Soud se postavil za restituentku v kauze Bečvářova statku. Přesto nemusela mít na pozemky nárok

Restituentka Emília Bednářová uspěla u správního soudu ve vleklé kauze takzvaného Bečvářova statku. Žalovala Státní pozemkový úřad (SPÚ), který označil dřívější rozhodnutí o jejích nárocích na pozemky na Žižkově a ve Strašnicích za nicotná. Podle soudu tím úřad obcházel zákon, zároveň to ale neznamená, že by měla Bednářová na pozemky nárok. Restituční kauza má i trestněprávní rovinu, obžalobě čelí tři úředníci pražského pozemkového úřadu. Podle státního zástupce měli způsobit škodu za 1,4 miliardy korun.

Případ se týká skupiny pražských pozemků, které v době komunistického režimu přešly z velkostatkáře Jana Maria Bečváře na stát. Po válce na nich vyrostla pražská čtvrť Strašnice. Muž zemřel v roce 1980. Po převratu se o pozemky přihlásila Bednářová, která s rodinou není příbuzná, ale byla přítelkyní a dědičkou Bečvářova syna. Pražský pozemkový úřad ji na sklonku roku 2012 určil jako vlastníka pozemků.

Státní pozemkový úřad se nicméně v roce 2018 pokusil tato rozhodnutí zvrátit tím, že je prohlásil za nicotná. Bednářová se kvůli tomu obrátila na pražský městský soud, jenž jí dal nyní za pravdu, rozhodnutí SPÚ zrušil a věc úřadu vrátil se svým závazným právním názorem k dalšímu řešení.

Podle soudu postupoval úřad na základě libovůle

Senát soudkyně Viery Horčicové totiž dospěl k závěru, že postup SPÚ byl účelovým obcházením zákona. „Žalovaný (SPÚ) v napadeném rozhodnutí naznačil, že přistoupil k prohlášení rozhodnutí o vydání pozemků za nicotná proto, že před správními soudy neuspěl se snahou tato rozhodnutí zrušit v přezkumném řízení. Takový postup však nelze akceptovat,“ uvedl soud.

„V právním státě jsou správní orgány i soudy vázány procesními předpisy, a nemohou tedy rozhodovat na základě vlastní libovůle, byť by tak činily s cílem odstranit rozhodnutí, která jsou v rozporu s hmotným právem,“ dodala Horčicová.

Bednářová s rodinou příbuzná není. Přesto ji tak úřad označil

Chybování ze strany úřadu ale podle rozhodnutí soudu neznamená, že by měla Emílie Bednářová na pozemky nárok. Soudkyně nicméně také uvedla, že Bednářová „s pravděpodobností hraničící s jistotou“ nebyla podle zákona o půdě oprávněna k získání pozemků.

„Na základě této skutečnosti jsou rozhodnutí o vydání nemovitostí pravděpodobně nezákonná,“ napsala do rozsudku s tím, že tuto otázku musí definitivně vyřešit obvodní soudy pro Prahu 3 a 10, u nichž leží příslušné civilní žaloby.

Pražský pozemkový úřad původně dospěl k chybnému závěru, že Bednářová je neteří zesnulého statkáře. „Žalobkyně (Bednářová) nikdy netvrdila, že je s původním vlastníkem příbuzná, avšak pozemkový úřad zřejmě přehlédl skutečnost, že byla závětní, nikoliv zákonnou dědičkou bratra původního vlastníka,“ připomněla Horčicová.

Před soudem stojí i bývalí úředníci. Státu měli způsobit škodu dalece přesahující miliardu korun

V souvislosti s restitucí nyní čelí tři bývalí zaměstnanci úřadu obžalobě ze zneužití pravomoci a z maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti. Podle státního zástupce způsobili státu škodu ve výši 1,4 miliardy korun. Vinu odmítají.

Pokud by se ukázalo, že za vydáním pozemků stál trestný čin, mohl by stát o zrušení rozhodnutí usilovat ještě další cestou než probíhajícím civilním řízením – povolením obnovy řízení podle správního řádu.

Horčicová původně chtěla věc projednat veřejně, a to minulý týden. V souvislosti s nouzovým stavem však jednání zrušila a rozhodla bez přítomnosti veřejnosti. SPÚ si může proti rozsudku podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...