Největší restituční kauza je u pražského městského soudu. Stojí před ním tři úředníci, kteří podle obžaloby přiznali dědicům pozemky v hodnotě přes miliardu korun, na které neměli právo. Je tu ale otázka, zda jsou v celé kauze ti hlavní. Neprávem získané pozemky po rodině Bečvářových totiž za zlomek ceny získala záhadná firma, ve které se objevují tváře zákulisních hráčů pražské politiky Tomáše Hrdličky a Romana Janouška a také advokát Daniel Honzík. Natáčely reportérky Jana Neumannová a Adéla Paclíková.
Hrdlička, Janoušek či Honzík v zákulisí největší restituční kauzy. Úředníci udělali „chybičku“ za miliardu
Před pražským městským soudem stojí tři úředníci pozemkového úřadu, kteří podle obžaloby přiznali restituentům výrazně víc pozemků, než na kolik měli právo. Stát tak mohl přijít o víc než miliardu korun. Část pozemků policie zajistila jako případnou náhradu škody.
Neoprávnění restituenti nikdy nebyli obviněni, jsou to vesměs staří lidé bez právního vzdělání. V jednání s úřady je zastupoval vlivný advokát Daniel Honzík, který má kontakty na známé postavy pražské zákulisní politiky Tomáše Hrdličku a Romana Janouška. Právě ti také měli z chybné restituce největší prospěch. Restituenti jim totiž neprávem získané pozemky prodali za zlomek tržní ceny. Nikdo z této trojice ale před soudem nestojí.
Dědit měli, ale méně
Rozlehlý statek Juliuse Bečváře v pražských Strašnicích po jeho smrti připadl jeho třem dětem – Anně, Janovi a Josefovi. Sourozenci Josef a Anna odkázali svůj majetek přátelům nebo rodinám, které se o ně ve stáří staraly. Jejich bratr Jan, kterému kromě třetiny otcova statku připadl i majetek po strýci, zemřel bez závěti. Ani jeden z trojice sourozenců Bečvářových neměl žádné děti, v době své smrti ale žádné velké majetky neměli, ty byly totiž zabaveny v 50. letech komunisty.
Přestože Janův majetek měl propadnout státu, našel se způsob, jak pozemky po něm převést do soukromých rukou. Při restitucích po roce 1989 se o pozemky sourozenců Bečvářových přihlásili dědicové uvedení v závěti Anny a Josefa, tedy Emílie Bednářová a rodiny Formanových a Činčarových.
Jejich zastupující právník předložil na pozemkovém úřadě čestné prohlášení, v němž se označují za právoplatné dědice. To stačilo k tomu, aby se k nim dostal majetek za miliardu. Dědici z Aniny a Josefovy závěti totiž byli označeni za jejich příbuzné a mohli tak uplatnit nárok na restituci i po nejbohatším sourozenci Janovi.
„Jsou pozemky, které mají restituenti oprávněně. Ty nejsou oceněny, ty nikdo nechce, ty jsou jejich. A pak je 1,4 miliardy, které nemají správně,“ vysvětluje advokát Státního pozemkového úřadu Adam Rakovský.
Soud zatím nedokázal zjistit, proč úředníci ve svých dokumentech najednou udělali příbuzné z pouhých rodinných přátel, dědiců ze závěti. Ze zmiňovaného čestného prohlášení totiž příbuzenský poměr přímo neplyne. Je ale napsané právnickým stylem a velmi obecně, dá se tedy vykládat různými způsoby.
Pozemky za zlomek tržní ceny
Neprávem zděděný majetek ale nezůstal u restituentů, přešel na záhadnou firmu jménem Bečvářova, která měla dlouhou dobu utajené vlastníky. Necelých 40 procent v ní vlastní právě advokát restituentů Daniel Honzík. Ve firmě se objevovala také jména ze stavební společnosti Syner a pak také zákulisních hráčů pražské politiky Tomáše Hrdličky a Romana Janouška.
„To byla taková zajímavá investiční příležitost… Ono je to doopravdy složitější,“ říká k případu Hrdlička. Reportéři chtěli o vyjádření požádat i Romana Janouška, ten však s novináři dlouhodobě nekomunikuje. Pokusili se ho tedy kontaktovat přes jeho manželku, ani to se jim ale nepodařilo.
Společnost Bečvářova sice oficiálně pozemky od restituentů kupuje, zarážející je ovšem nízká cena. Například pozemky u pražské Thomayerovy nemocnice firma získala za 14 milionů korun. Policie však nechala vypracovat ocenění parcel, podle kterého se tržní hodnota pohybuje okolo 270 milionů korun.
Firma Bečvářova koupila od restituentů pozemky, u kterých se tržní cena podle odhadů policie blíží k půl miliardě korun, za zhruba 65 milionů korun. Proč tedy restituenti udělali tak špatný obchod? Reportéři se jich na to chtěli zeptat, oslovili proto dědičku Šindelářovou, ta s nimi ale nekomunikovala.
Podle advokáta Daniela Honzíka restituenti zkrátka nepřijdou. Bezmála 40procentní podíl ve firmě Bečvářova prý drží právě pro ně a oni tak dostanou část zisku.
U soudu ale vyšlo najevo, že restituenti o dění ve firmě příliš povědomí nemají. „Je to velmi složitá problematika, která se velmi těžko – zase nechci nikoho urážet – vysvětluje instalatérovi nebo zámečníkovi,“ říká k tomu advokát. „Oni nevlastní akcie firmy a nebudou vlastnit firmy, nechtějí vlastnit akcie,“ dodává. „Ty akcie vlastním já,“ odpovídá Honzík na dotaz reportérky.
Ti, kteří z majetku těží, před soudem nestojí
Všichni tři úředníci, kteří podle obžaloby přiznali dědicům víc pozemků, než měli, vinu odmítají. „Z naší strany je pochybení naprosto vyloučeno. Škodu způsobil někdo úplně jiný,“ řekla reportérům obžalovaná bývalá ředitelka pozemkového úřadu Eva Benešová. „Já jsem ty restituenty v životě neviděl. Neviděl jsem toho právníka, nemám žádné spojení s nikým,“ vypověděl u soudu zase další obžalovaný Jan Horák.
V době, kdy převody probíhaly, byli skuteční majitelé utajení. „Teď se u soudu ukazuje, že to byli částečně lidé kolem stavební společnosti Syner, například pan Petr Syrovátko,“ vysvětluje novinář ze Seznam Zpráv Vojtěch Blažek, který se o kauzu zajímá.
Mluvčí skupiny Syner Ondřej Paclt odmítá kauzu komentovat. „K soukromým aktivitám pana Syrovátka nemám žádné informace. Současně sděluji, že se vámi uvedený případ nijak netýká skupiny Syner, kterou reprezentuji,“ uvedl.
Podle reportéra Blažka byli majiteli i Roman Janoušek a Tomáš Hrdlička. „Nikdy v seznamu akcionářů nebylo jméno Roman Janoušek,“ oponuje však advokát Honzík. „Byl jedním ze zájemců o vstup do společnosti Bečvářova, ale není mně známo, že by na rozdíl od pana Hrdličky tento vstup realizoval,“ dodal právník.
Policie má ale k dispozici odposlechy, podle kterých Roman Janoušek do firmy investoval přes společnost Alistair. Kdo za firmou stojí, však Honzík podle svých slov netuší, a to přes to, že z ní přišel úvěr.
„A 55 milionů přišlo s Alisterou. Jo, to chápu,“ říká Honzík v odposleších. „Alister je kdo? To jsme my?“ ptá se ho Janoušek. „To jsme my,“ odpovídá mu Hrdlička.
Poté, co Janoušek skončil na necelé dva roky ve vězení za úmyslné sražení ženy autem, významně ztratil svůj vliv. Akcionářem firmy Bečvářova je nyní oficiálně Janouškův blízký spolupracovník Tomáš Hrdlička. Ten je také známý jako jeden z pražských zákulisních hráčů s velkým vlivem. Dnes je sponzor prezidenta Miloše Zemana.
„Vzhledem k tomu, že se projednávané skutečnosti u soudu staly tři až čtyři roky před naším investičním vstupem, a vzhledem k tomu, že jsme od restituentů nekupovali nároky, ale vždy pozemky, které jim vydal vždy pravomocným rozsudkem soud, není, co bych mohl k objasnění této kauzy říct. Případ se svým zahraničním spoluinvestorem sledujeme z důvodu eventuální škody, která by nám mohla vzniknout,“ vyjádřil se Hrdlička k případu.
Nejdřív koupili dům, zahradu až pak
Konkrétní případ ale dokazuje, že Tomáš Hrdlička byl u této restituce mnohem dřív, než přiznává. Jeho společnost koupila starou školku v pražském Podolí za 30 milionů korun. Šlo ale pouze o budovy bez pozemků okolo nich. „Pro tu společnost bylo rizikové, že to koupili za hodně peněz. Ale nevlastní pozemky, takže by tam bez souhlasu vlastníka pozemků nemohli realizovat prakticky nic,“ vysvětluje realitní odborník David Pátek.
K pozemkům kolem školky se hlásí právě dědicové po sourozencích Bečvářových. Od nich je pak firma Bečvářova, tedy i Tomáš Hrdlička, kupuje. „Zaprvé jsem nevěděl, že tyto domy kupuje, a když jsme se soudili o náhradní pozemky, tak jsme vypsali všechny pozemky, které byly v katastru nemovitostí vedeny na státní pozemkový úřad,“ vysvětluje nákup domů uprostřed tehdy ještě cizí zahrady Honzík.
„Myslím si, že to bylo předem domluveno, že získají i ty pozemky následně po koupi těch budov, protože to riziko by prakticky nikdo nebyl ochoten podstoupit,“ říká o situaci realitní znalec Pátek.
Na policejních odposleších Hrdlička, Janoušek a Honzík mluví i o pozemcích v Podolí. Trojice řeší, že budovy a pozemky scelí. Nelíbily se jim ovšem vzrostlé stromy. „Bojí se ekologů a jsou tam velmi krásné lípy a smrky, takže jsem příští týden poslal zahradnickou firmu, ať koupí teploměry, navrtají se kmeny, dá se tam teploměr, zlomí se a ony do podzimu uschnou, svině jedny. Jo, protože než abych bojoval s ekology…,“ říká Honzík na odposleších. „Ta rtuť je prostě zlikviduje,“ vysvětluje Janouškovi s Hrdličkou.
Policie případ vyšetřuje již několik let. „Jde pouze po těch úřednících, kteří pokud budou vinni, ať je to prokázáno, ale my potřebujeme vědět ty režiséry a ty beneficienty,“ říká ke kauze šéf Transparency International David Ondráčka.