Poslanci rozhodli, že odpovědnost za zřizování lékařských pohotovostí se zřejmě přesune z krajů na zdravotní pojišťovny. Pohotovosti pro dospělé by měly být ze zákona v nemocnicích s urgentními příjmy a pro děti u poskytovatelů akutní lůžkové pediatrické péče. Dolní komora předlohu doplnila například o zvýšení rodičovského příspěvku v případě narození dvojčat či vícerčat z nynějších 525 tisíc korun na 700 tisíc korun podle návrhu lidovce Šimona Hellera.
Vytvoření páteřní sítě lékařských pohotovostí prosadili do novely Tom Philipp (KDU-ČSL), ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). Ministerstvo zdravotnictví bude moci vydat podle úpravy vyhlášku s požadavky na vybavení pohotovostí a na jejich personální zajištění. Bude také moci určit minimální časový rozsah poskytování pohotovostních služeb.
Nynější odpovědnost krajů pokládá resort zdravotnictví za bezdůvodnou a neúčelnou výjimku z obecného principu odpovědnosti zdravotních pojišťoven za zajištění místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Převod má podle Válkova úřadu odbourat administrativu, která v souvislosti s pohotovostmi dopadá na kraje.
Předloha by také měla pod hrozbou peněžité sankce zamezit nezákonným poplatkům u lékařů. Dále upravuje stížnosti na zdravotní péči, provoz center duševního zdraví nebo práci nemocničních kaplanů. Předpis také cílí na posílení práv pacientů. Zajistit má například lepší informovanost o ceně zdravotních služeb, které nejsou hrazené ze zdravotního pojištění.
Prodej energetických potravin dětem
Poslanci ve druhém čtení projednali také navrhovaný zákaz prodeje a podávání energetických nápojů dětem. Omezení prodeje by dle pozměňovacích návrhů mohla sněmovna rozšířit na všechny energetické potraviny. Obchodníci by takové zboží nesměli prodat lidem mladším šestnácti let, nebo dokonce osmnácti let místo původně navrhovaných patnácti let věku.
Rozšíření zákazu na všechny energetické potraviny míří podle úpravy skupiny poslanců kolem Ivety Štefanové (SPD) a Jana Berkiho (STAN) zejména na určité druhy bonbonů, žvýkaček a tyčinek, které obsahují povzbuzující látky. „Tyto poživatiny s vysokým obsahem kofeinu a dalších stimulačních látek určené k rychlé stimulaci jsou pro děti stejně nebezpečné jako energetické nápoje,“ stojí ve zdůvodnění. Občanský demokrat Jakub Janda se nakonec nepřihlásil k úpravě, která by k energetickým nápojům přidala i rychlé občerstvení.
Prodej energetických nápojů prostřednictvím automatů a internetu by byl možný podle novely jen za podmínky ověření věku kupujících. Úpravy se týkají i vymezení energetického nápoje přímo v zákoně, nikoli až ve vyhlášce, i regulace reklamy na tyto výrobky.
Příspěvky na péči pro postižené
Poslanci odmítli návrhy opozičních hnutí ANO a SPD na růst části příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) pak neprosadil nový příspěvek na osobní asistenci pro handicapované lidi v nejvyšším čtvrtém stupni závislosti na pomoci druhých, kteří nevyužívají pobytové sociální služby. Dolní komora tyto úpravy nepřidala do vládní novely o sociálních službách, kterou schválila. Sněmovna má na programu i převod odpovědnosti za zřizování lékařských pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zdůvodňuje vládní novelu nynější roztříštěností agendy dávek pro lidi s handicapy a omezeními. Sjednocení pod jednu instituci má usnadnit řízení, digitalizaci i kontrolu a sníží také zátěž úřadů práce. Změny zákona by měly vést podle vlády k rychlejšímu vyřizování podpor i k posílení prověrek využívání příspěvku na péči. Předlohu teď dostane k posouzení Senát.
Opoziční návrhy na růst části příspěvků na péči sněmovna odmítla navzdory tomu, že sociální výbor se k nim postavil kladně. Poslanci ANO v čele s Janou Pastuchovou chtěli zvýšit příspěvek pro dospělé v prvním stupni závislosti na pomoci druhých z 880 korun na 2000 korun měsíčně a v druhém stupni z 4900 korun na 6000 korun.
Poslankyně SPD Lucie Šafránková prosazovala dvojici úprav. Jedna se týkala prvního i druhého stupně závislosti na pomoci jiných. Lidem do osmnácti let v prvním stupni se měl příspěvek zvednout o 1700 korun na 5000 korun měsíčně, ve druhém stupni o 2000 korun na 9400 korun za měsíc. U dospělých měl vzrůst v prvním stupni z 880 korun na 2700 korun měsíčně a ve druhém stupni z 4900 korun na 6900 korun za měsíc. Druhá úprava Šafránkové zvyšovala příspěvky jen pro první stupeň.
Nový příspěvek na osobní asistenci chtěl Jurečka zavést při čerpání více než osmdesáti hodin této pomoci měsíčně, horní hranice měla činit 160 hodin. Roční rozpočtové náklady ministr odhadoval na nejvýše 487 milionů korun.
Zkrácení vyřizování příspěvku
Skupina koaličních poslanců prosadila do novely zajištění ambulantních a terénních sociálních služeb ohroženým rodinám s dětmi, jimž hrozí odebrání. Další ze schválených úprav vládního tábora reaguje na zrušení kojeneckých ústavů a umožní umisťovat nejmenší ohrožené děti předběžným opatřením soudů do krizových zařízení typu klokánků, pokud se nepodaří zajistit náhradní pěstounskou či rodinnou péči. Asistenti sociální péče budou moci podle schválené koaliční úpravy poskytovat pomoc současně nejvýše třem lidem s příspěvkem ve třetím stupni závislosti na pomoci jiných a jedné osobě s příspěvkem ve čtvrtém stupni.
Vládní novela by měla zejména zkrátit vyřizování příspěvku na péči, které teď trvá měsíce. Podle novely by správa měla rozhodnout do patnácti dnů od začátku řízení, ve složitých případech by mohla mít patnáct dnů navíc. Do této lhůty se ale nepočítá čas na posuzování a zjišťování údajů u jiných úřadů. Lidé s nevyléčitelnou nemocí či handicapem by měli dostat třetí stupeň příspěvku na jeden rok bez posuzování. Nejpozději dva měsíce před koncem roční lhůty by úředníci začali řešit další postup.
Mladí zemědělci by mohli mít snazší přístup ke státní půdě
Sněmovna také přijala novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu a dalších zákonů, podle které by se mladí zemědělci mohli snáze dostat k pachtu státní zemědělské půdy. Podpora se do ní dostala na základě pozměňovacího návrhu ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL). S dalšími koaličními poslanci původně usiloval o to, aby přednostní přístup měli i ekologičtí zemědělci, ale ve středu svůj širší návrh stáhl.
Schválená předloha, kterou nyní dostane k projednání Senát, počítá také s tím, že sazby pachtovného u pozemků v působnosti Státního pozemkového úřadu bude stanovovat resort zemědělství vyhláškou. Sněmovní většina naopak odmítla návrh ANO uzákonit předkupní právo na zemědělskou půdu.
