Lichtenštejnsko

Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se veřejnosti otevře 12. května. Ve stejný den se už tradičně u nouzového pohřebiště v bezprostřední blízkosti památníku koná pietní akt, informovalo Muzeum romské kultury, jehož pobočkou památník bude. Brněnské muzeum původně plánovalo otevření na únor, odložilo ho z procesních důvodů kolaudačního řízení.

Prezident Petr Pavel před odletem do Spojených států na 78. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku řekl, že předpokládá, že tam bude mnoho příležitostí hovořit o ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Očekává na toto téma i konfrontační okamžiky. Uvedl také, že bude usilovat o podporu českého nestálého členství v Radě bezpečnosti této organizace.

Ústavní soud zamítl stížnost Lichtenštejnů ve sporu o nemovitý majetek na Kolínsku. Rod Lichtenštejnů přišel o nemovitosti v Českých zemích v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Před pěti lety Nadace knížete z Lichtenštejna spolu s vládnoucím knížetem Hansem Adamem II. podala k českým soudům sérii žalob o určení vlastnického práva a vyklizení nemovitostí. Jednu žalobu obdržel také soud v Kolíně, který jí nevyhověl.

Ve Stockholmu skončila dvoudenní schůzka Rady ministrů Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Rada ministrů KBSE mimo jiné rozhodla i o přijetí Česka a Slovenska za řádné členy helsinské organizace. Neobešlo se to ale bez problémů, proces kvůli majetkovým požadavkům komplikovalo Lichtenštejnsko.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Členské země Evropské unie by neměly otálet s rozhodnutím přijmout Chorvatsko do schengenského prostoru a zrušením kontrol na jeho hranicích s unijními státy. Takové stanovisko vyjádřil Evropský parlament (EP), který v přijaté zprávě konstatuje, že balkánská země splňuje veškeré podmínky pro přijetí. Součástí zóny volného pohybu by podle zpravodaje EP měla být země od příštího roku.

Ve věku 55 let v úterý v Bernu náhle zemřela velvyslankyně České republiky ve Švýcarsku a v Lichtenštejnsku Kateřina Fialková. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Podle české diplomacie patřila Fialková po sametové revoluci k vůdčím osobnostem, které přivedly Česko do mezinárodních organizací, a byla také první vysoce postavenou Češkou v Severoatlantické alianci (NATO), kde pracovala v kabinetu generálního tajemníka George Robertsona.

Česká republika od pátku ruší všechna koronavirová omezení pro příjezd ze zemí Evropské unie a dalších osmi evropských států. Lidé nebudou muset vyplňovat příjezdový formulář, povinné nebude ani potvrzení o testu, očkování nebo prodělané nemoci. Vyplývá to z aktualizovaného opatření, které ve čtvrtek resort zdravotnictví zveřejnil na svém webu.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse Adama II. ve sporu o nemovitý majetek na Kolínsku. Rozhodoval před časem bez veřejného jednání, nyní zpřístupnil odůvodnění. Podle dostupných informací jde o první publikované rozhodnutí NS v poslední vlně žalob podávaných Lichtenštejny u různých okresních soudů. Rod držel v českých zemích rozsáhlý majetek, pozbyl jej v roce 1945 na základě Benešových dekretů.

Okresní soud v Břeclavi se začal zabývat žalobou Nadace knížete z Lichtenštejna na státní instituce. Nadace  žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Jde například o Lednicko-valtický areál, ale i lednický či valtický zámek. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalované strany označily žalobu jako nedůvodnou.

Představitelé téměř dvou set zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie.

V neděli přibylo v Česku 107 případů covidu, což je o 31 víc než před týdnem. Reprodukční číslo ale mírně kleslo pod hodnotu jedna na 0,96, což značí zpomalování epidemie. V nemocnicích je s koronavirem aktuálně hospitalizováno 52 lidí, z toho osm ve vážném stavu. S pondělím se mění také pravidla pro cestování. Například Tunisko už není extrémně rizikové, ztíží se však příjezd z Bulharska. Česko zároveň začalo uznávat očkování i některým lidem ze zemí mimo EU.

Občané Evropské unie, kteří se přistěhovali do Británie před 31. prosincem 2020, mají během středy poslední možnost podat žádost o takzvaný status usedlíka a zachovat si tak svá stávající práva legálně žít a pracovat v Británii. Třicátým červnem končí přechodné období od odchodu Británie z Evropské unie, během kterého si cizinci v ostrovním státě měli příslušná povolení vyřídit. Opoziční labouristé tvrdí, že mnoha lidem z ohrožených skupin hrozí ztráta přístupu k veřejným službám a lhůta by měla být prodloužena.

Španělský monarcha Juan Carlos I., který stál v čele země od roku 1975 do roku 2014, zaplatil 4,4 milionu eur (asi 115 milionů korun) finančnímu úřadu, aby se vyhnul stíhání kvůli daňovým podvodům. Řekl to v pátek králův advokát Javier Sánchez-Junco. Jde už o druhou částku, kterou zpětně Juan Carlos I. zaplatil. Loni v prosinci šlo o téměř 680 tisíc eur. Monarcha, který má nyní titul emeritní král, od srpna žije ve Spojených arabských emirátech (SAE).

Rakousko začne od pondělí uvolňovat přísná opatření, která přijalo v boji s šířením koronaviru. Už na počátku příštího týdne se otevřou základní školy, obchody, muzea či knihovny. Od 24. prosince bude možné provozovat venkovní zimní sporty včetně lyžování. Zahraniční lyžařskou turistiku ale výrazně omezí povinná desetidenní karanténa pro lidi přijíždějící z rizikových oblastí. Proti lyžování se naopak ostře staví Francie i Itálie, která se dokonce snaží prosadit celoevropskou dohodu na zavření zimních areálů.

Ruský prezident Vladimir Putin prodloužil do konce příštího roku embargo na dovoz potravin ze zemí, které zavedly či podpořily protiruské sankce kvůli anexi ukrajinského poloostrova Krym z roku 2014. Uvedla to agentura Interfax. Rusko také ve sporu o smrt Sergeje Magnitského zavedlo sankce proti 25 Britům, píše Reuters.

Řecká policie začala přesouvat stovky migrantů z požárem zničeného tábora Moria na ostrově Lesbos do dočasného stanového tábora Kara Tepe, uvedly agentury. Morii, největší řecký uprchlický tábor, minulý týden zachvátil oheň, kvůli němuž se přes dvanáct tisíc lidí, z nichž většinu tvoří uprchlíci z Afghánistánu, Sýrie a různých států Afriky, ocitlo bez přístřeší a bez přístupu k jídlu, vodě či hygienickému zázemí. Řecký náměstek ministra pro migraci Jorgos Kumutsakos podle agentury AFP uvedl, že dublinské dohody, které se týkají způsobu nakládání s žadateli o azyl v Evropské unii, jsou nefunkční a musejí se změnit.

Lichtenštejnsko se kvůli sporu o majetek rodu Lichtenštejnů vyvlastněný v Česku po druhé světové válce obrátí na Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Ve sporu jde o zhruba 600 hektarů pozemků u středočeských Říčan, Vláda ve Vaduzu však otevřeně připouští, že verdikt ESLP bude jasným vodítkem i pro všechny další probíhající majetkové spory.

Ministerstvo zdravotnictví podá kvůli Diag Human opravný prostředek k nejvyššímu soudu v Belgii. Rozhodnutí odvolacího soudu resort podle mluvčí Gabriely Štěpanyové obdržel na konci prosince. Firma Diag Human se s Českem pře řadu let kvůli zmařenému obchodu s krevní plazmou. Podle advokátů firmy má Česká republika zaplatit 14,5 miliardy korun.

Chorvatsko má blíže ke vstupu do schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Eurokomisař pro migraci a vnitro Dmitris Avramopulos oznámil, že Záhřeb splnil všechny potřebné požadavky. Musí však podle něj ještě dál pracovat na zajištění bezpečnosti své vnější hranice. Chorvatskou příslušnost k schengenské zóně musí jednomyslně schválit členské státy, z nichž některé dávají najevo obavy z možného přílivu migrantů přes chorvatskou hranici.

Turistický průvodce Lonely Planet označil slovenské Vysoké Tatry pro letošní rok za nejlepší prázdninovou destinaci v Evropě. Kromě Slovenska se v žebříčku také objevily španělská metropole Madrid, chorvatská Istrie nebo islandské pobřeží.

Lichtenštejnové by spor s Českou republikou řešili raději u jednacího stolu, situace je ale donutila podat žaloby k soudu. V rozhovoru poskytnutém ČTK u příležitosti oslav třístého výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví to řekl dědičný princ Alois z Lichtenštejna, který vykonává funkci hlavy státu. Spor se týká majetku zabaveného knížecí rodině po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Vyřešení otevřených otázek minulosti je podle prince v zájmu obou zemí a oběma by přineslo i prospěch.

Nadace knížete z Lichtenštejna podala k 26 českým okresním soudům žaloby, ve nichž žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Žaloby navazují na předžalobní výzvy, které nadace podala začátkem prosince. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových předchozí výzvy k vydání majetku ale považoval za nedůvodné.

Právní zástupci Nadace knížete z Lichtenštejna začali rozesílat českým státním institucím a státním podnikům předžalobní výzvy požadující vydání nemovitostí, které stát podle knížecí rodiny nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Podle čtvrtečního prohlášení už prý Nadace vyčerpala všechny „možnosti dobré vůle“. Pokud stát majetek do sedmi dnů nevydá, podá nadace na český stát žaloby, uvedly Hospodářské noviny (HN). Nadaci se totiž také krátí čas, občanský zákoník nově zkrátil lhůty pro vznesení nároku.