Představitelé téměř dvou set zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie.
Státy světa odhlasovaly v Glasgow společné znění klimatické dohody
Formulace závazku byla pod tlakem Číny a Indie na poslední chvíli oslabena a namísto původně navrhovaného naprostého zavržení uhlí hovoří jen o „odklonu“. Mnoho delegátů vyjádřilo své zklamání z ústupku těmto dvěma zemím, ale kvůli údajnému lepšímu kompromisu pro text nakonec hlasovalo.
Dohoda z Glasgow potvrzuje dlouhodobý cíl vyplývající z dohody z Paříže, která vstoupila v platnost v roce 2016, kterým je globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia nad úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupně.
Timmermans mluví o „historické dohodě“
Vážné výhrady ke způsobu přijetí změn a ústupku ve prospěch Indie a Číny měl i vyjednavač za Evropskou unii Frans Timmermans. Dohodu přesto označil za „historickou“. V podobném duchu se vyjádřili také zástupci Švýcarska nebo Lichtenštejnska, které navíc kritizovalo menší prostor malých států pro vyjednávání. Slovo si ze stejného důvodu vzali i představitelé několika malých ostrovních států.
Britský předseda COP26 Alok Sharma po hlasování nedovedl skrýt dojetí a nechybělo mu mnoho k slzám, jak bylo vidět v přímém přenosu z jednacího sálu. Ocenil přístup zemí, které byly ochotné ustoupit od svých požadavků, aby všech 197 zemí mohlo podepsat jednu společnou dohodu. Za nutnost ústupků se všem omluvil. Také uvedl, že lze s důvěrou říci, „že jsme udrželi 1,5 stupně na dosah“. „Jeho pulz je ale slabý a přežije jen, pokud dodržíme naše sliby,“ dodal.
Vyjednávači se v sobotu dopoledne opět sešli, aby probrali nové návrhy, které měly umožnit shodu na závěrečné dohodě. Konference COP26 měla skončit už v pátek, ale protože se nepodařilo dosáhnout konečné dohody, britští představitelé večer řekli delegátům z více než 190 zemí, aby si šli odpočinout a připravili se na konečné sobotní zasedání.
Mezi sporné body patřila zejména síla závazku ukončit používání uhlí a fosilních paliv. Spory se vedou rovněž ohledně finanční pomoci poskytované bohatšími státy těm chudším. Jednání tak zdržel třeba odpor Indie, která nechtěla slíbit rychlý odklon od uhlí bez dostatečné podpory bohatých států.
Za vyšší a hlavně spolehlivé příspěvky chudším zemím se v pátek postavil i britský premiér. Právě rozvíjející se státy by se totiž v budoucnosti mohly stát významnými znečišťovateli. „Rozvinutý svět musí přijmout finanční závazek vůči těm, kteří se teď rozvíjejí a historicky nejsou zodpovědní za vypuštěné emise,“ uvedl premiér Boris Johnson.
Klimatická dohoda nestačí, uvedl generální tajemník OSN
V první reakci na výsledek konference generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že dohoda je důležitým krokem vpřed, nebyla ale kolektivní politická vůle, aby se překonaly některé hluboké rozpory. Podle něj výsledek nestačí a je třeba přejít v boji za záchranu klimatu do „nouzového režimu“.
„Schválené texty jsou kompromisem. Odrážejí zájmy, podmínky, rozpory a stav politické vůle v dnešním světě,“ uvedl Guterres. „Učinili důležité kroky, ale kolektivní politická vůle bohužel nestačila na překonání některých hlubokých rozporů,“ dodal. „Nestačí to. Je na čase přejít do nouzového režimu,“ napsal na Twitteru.
Výkonná ředitelka ekologické organizace Greenpeace Jennifer Morganová ve vyjádření kritizovala kompromis, který se dostal na poslední chvíli do glasgowské dohody na návrh Indie. V konečném znění se hovoří o postupné redukci užívání uhlí k výrobě elektrické energie, zatímco v původním návrhu se hovořilo o omezování až k úplnému zavržení spalování uhlí k energetickým účelům k určitému datu. „Změnili slovo, ale nemohou změnit signál, který vychází z této konference COP, a to že éra uhlí končí,“ uvedla Morganová.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová na Twitteru napsala, že klimatická konference COP26 skončila. „Tady máte stručné shrnutí: Bla, bla bla,“ uvedla. „Ale opravdová práce pokračuje mimo tyto sály. A nikdy se nevzdáme, nikdy,“ dodala aktivistka, která inspirovala rozsáhlé demonstrace za důslednější ochranu klimatu.
Kerry: Je to dobrá dohoda pro svět
Zklamání vyjádřila skotská premiérka Nicola Sturgeonová, neboť se podle ní některé klíčové pasáže „v posledních hodinách rozmělnily“.
„Je to dobrá dohoda pro svět,“ řekl agentuře AP zmocněnec USA pro otázky změn klimatu John Kerry. „Má pár problémů, ale vcelku je to velmi dobrá dohoda,“ dodal.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že dohoda schválená v Glasgow „udržela na živu cíle pařížské dohody tím, že nám dala šanci omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia“. Podle ní ale stále zbývá udělat „mnoho těžké práce“.
Také podle vyslankyně Marshallových ostrovů Tiny Stegeové není dohoda „dokonalá“. „Je to ale skutečný pokrok a některé části glasgowského balíčku jsou pro mou zemi záchranným lanem,“ řekla zástupkyně ostrovní země v Oceánii, kterou ohrožuje stoupající hladina světových moří.
Aminas Šaunaová, ministryně životního prostředí dalšího ostrovního státu, Malediv, uvedla, že dohoda je pokrokem, ale „není v souladu s naléhavostí a rozměry problému“, kterého se týká.
Spory o konec těžby uhlí
Nový britský návrh podle AP obsahoval kontroverzní výzvu k urychlení úsilí směrem k postupnému ukončení výroby energie z uhlí a neefektivních podpor využívání fosilních paliv. Podle agentury Reuters chtěla ale Čína a Saúdská Arábie využití těchto paliv dál dotovat.
V novém znění však text zmiňoval i to, že země uznají potřebu podpory spravedlivé transformace. Odkazoval na výzvy k finanční podpoře průmyslu fosilních paliv v situaci omezování pracovních míst a podnikání v oboru.
Další návrh obsahoval výzvu zemím, aby si stanovily nové cíle omezení emisí pro období mezi léty 2025 až 2035 a 2030 až 2040, což zakládá pětiletý cyklus. Předtím se předpokládalo, že rozvojové země si budou klimatické cíle stanovovat každých deset let.
Vědci varují, že svět nemíří k dosažení ambiciózního cíle z pařížské dohody z roku 2015 udržet do konce století globální oteplení na úrovni 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.
Britský premiér Boris Johnson v pátek vyjádřil naději, že „ambiciózní výsledek“ dvoutýdenních jednání je v dohlednu.
