Vyjednavači na klimatické konferenci v Glasgow ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva. Nová verze dohody apeluje na rychlejší snížení emisí, její jazyk je ale mírnější než ve verzi předešlé, píše Reuters. O finální podobě dokumentu, z nějž vzejdou závěry jednání označovaného zkratkou COP26, stále jednají delegace téměř dvou set zemí, ačkoliv konference měla podle původních plánů skončit v 19:00.
Podle serveru BBC diplomaté očekávají, že se jednání povedou dlouho do noci a případně se k nim týmy vrátí ještě v sobotu. Předseda konference Alok Sharma prohlásil, že doufá v přijetí finální dohody všech zúčastněných států ještě v pátek večer. Britský premiér Boris Johnson, který konferenci oficiálně pořádá, vyzval světové lídry, aby v posledních hodinách dvoutýdenních diskuzí projevili „kuráž a sebevědomí“.
Poslední verze dohody vyzývá země, aby urychlily postupné vyřazování výroby energie z uhlí bez použití jakýchkoli technologií ke snížení emisí oxidu uhličitého a neefektivních dotací na fosilní paliva. Předchozí návrh apeloval na země, aby „urychlily postupné vyřazování uhlí a dotací na fosilní paliva“.
Přestože se návrh možná ještě změní, drobná změna formulace podle agentury AP naznačuje posun od bezpodmínečných požadavků, proti kterým protestovaly některé země vyvážející fosilní paliva.
Jak podotýká BBC, závazky k upuštění od uhlí a dalších fosilních paliv sice v textu dohody slábnou, dohoda ale nyní vyzývá země k výrazně rychlejšímu tempu snižování emisí skleníkových plynů.
Otázka, jak řešit pokračující využívání fosilních paliv odpovědných za velkou část globálního oteplování, byla jedním z klíčových bodů dvoutýdenních rozhovorů. Podle vědců je k udržení globálního oteplování o 1,5 stupně Celsia oproti industriální úrovni třeba ukončit využívání fosilních paliv co nejdříve.
Výslovné zahrnutí takové výzvy do zastřešující deklarace je však politicky citlivé, například i pro země jako je Saúdská Arábie, které se obávají, že dalším cílem může být ropa a plyn.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres připustil, že COP26 pravděpodobně nenaplní své záměry a cíl udržet oteplování pod 1,5 stupně Celsia „přežívá na podpoře“.
„Poplach a největší znepokojení“
Dalším bodem, na kterém se vyjednavači nemohou shodnout, je otázka finanční pomoci chudým zemím, aby se vyrovnaly se změnou klimatu. Bohaté státy jim do roku 2020 nedokázaly poskytnout sto miliard dolarů ročně, jak se dohodly na konferenci v Kodani v roce 2009, což rozvojové země pobouřilo. V poslední verzi dohody je výzva bohatším státům, aby zvýšily financování.
Nová verze navrhuje, aby vznikl fond na odškodnění zemí, které vážně zasáhnou změny klimatu, například extrémní počasí jako sucho či hurikány. Přispívání do fondu ale nebude povinné. Spojené státy jsou proti jakékoli zákonné povinnosti platit za ztráty a škody, které utrpí rozvojové země.
Podle návrhu dokumentu země plánují vyjádřit „poplach a největší znepokojení“ nad tím, že lidské aktivity již způsobily teplotní nárůst o 1,1 stupně Celsia od průmyslové revoluce.
Klíčovou otázkou letošního klimatického summitu je načrtnutí cesty ke splnění závazku ukotveného před šesti lety v Pařížské dohodě. V ní se světoví lídři přihlásili ke snaze udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia nad úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupně.
Návrh označuje aktuální dekádu za klíčovou pro osud cíle formulovaného v roce 2015. Podle vědců je k udržení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia potřeba snížit do roku 2030 globální produkci skleníkových plynů o 45 procent oproti stavu z roku 2010.
Vyjednavači z téměř dvou set zemí se v Glasgow sešli 31. října. Pokud se jim nepodaří dosáhnout dohody do oficiálního konce letošní klimatické konference, je možné, že v jednání budou pokračovat.
