Ústavní soud zrušil takzvanou druhou restituční tečku, stát proto bude i po 1. červenci poskytovat restituentům náhradní pozemky. Kdyby soud takto nerozhodl, od července by už lidé mohli získat jako odškodnění jen peníze, ale už ne pozemky. Zrušení novely schválené v roce 2016 navrhla skupina 18 senátorů, soud jim vyhověl – pouhé čtyři dny předtím, než měla nabýt účinnosti.
V restitucích se budou dál vydávat náhradní pozemky. Ústavní soud na poslední chvíli zrušil sporný zákon
V jednomyslně přijatém nálezu soud uvedl, že i kdyby zbývalo třeba už jen jediné neskončené restituční řízení, není správné vytvářet nerovnost mezi více skupinami restituentů, pokud k tomu není legitimní důvod.
Právě na nerovnost mezi lidmi, kteří už získali pozemkovou náhradu, a restituenty, jejichž nárok by se takto uspokojit nepodařilo, upozorňovali senátoři v čele s Tomášem Grulichem (ODS). Druhá skupina restituentů už by dostala jen peněžní náhradu, podle senátorů vyplácenou ve zcela nedostatečné výši.
„Tato novela zákona o půdě tedy představuje pouze snahu státu, respektive Státního pozemkového úřadu, skrýt vlastní neschopnost restituční nároky řádně a včas vypořádávat,“ stálo v senátorském podnětu. Stát podle advokáta senátorů Martina Purkyta tváří v tvář restitučním nárokům dlouhodobě selhával.
ÚS: Stát neprokázal, že by došly náhradní pozemky
Podle ústavních soudců by restituční tečka připadala v úvahu v situaci, kdy státu zcela dojdou vhodné náhradní pozemky, což se ale neprokázalo. „Jelikož ÚS nemá k dispozici přesvědčivé indicie, jež by jej mohly vést k úsudku, že stát skutečně již není schopen poskytnout oprávněným osobám náhradní pozemky, musí konstatovat, že se nepodařilo prokázat, že napadená právní úprava sleduje legitimní cíl,“ řekl soudce zpravodaj Radovan Suchánek.
Podle ÚS není smyslem nynějšího nálezu možnost restituční tečky jednou provždy vyloučit. Musela by však více brát v úvahu legitimní očekávání restituentů.
Předseda soudu Pavel Rychetský zdůraznil také skutečnost, že novela vůbec neřešila, co bude s probíhajícími soudními spory. „Nebylo vůbec jasné, zda by i v těchto případech zanikl nárok a soudní řízení by musela být zastavena, anebo zda by interpretací soudy – každý asi jinak – mohly v řízení pokračovat,“ popsal Rychetský.
Podle Purkyta je v Česku asi 46 tisíc lidí s oprávněným nárokem, se kterými se stát dosud nevypořádal. U dalších není rozhodnuto ani o samotném restitučním nároku. „To je absolutně bizarní situace, která nemá místo v právním státě,“ řekl Purkyt. S druhou restituční tečkou nesouhlasil ani Spolek pro ochranu zájmů restituentů. Někteří restituenti k soudu přišli nález osobně vyslechnout, přivítali jej.
Pozemkový úřad neví, zda bude mít dost pozemků
Státní pozemkový úřad (SPÚ) na verdikt reagoval prohlášením, že neví, zda bude mít dostatek pozemků na vypořádání všech restitučních nároků. Záležet bude na tom, zda restituenti uspějí se svými požadavky na přecenění nároků ze zemědělské půdy na stavební. Pokud by uspěli všichni, je pravděpodobné, že půda stačit nebude, řekla mluvčí úřadu Monika Machtová.
„SPÚ se snaží změnou právní úpravy dosáhnout tzv. zastropování nároků, aby dále nedocházelo k jejich navyšování, a tím i k nárůstu potřeby státních pozemků k jejich vypořádání. Tuto obavu se vláda pokusila v rámci řízení Ústavnímu soudu vysvětlit, avšak bez úspěchu,“ dodala mluvčí.
Podle ní by však nemělo dojít k ohrožení důležitých státních staveb na pozemcích, které by musel restituentům stát vydat, pokud o nich bude rozhodovat pouze SPÚ. „Není však zaručeno, že k takovým excesům nebude docházet, pokud budou do restitučního procesu zasahovat soudy, které budou ochotny vyhovět žalobám restituentů na převod náhradních pozemků, jak se už v minulosti stalo,“ uzavřela mluvčí.
