Kodaň

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.

Ruské vojenské lodě v úžině u dánského pobřeží opakovaně pluly nebezpečně blízko dánských armádních plavidel a mířily na ně svými zbraněmi. Podle agentury Reuters to v pátek řekl šéf dánské rozvědky Thomas Ahrenkiel. Dodal, že existuje značné riziko sabotáže.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová na čtvrtečním summitu Evropského politického společenství (EPC) v Kodani odmítla nápad svého maďarského protějšku Viktora Orbána, aby Evropská unie uzavřela s Ukrajinou pouze strategické partnerství namísto členství v EU. Před summitem zopakovala, že v Evropě probíhá hybridní válka. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu na jednání řekl, že Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu.

Ukrajina vysílá do Dánska vojenskou misi, jejímž úkolem bude při cvičení sdílet s partnery zkušenosti z boje proti dronům, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X. Oznámení přichází den před neformálním summitem Evropské unie v Kodani, ve čtvrtek se v dánské metropoli navíc uskuteční schůzka Evropského politického společenství (EPC).

Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani. U několika dánských vojenských zařízení byly v noci na neděli opět pozorovány drony neznámého původu, sdělilo ministerstvo obrany bez dalších podrobností. S podobnými incidenty se severská země potýkala celý týden.

V noci ze čtvrtka na pátek byl znovu uzavřen vzdušný prostor nad dánským letištěm Aalborg. Druhou noc po sobě došlo k podezření na aktivitu dronů v jeho okolí, uvedla tamní policie. Znovu byl provoz obnoven zhruba po hodině. Neznámé drony zaznamenaly v noci na pátek také v Německu, a to konkrétně ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Podle tamního ministerstva vnitra incident vyšetřují bezpečnostní složky pro podezření z možné sabotáže či špionáže.

Letiště v dánském městě Aalborg zavřelo kvůli výskytu dronů v jeho vzdušném prostoru. Úřady zaznamenaly bezpilotní letouny v noci na čtvrtek, zhruba ve čtyři hodiny ráno pak prostor nad letištěm znovu otevřely. Policie v oblasti evidovala „více než jeden dron“, nepodařilo se jí však stroje identifikovat. Drony zaznamenala i jiná letiště v zemi. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že zatím nejsou důkazy, které by incidenty spojovaly s Ruskem.

Norská policie od úterního večera vyšetřuje explozi v centru metropole Osla. Později v místě provedla i řízenou detonaci druhého výbušného zařízení podobného granátu. Při incidentu nebyl nikdo zraněn. Vyšetřovatelé zadrželi jednoho podezřelého a domnívají se, že může jít o spor mezi gangy.

Dánská policie nemá indicie, že by spolu souvisely dronové incidenty na letištích v Kodani a Oslu. V Kodani drony, zřejmě ovládané kýmsi s dostatečnými zkušenostmi, přiletěly z různých směrů, uvedli podle agentury Reuters představitelé dánské policie. Zatím není jasné, kdo drony poslal, vyšetřování pokračuje. Norská policie sdělila, že je v kontaktu s dánskými kolegy, podrobnosti o incidentu v Oslu však zatím nezveřejnila.

Americká armáda nedostala od Dánska pozvánku k účasti na největším vojenském cvičení v moderní historii Grónska. Akce se koná v době rostoucího rusko-čínského vlivu v Arktidě a po výrocích prezidenta USA Donalda Trumpa o možné anexi ostrova. Kodaň také masivně navyšuje výdaje na obranu a místo amerických systémů protivzdušné obrany Patriot pořídí zbraně evropské.

Rusko v noci na středu provedlo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu. Použilo při něm 502 dronů a 24 střel s plochou dráhou letu, informovalo ukrajinské letectvo. Zásahy utrpěla železniční a energetická infrastruktura. Kvůli útoku vzlétly v Polsku stíhačky. Rusko tvrdí, že jeho vojska pronikla do centra Kupjansku a ovládají polovinu tohoto města v ukrajinské Charkovské oblasti. Ukrajinci zprávu popřeli.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová požádala členské státy EU, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku. Zopakovala, že Rusko nesmí získat zpět svá aktiva zmrazená v Evropě, dokud nezaplatí za škody, které Ukrajině způsobilo.

Dánsko si předvolalo nejvýše postaveného diplomata Spojených států z ambasády v Kodani kvůli zprávám o Američanech, kteří se za pomoci vlivových kampaní snaží narušit vztahy Dánska a Grónska. Informoval o tom ve středu server veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice DR. Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil přesvědčení, že by USA měly získat Grónsko, které je autonomní oblastí Dánského království.

Současná administrativa v Bílém domě není založená na odbornosti, místo toho se prezident Donald Trump řídí vlastními instinkty, zmínil bývalý americký velvyslanec při Severoatlantické alianci Kurt Volker v rámci debaty pořádané CEVRO Univerzitou. Americké tarify podle něj fungují jako bourací kladivo. Evropským politikům by poradil, aby za Trumpem přišli s vlastními nápady a iniciativou, jak řešit problémy v rusko-ukrajinské válce či v NATO.

Nevybíravá konverzace amerických činitelů na Signalu vyvolala u evropských politiků hněv, obavy i rezignaci. Kauza ukázala, jak moc tým prezidenta Donalda Trumpa pohrdá závislostí starého kontinentu na Washingtonu a že Evropu nehodlá dál „zachraňovat“. Podle webu Politico to znamená konec nadějí, že konfrontační tón Bílého domu je jen naoko.

Antické sochy jsou dnes studená mramorová díla sněhově bílé barvy. Dobový vzhled se značně lišil. Ve starověkém Řecku a Římě byly často zdobené a namalované výraznými teplými barvami. Nový výzkum dánských vědců teď prokázal, že skulptury byly ještě živější – voněly.

Trest čtyři měsíce vězení a zákaz vstupu do Dánska na šest let dostal ve středu u soudu v Kodani devětatřicetiletý Polák, který byl obžalován kvůli červnovému útoku na dánskou premiérku Mette Frederiksenovou v centru Kodaně. Informovala o tom agentura AP s tím, že odsouzený nemá v úmyslu se odvolat. Muž před soudem vinu odmítl a uvedl, že si z incidentu nic nepamatuje, protože byl pod vlivem alkoholu.

V oblíbených turistických lokacích, jako jsou Barcelona a Benátky, přibývá lidí, kterým vadí návaly turistů. Rostoucí počty návštěvníků totiž zvyšují tlak na místní obyvatele i jejich životní náklady, například se citelně zvedají ceny nájmů nebo dochází k rušení nočního klidu. Zatímco někde dochází ke snahám turisty omezit, jinde se je města pokouší více zapojit do veřejného života a udržování pořádku.

Hlavní fasáda historické budovy kodaňské burzy, kterou v úterý zachvátil požár, se ve čtvrtek odpoledne zřítila, uvedl mluvčí dánských hasičů. I přes zpevnění a pokus o stabilizaci ohořelých nosných stěn se jich polovina propadla.

Dánské úřady oznámily, že po úterním ničivém požáru polovina staré dánské burzy úplně vyhořela a zůstaly z ní jen obvodové zdi. Hasičům komplikuje práci lešení, na některých špatně dostupných místech požár stále není zcela uhašen. K záchranným složkám se v úterý připojili kolemjdoucí, kteří vynášeli z budovy velké obrazy a historické artefakty. Podle generálního ředitele Dánské obchodní komory, která budovu vlastní, Briana Mikkelsena se nejcennější předměty podařilo zachránit – i díky předem připravenému havarijnímu plánu.

V historické budově burzy cenných papírů v Kodani vypukl požár. Jde o jednu z nejznámějších staveb dánského hlavního města. Plameny zachvátily věž, která se zřítila. Všichni lidé, kteří se nacházeli uvnitř, stihli včas uniknout. Příčina požáru zatím není známá. Na podzim měla dánská metropole oslavit 400 let od jejího vzniku, na místě probíhaly rozsáhlé restaurátorské práce.

Sněžení a ledovka komplikují dopravu napříč Evropou. Několik velkých letišť v Německu preventivně zrušilo stovky letů a na některých místech zůstanou zavřené i školy. Meteorologové navíc varovali, že v západní a severní části země by mohlo během 24 hodin napadnout dalších 15 až 35 centimetrů sněhu. Kvůli rozmarům počasí byl pozastaven provoz také na mezinárodním letišti Gardermoen v Oslu a problémy v dopravě hlásí také jih Švédska a Dánsko.

Návrh kodaňského studia na podobu hlavního nádraží byl nejlepší možný, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlaváček (STAN). Dodal, že park byl zbaven nepřehledných prostor a otevírá velké možnosti.

Řada evropských měst se v posledních letech snaží vytěsnit motorová vozidla ze svých center nebo jejich množství aspoň omezit. Zaměřují se na budování kvalitnějších sítí dopravních pruhů pro cyklisty. Nové vedení spolkové země Berlín ale od podpory městské cyklistiky, kterou dokázala metropole v minulosti úspěšně rozvíjet, částečně ustupuje – chce začít více chránit práva řidičů.