoršil a majitelé uzavřeli hřbitov. Bylo to nemilé, protože to bylo před Dušičkami,“ přiblížila starostka Chabařovic Alena Vaněčková (ANO).
Hřbitov byl nakonec alespoň v dušičkovém období částečně zpřístupněn. Lidé tam ale mohli vstoupit pouze s přilbou a na vlastní nebezpečí.
„Řešili jsme varianty, jak to udělat. Samozřejmě je to nákladná oprava, ale byla tady už i ta situace, že bychom museli my (obec) na naše náklady opravit věž kostela a následně to tedy vymáhat po majitelích,“ řekla starostka. Nakonec ale manželé Karáskovi střechu kostela opravili.
Žádost o rozhovor pro Reportéry ČT ale odmítli. „Musím říct, že když vám někdo řekne dvakrát nebo třikrát ne, a vy se stále ptáte dál, že to není moc příjemné,“ řekla reportérovi po telefonu majitelka hřbitova Dagmar Karásková.
Kostel a hřbitov na prodej
Karásková nakonec reportéra odkázala na svého realitního makléře Radka Zajkaše. Ten nejdříve přislíbil rozhovor, ale pak se omezil na písemné odpovědi, ze kterých vyplývá, že kostel se hřbitovem je k prodeji za necelých čtyři a půl milionu korun. Údajně se o něj ucházejí dva vážní zájemci.
Starostka potvrdila, že kostel a hřbitov jsou pro Roudníky důležitá věc, ale kupovat kostel podle jejich slov obec nemůže.
„Hřbitov je veřejné místo, kde lidé mají své blízké. Když se s tím takto obchoduje, tak je to hrozně citlivé,“ řekl Voleský s tím, že kdyby hřbitov někdo koupil, mohl by ho nakonec i zavřít úplně.
„Nemůžete hřbitov jako takový zrušit. V katastru nemovitostí je vždycky ten pozemek zapsán jako hřbitov. A to vlastník nemůže změnit,“ ujistil Kotrlý.
Podobný problém je v Křídlůvkách na jihu Moravy
V jihomoravských Křídlůvkách řeší podobný problém. Zřejmě kvůli chybným zápisům v katastru po druhé světové válce se v původně německé vesnici dostala část hřbitova do soukromého vlastnictví nových osídlenců. Jejich potomci si po roce 1989 zažádali o restituce, část hřbitova pak prodali nynějšímu vlastníkovi.
„Podle smluv, které se nám podařilo získat z katastrálního úřadu, jsme zjistili, že pozemek hřbitova s pozemky lesa okolo majitelé koupili v řádu tisíců korun,“ řekl starosta obce Zbyněk Sobotka (nestr.).
Nový spolumajitel Pavel Koloděj se část hřbitova pokusil zpeněžit. V roce 2018 si podal inzerát, kde část hřbitova nabídl za jeden milion a 250 tisíc korun.
Obec si dokonce nechala udělat i posudek na pozemek. „Cena nám vyšla kolem osmdesáti až 120 tisíc korun, což jsme právě majiteli nabízeli, ale měl jiné představy,“ dodal Sobotka. Majitel dokonce nabídl, že část pozemku obci pronajme za třicet tisíc korun ročně.
Jenže podle Kotrlého soukromý vlastník nejen že nesmí provozovat hřbitov, nesmí k pozemku ani požadovat jakýkoliv nájemní vztah. „Vlastník ten hřbitov na svém pozemku musí strpět, to je tak všechno,“ dodal.
Vlastník pozemku obci dokonce vyhrožoval soudem. „Byla nám doručena i výzva k majetkoprávnímu vyrovnání, přičemž když s ním nebudeme souhlasit, tak by zvážil soudní kroky a vymáhal po nás ušlý zisk soudně,“ sdělil Sobotka. Podle Kotrlého by to však byla ztráta času.
Pavel Koloděj už čtyři roky s obcí nekomunikuje, nereagoval ani na žádost Reportérů ČT o rozhovor. Vedení obce se tak i nadále obává toho, jak se bude situace do budoucna vyvíjet.
