Státní zástupce v úterý navrhl soudu, aby bývalému odbornému referentovi pozemkového úřadu Janu Horákovi uložil sedmiletý trest vězení za to, že v restitučním řízení ve věci takzvaného Bečvářova statku úmyslně označil Emilii Bednářovou a další čtyři lidi za příbuzné Jana Marie Bečváře. Nezákonně jim tak přiřkl náhradní pozemky za nemovitosti, které v Praze vlastnil.
Žalobce navrhl za restituci Bečvářova statku sedmiletý trest
3 minuty
Události ČT: Žalobce navrhl za restituci Bečvářova statku sedmiletý trest
Úředníkovu nadřízenou Evu Benešovou, která rozhodnutí schvalovala, by měl soud podle žalobce poslat na šest let za mříže. Pro jeho předchůdce ve funkci Petra Chmelíka požaduje peněžitý trest. Trojice podle obžaloby způsobila státu škodu téměř 1,4 miliardy korun. Všichni vinu odmítají.
V kauze jde například o lukrativní plochy v Uhříněvsi nebo u městského okruhu. Stát je stejně jako desetitisíce metrů čtverečních v Praze vydal restituentům. Žalobce za to chce poslat dva ze tří obžalovaných úředníků pozemkového úřadu do vězení.
Vydané pozemky měly být náhradou za původní majetek statkáře Jana Bečváře. Podle obžaloby ale restituenti nebyli ve skutečnosti jeho potomky. Úředníci se u soudu hájili, že se jenom spletli.
„My jsme všichni slušní lidi, nejsme žádní gauneři a ani spiklenci. Já jsem restituenty v životě neviděl, neviděl jsem toho právníka. Nemám s nikým žádné spojení. Jaký organizovaný zločin, prosím vás,“ reagoval obžalovaný Jan Horák.
A reagoval i na otázku soudkyně Jany Miklové, jak došlo k tomu, že najednou začal považovat restituenty za potomky původních vlastníků. „To není výmluva, já si to už opravdu nepamatuju,“ odpověděl.
Závěrečná řeč státního zástupce trvala několik hodin. „Považuji za jednoznačně prokázané, že se dopustili trestných činů popsaných v obžalobě,“ prohlásil státní zástupce u pražského městského soudu. Žalobce předložil soudu jako důkaz například videonahrávku listin celého restitučního spisu z období, kdy se o vydání pozemků rozhodovalo. Vinu úředníků podle něj potvrdily listinné důkazy, znalecké posudky i výpovědi některých svědků. Obžalovaní naopak podle žalobce vypovídali účelově a jejich tvrzení byla vyvrácena. Horák u hlavního líčení v lednu uvedl, že neměl k případu restitucí úplný spis a že udělal chybu. Oba referentovi bývalí šéfové uvedli, že z právního hlediska už Horákova rozhodnutí nárokům Bednářové a dalších vyhovět nepřezkoumávali.
Horák a Bednářová se podle státního zástupce dopustili trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, za což jim hrozí až dvanáctileté tresty. Chmelík je obžalován z maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti, které se trestá až pětiletým vězením. Ve prospěch obžalovaných mluví podle Pražáka pouze jejich dosavadní bezúhonnost. Přitěžuje jim však velmi vysoká výše škody a Horákovi s Benešovou i to, že jednali po předchozím uvážení.
Pozemky, které Bednářová a další v restitucích nezákonně získali, se mají podle žalobce vrátit zejména České republice. Horák s Benešovou by pak podle jeho návrhu měli uhradit několikamilionovou škodu způsobenou stavební společnosti Metrostav. Pražák proto nenavrhl uložit dvojici peněžité tresty. Další poškozené odkázal na civilní řízení.
Obžaloba popisuje několik rozhodnutí pozemkového úřadu z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově.
Nyní pětadevadesátiletou ženu označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, přestože měla pouze ze závěti nárok na dědictví po jeho bratru Josefovi. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře. V několika případech nemovitosti původně vlastnili všichni tři sourozenci, a pětice tak měla dostat pouze dvě třetiny nároku, někdy patřily pouze Janu Marii Bečvářovi, a neměla je obdržet vůbec.
Restituenti po sourozencích Bečvářových získali řadu pozemků v Praze v odhadované hodnotě tří miliard korun. Když žádali také pozemek na Žižkově, na kterém postavila bytový komplex firma Metrostav, zjistili právníci Metrostavu, že Bednářová není příbuznou původního majitele. Jejich zjištění v roce 2014 potvrdilo ministerstvo zemědělství. Metrostav, pozemkový úřad a další společnosti nyní žádají po trojici obžalovaných náhradu škody.
Restituci původně potvrdila rozhodnutí úřadů a soudů. Až loni Státní pozemkový úřad definitivně zrušil rozhodnutí o restitučním nároku Emilie Bednářové na část pozemků. Některé pozemky byly v roce 2016 kvůli vyšetřování zablokovány.
Většina pozemků z restituce skončila v akciové společnosti s anonymními vlastníky. Podle detektivů v ní měli podíl například také lobbisté Roman Janoušek a Tomáš Hrdlička. Ty policie z ničeho neobvinila.
