Ministerstvo kultury v lednu prohlásilo za kulturní památku soubor 12 historických náhrobků a jejich fragmentů ze starého židovského hřbitova v Prostějově. Sdělil to mluvčí americké dobročinné nadace Kolel Damesek Eliezer Tomáš Jelínek. Město však proti zařazení bývalého židovského hřbitova mezi památky podalo loni rozklad, protože se obávalo, že se kvůli tomu může v budoucnu zkomplikovat například oprava inženýrských sítí v této části Prostějova. Obnovu hřbitova nechce ani 3000 lidí, kteří již podepsali petici.
Náhrobky židovského hřbitova v Prostějově jsou kulturní památkou. Místní jeho obnovu ale nechtějí
Obnova židovského hřbitova (zdroj: ČT24)
Obávají se totiž, že přijdou o přístup do parku, v němž se nachází, jak sdělila prostějovská primátorka Alena Rašková (ČSSD). Pro obnovení památky je naopak olomoucký arcibiskup Jan Graubner či zástupci olomoucké univerzity.
Radnice nyní jedná se zástupci židovských organizací o navrhovaných pietních úpravách prostoru bývalého hřbitova, který připomíná jen pomník. O rehabilitaci hřbitova, na jehož místě je kromě parku také škola, nyní usiluje Nadace Kolel Damesek Eliezer. Podle Jelínka pod parkovištěm a parkem stále leží ostatky 1924 židovských občanů Prostějova.
Zničen byl za války
Někdejší židovský hřbitov v Prostějově, který ministerstvo kultury loni dalo na seznam kulturních památek, byl zničen za německé okupace a náhrobní kameny s židovskými nápisy si tehdy rozebrali obyvatelé z okolních vesnic.
Lidé náhrobky z židovského hřbitova použili například při dláždění dvorků. Některé z náhrobních kamenů se podle Jelínka podařilo díky informační kampani najít v posledních dvou letech v Prostějově, Seloutkách, Žešově, Sněhoticích či Ondraticích. Všechny na sobě ale nesou stopy likvidace za nacistické okupace.
„Nalezené náhrobky a jejich fragmenty dokládají existenci prostějovské židovské komunity v 19. století,“ uvedl Jelínek, podle kterého jsou shromážděné náhrobní kameny výrazem dobré vůle dárců napravovat příkoří minulosti. Jelínek podotkl, že podle rozhodnutí ministerstva kultury je soubor náhrobků důležitou součástí kulturního dědictví města Prostějova a místní židovské obce, jejíž historie sahá až do 15. století.
- Starý židovský hřbitov v Prostějově byl založen v roce 1801 a v roce 1943 ho na popud německého starosty zrušili. Vytrhána tehdy byla většina náhrobních kamenů, které posloužily jako stavební materiál či byly znovu zpracovány. V Prostějově žila do 19. století významná židovská komunita. Na zrušeném hřbitově jsou pochováni například předci filozofa Edmunda Husserla či spisovatele Stefana Zweiga.