Téměř na 1,4 miliardy korun vyčíslil žalobce škodu, kterou podle něj způsobili tři úředníci, když přiřkli Emilii Bednářové a dalším lidem náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Mariovi Bečvářovi. V některých dokumentech údajně lživě uvedli, že byli příbuzní. Bývalý referent pozemkového úřadu Jan Horák u soudu, který začal případ projednávat, připustil, že udělal chybu, odmítl však, že by tak učinil úmyslně.
Chyba, ale ne úmysl, odmítl bývalý úředník obžalobu, že úmyslně připravil stát o pozemky za 1,4 miliardy
Události: Restituční kauza u soudu (zdroj: ČT24)
Jan Horák a jeho nadřízená Eva Benešová čelí obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby při rozhodování o restitučních nárocích Emilie Bednářové a dalších čtyř lidí v letech 2009 až 2012, další úředník Petr Chmelík je obžalován z maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti.
Restituenti získali náhradní pozemky namísto statků v pražských Strašnicích a na Žižkově, které původně patřily trojici sourozenců Bečvářových. Obžaloba však tvrdí, že bývalý úředník chybně stanovil, na jak velkou část majetku mají žadatelé nárok.
Horák označil Emilii Bednářovou za neteř nejstaršího ze sourozenců Jana Marii Bečváře. Bednářová sice měla nárok na dědictví po jeho bratru Josefovi, ale jen z jeho závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po Bečvářově sestře. V případech nemovitostí, které vlastnili všichni sourozenci, tedy měla pětice dostat dvě třetiny nároku, a z těch, které patřily pouze Janu Mariovi Bečvářovi, neměla získat nic.
Někdejší odborný referent na pozemkovém úřadu u soudu připustil, že se při rozhodování zmýlil. „Samozřejmě tam byly chyby, ale ne úmysl,“ zdůraznil však. Své obvinění proto vnímá jako nespravedlnost. Soudu řekl, že neměl žádný důvod úmyslně označit dědice za příbuzné Jana Marii Bečváře. „Já jsem ty restituenty nikdy neviděl,“ podotkl.
Úředníci byli podle Horákovy výpovědi kvůli restituci Bečvářova statku pod velkým tlakem, žádosti totiž řešili po zhruba 20 letech od podání. Měli tedy zadání řešit nároky rychle, referentů bylo přitom málo.
Dva Horákovi nadřízení stojí před soudem kvůli tomu, že se pod rozhodnutí podepsali. Před soudem přiznali, že z právního hlediska již Horákova rozhodnutí o nárocích Bednářové a dalších nepřezkoumávali. „Celý spis jsem nemohl prostudovat. Spoléhal jsem na to, co mi zkušený právník řekne,“ uvedl bývalý ředitel pobočky pozemkového úřadu Petr Chmelík. Upozornil však, že jedno z rozhodnutí prověřil nadřízený ústřední pozemkový úřad a v plném rozsahu je uznal.
Chmelík čelí obžalobě z méně vážného trestného činu než Horák a další jeho nadřízená Eva Benešová. Ta však podle své výpovědi „nastoupila již do rozjetého vlaku“. Horák byl podle ní nejzdatnějším právníkem na pobočce, neměla důvod pochybovat o jeho rozhodnutí z právního hlediska. Zároveň měla ve spisu založena čestná prohlášení od restituentů Bečvářova statku o tom, že jsou platnými dědici po Josefu Mariovi.
Pozemkový úřad na základě řízení, které podle žalobce vycházela z mylného určení příbuznosti, vydal nemovitosti nejen Bednářové, ale i dědicům po Bečvářově sestře, celkem dostali restituenti po Bečvářově rodině pozemky v Praze v odhadované hodnotě tří miliard korun. Restituci původně posvětila rozhodnutí úřadů a soudů.
Že Emilie Bednářová nebyla příbuznou Jana Marii Bečváře, zjistili právníci Metrostavu, když restituenti žádali pozemek na Žižkově, na kterém firma postavila bytové domy. Jejich zjištění potom potvrdilo ministerstvo zemědělství. Loni Státní pozemkový úřad definitivně zrušil rozhodnutí o restitučním nároku Bednářové na část pozemků. Některé pozemky byly v roce 2016 kvůli vyšetřování zablokovány.