Vládní koalice se pře o zvýšení příspěvku na péči pro 86 tisíc lidí s nejnižším stupněm postižení. Hnutí STAN kritizuje, že mají dál dostávat stejně peněz jako teď. Aktuálně přiznávaná částka 880 korun měsíčně se neměnila bezmála osm let. Premiér Petr Fiala (ODS) argumentuje tím, že kabinet chce být štědřejší spíš k lidem s většími handicapy, a tudíž vyšší závislostí na druhých.
„To, že dohoda nakonec dopadla tak, že se nenavyšuje první stupeň (příspěvku), je pro nás opravdu velké zklamání. Rádi bychom, aby jednání ještě probíhalo a abychom zatlačili na koaliční partnery, aby přehodnotili, jakým způsobem se k tomu postavili,“ nechala se slyšet místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
Premiér ale nabízí jiný úhel pohledu: „V té, řekl bych, ne úplně lehké rozpočtové situaci je potřeba se soustředit na pomoc těm, kteří ji skutečně potřebují. A my musíme zajistit, aby se lidé mohli starat o příslušníky své rodiny.“ Dodává, že vláda se příspěvek v prvním stupni rozhodla ponechat beze změny po debatě s experty.
Ostatním skupinám má příspěvek na péči od července růst. Ve druhém stupni o pětistovku, ve třetím o dva tisíce a ve čtvrtém skoro o čtyři tisíce měsíčně. Nejvíce postižení lidé, kteří žijí v domácím prostředí, dostanou skoro o osm tisíc korun víc. Toto navýšení vyjde státní rozpočet na sedm miliard korun ročně.
Obrat ministra Jurečky
Příspěvek na péči v 1. stupni závislosti ve výši 880 korun měsíčně pobírá i Marie Blažková. Stát jí ho přiznal před sedmi lety a od té doby ho nezvýšil. V domově pro seniory jí pečovatelky pomáhají hlavně s úklidem a převlékáním postele.
Nerada chodí k lékařům a na bolest si kupuje kvalitní masti. Ve svých 94 letech se každý den snaží cvičit. Podle ní je příspěvek na péči v prvním stupni nízký. Hlavně pro lidi, kterým nemůžou pomoci jejich blízcí. Ona má naštěstí oporu v synovi.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ještě v prosinci v jedné ze dvou variant počítal s červencovým růstem příspěvku v 1. stupni na dva tisíce korun měsíčně. Nakonec ho ale navrhl ponechat zmrazený.
„Lidé v prvním stupni jsou často ti, kteří i statisticky nejméně nakupují konkrétní sociální služby. Obrovsky jsme navýšili podporu lidí, kteří jsou v nejvyšším stupni závislosti a tu podporu potřebují opravdu nejvíce,“ míní šéf lidovců.
Opozice nesouhlasí
Poslanci v polovině dubna téměř jistě schválí vládou navrženou variantu. Hnutí STAN chce ale i poté debatu o růstu příspěvku v prvním stupni znovu otevřít. „To, že se to do této chvíle nepodařilo koaličně vyjednat, nám připadá opravdu velmi špatné,“ mrzí Pivoňku Vaňkovou.
Jurečka další diskusi o možném zvýšení prvostupňového příspěvku nevylučuje. Nejde ale podle něj o vládní prioritu. Zároveň připomíná, že je potřeba na případné navýšení najít peníze. Opoziční politici ale postup kabinetu kritizují.
„Nesouhlasíme s tím, že nebyl navýšen první stupeň příspěvku na péči, poněvadž ho v největší míře využívají senioři,“ konstatuje místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka. „Za 880 korun si (lidé) zaplatí leda tak čtyři hodiny měsíčně, což je naprosto nedostatečné,“ přidává se místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková z SPD.
Vloni stát vyplácel příspěvek na péči celkem více než 367 tisícům lidí. Většinou jde o handicapované nad 18 let věku. Jak už bylo zmíněno, v prvním, tedy nejnižším stupni závislosti, je evidováno 86 tisíc dospělých. Ve druhém přesahuje počet pobírajících 103 tisíc, ve třetím 89 tisíc. Čtvrtý stupeň, tedy úplná závislost, se týká 25 tisíc lidí. Výdaje státu za příspěvky na péči v uplynulých letech postupně vzrostly – ze 30 miliard před pěti lety na loňských víc než 37 miliard korun.
