Obnova židovského hřbitova
Obávají se totiž, že přijdou o přístup do parku, v němž se nachází, jak sdělila prostějovská primátorka Alena Rašková (ČSSD). Pro obnovení památky je naopak olomoucký arcibiskup Jan Graubner či zástupci olomoucké univerzity.
Radnice nyní jedná se zástupci židovských organizací o navrhovaných pietních úpravách prostoru bývalého hřbitova, který připomíná jen pomník. O rehabilitaci hřbitova, na jehož místě je kromě parku také škola, nyní usiluje Nadace Kolel Damesek Eliezer. Podle Jelínka pod parkovištěm a parkem stále leží ostatky 1924 židovských občanů Prostějova.
Zničen byl za války
Někdejší židovský hřbitov v Prostějově, který ministerstvo kultury loni dalo na seznam kulturních památek, byl zničen za německé okupace a náhrobní kameny s židovskými nápisy si tehdy rozebrali obyvatelé z okolních vesnic.
Lidé náhrobky z židovského hřbitova použili například při dláždění dvorků. Některé z náhrobních kamenů se podle Jelínka podařilo díky informační kampani najít v posledních dvou letech v Prostějově, Seloutkách, Žešově, Sněhoticích či Ondraticích. Všechny na sobě ale nesou stopy likvidace za nacistické okupace.
„Nalezené náhrobky a jejich fragmenty dokládají existenci prostějovské židovské komunity v 19. století,“ uvedl Jelínek, podle kterého jsou shromážděné náhrobní kameny výrazem dobré vůle dárců napravovat příkoří minulosti. Jelínek podotkl, že podle rozhodnutí ministerstva kultury je soubor náhrobků důležitou součástí kulturního dědictví města Prostějova a místní židovské obce, jejíž historie sahá až do 15. století.