Kodaň strana 3 z 3

Zatímco téměř čtyřiadvacet tisíc Dánů slavilo v Kodani vítězství své reprezentace, tamní bouřlivá atmosféra je během fotbalových zápasů na mistrovství Evropy zatím výjimkou. Diváci přitom i v dánské metropoli mohli zaplnit pouze dvě třetiny celkové kapacity stadionu, a to kvůli protikoronavirovým opatřením.

Za dva týdny startuje v bretaňském Brestu další ročník Tour de France – místo původně plánované Kodaně. Cyklistický závod má velký ekonomický dopad hlavně v místech, kde začínají a končí etapy. V Bretani věří, že jim celosvětově sledovaná událost pomůže nastartovat ekonomiku, která utrpěla kvůli pandemii koronaviru.

Německá letecká společnost Lufthansa oznámila, že její nízkonákladová divize Eurowings otevře v Praze na konci října svou další, v Evropě desátou základnu. Agentura Reuters krok označuje ze znak posilující důvěry v oživení odvětví po koronavirové krizi.

Dánský parlament schválil návrh zákona, který umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Proti předloze protestovaly organizace na ochranu lidských práv. Právo na azyl se podle nich může ocitnout v ohrožení. Znepokojení vyjádřila také Evropská komise. Kodaň tvrdí, že opatření bude humánnější než dosavadní postupy.

Prezident Václav Havel převzal před 30 lety na kodaňské univerzitě Sonningovu cenu, která je každé dva roky udělovaná osobnostem za mimořádný přínos evropské kultuře. Mezi další nositele nejprestižnějšího dánského kulturně-společenského ocenění patří mimo jiné filmový režisér Ingmar Bergman nebo dánský fyzik Niels Bohr. Poslechněte si část Havlova filozofického projevu bezprostředně po převzetí ceny.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Nové výzkumy naznačují, že včely na svých chlupatých tělíčkách nenosí jen med, ale také spousty mikroplastů – týká se to podle nového výzkumu nejen včel žijících ve městech a jejich okolí, ale také těch z venkova. Vědci teď dokonce navrhují, že by se včely mohly používat k posuzování znečištění a měření mikroplastů přenášených vzduchem.

Dánsko je první evropská země, která neprodlužuje syrským uprchlíkům povolení k pobytu s tím, že je už část syrského území dostatečně bezpečná, aby se tam mohli vrátit. Jak napsal britský list The Guardian, od loňského léta dánské úřady zamítly žádosti o prodloužení dočasného pobytu už 189 Syřanům.

Po šesti týdnech plošné uzávěry se v Rakousku otevřely obchody, kadeřnictví či kosmetické salony. Ve Vídni a v Dolních Rakousech se vrátili do lavic někteří žáci, školáci v dalších spolkových zemích budou své vrstevníky následovat za týden. S brzkým návratem do škol mohou počítat také někteří školáci v Německu. Zda se tak stane už 15. února, zatím není jisté.

Vedení hlavního města začne vyjednávat s dopravci o zavedení nových nočních železničních spojení. Dohoda by se měla týkat měst, která jsou od Prahy vzdálena 800 až 1500 kilometrů, tedy například německého Frankfurtu nebo italského Milána. Sdělil to náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Památky v Praze, Olomouci nebo v Ostravě se v sobotu večer rozsvítily modře na počest 75. výročí vzniku Organizace spojených národů. K iniciativě „Rozsvítíme Evropu“ se přidaly i známé budovy ve světových městech, například radnice v Bruselu a Madridu, katedrála v Reykjavíku či budovy ministerstva zahraničí Lucemburska a Španělska. Modře ozářené byly také budovy evropských úřadoven OSN v Kodani, Ženevě, Bonnu a Haagu. V Praze bylo otevřeno krátce po vzniku světové organizace na přelomu roku 1947 a 1948 Informační centrum OSN. Byla to jedna z prvních poboček ve světě a nyní je součástí informační sítě OSN ve více než 60 státech. V Česku působí další tři agentury OSN, Světová zdravotnická organizace, Vysoký komisariát OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci.

České aerolinie (ČSA) přeruší kvůli současné epidemické situaci letecké linky do Košic a Amsterdamu, zatím dočasně. V říjnu dopravce neobnoví ani lety do Bruselu či Varšavy a sníží počet spojů do Kodaně. Kvůli restrikcím společnost znovu eviduje velký propad poptávky cestujících. Informovala o tom mluvčí dopravce Vladimíra Dufková. Už dříve ČSA přerušily další čtyři linky.

Ve věku 85 let zemřel jeden z nejvýznamnějších švédských spisovatelů a dramatiků 20. století Per Olov Enquist. Švédským médiím to sdělila jeho rodina, podle které zemřel v sobotu večer ve spánku po dlouhé nemoci. Řadu děl jednoho z nejčtenějších švédských spisovatelů dramaticky ztvárnila i česká divadla.

Kvůli příchodu bouře Sabine se Německé dráhy (DB) rozhodly v zemi zastavit veškerou dálkovou dopravu. Vlaky zůstávají z bezpečnostních důvodů stát na nejbližším nádraží na své trase. Meteorologové vyhlásili v zemi druhý nejvyšší stupeň výstrahy, na jihozápadě Německa platí dokonce nejvyšší stupeň. Stovky spojů už zrušily i aerolinky. Ve Velké Británii byla kvůli orkánu omezena doprava, na některých místech Anglie způsobila bouře doprovázená prudkými lijáky záplavy. Pařížské úřady vyzvaly lidi, aby nevycházeli ven. Varování před extrémně silným větrem platí také v Česku.

Výsměch a urážky na sociálních sítích, zákaz vstupu čínských turistů do hotelů či restaurací nebo vyhýbání se komukoliv, kdo vypadá, že pochází z Asie. I tak svět reaguje na šíření nového koronaviru, který se poprvé na konci minulého roku objevil v Číně a následně se rozšířil do desítky zemí po celém světě. Číňané teď kvůli nemoci kromě ekonomických, diplomatických a zdravotnických opatření čelí i protičínským náladám, píše agentura Reuters.

Dánským vědcům se podařilo získat z pravěké obdoby žvýkačky nalezené na ostrově Lolland DNA ženy, která v dané oblasti žila před šesti tisíci lety. Přečtená genetická informace umožnila zhotovení její podobizny. Je to vůbec poprvé, co se výzkumníkům podařilo odebrat DNA pravěkých lidí odjinud než z nalezených kostí, informoval zpravodajský server BBC.

Vítězem soutěže Vodafone Firma roku 2019 je bílovecká společnost mmcité1, která se věnuje navrhování a výrobě městského mobiliáře. Mezi živnostníky se v soutěži Moneta Živnostník roku 2019 prosadil kolář Augustin Krystyník. Výsledky 14. ročníku soutěže, jejímž posláním je podpora malého a středního podnikání v Česku, byly vyhlášeny ve čtvrtek v Praze.

Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na odkoupení Grónska vyvolaly ve světě nevěřícné reakce. Spojené státy přitom usilují o větší vliv v oblasti dlouhodobě; z vojenské základny v Grónsku od 40. let dohlížely nejprve na aktivity nacistů, později na Rusy. Washington zajímají také nerostné zdroje, které odkrývá měnící se klima v celé tající Arktidě. V regionu se tak střetávají zájmy USA, Ruska a Číny. Prodej ostrova Američanům však důrazně odmítá Dánsko i samotní Gróňané.

Spojené státy plánují otevřít příští rok v Grónsku nový konzulát. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na americkou diplomacii, podle níž je tento krok součástí širší arktické strategie USA. Dánsko v uplynulých dnech odmítlo diskutovat s prezidentem Donaldem Trumpem o koupi Grónska, šéf Bílého domu pak zrušil cestu do Kodaně.

Americký prezident Donald Trump se podle všeho stále nemůže smířit s tím, že s ním Kodaň nechce jednat o koupi Grónska. Poté, co zrušil plánovanou cestu do Dánska, se šéf Bílého domu na Twitteru opřel do severské země kvůli tomu, že málo přispívá do rozpočtu NATO, i když je „bohatá“. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo se naopak snažil dánskou diplomacii uklidnit. Zdůraznil, že Washington považuje Kodaň za spojence a vyslovil se pro širší spolupráci obou zemí. Islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová mezitím oznámila, že vynechá setkání s americkým viceprezidentem Mikem Pencem.

Vláda Donalda Trumpa skutečně řeší, jestli by Spojené státy mohly koupit Grónsko. Není to tedy nejapný žert, jak si mysleli někteří dánští politici. Potvrdil to ekonomický poradce Bílého domu Larry Kudlow. Sám prezident prohlásil, že nedávno o takovém kroku jednal, nepovažuje ho však za bezprostřední prioritu. Dánská premiérka Mette Frederiksenová zdůraznila, že Grónsko není na prodej a mluví o absurdním návrhu.

Americký prezident Donald Trump uvažuje o nákupu Grónska. Píše to americký list The Wall Street Journal (WSJ). Šéf Bílého domu už pověřil své poradce, aby zjistili, jestli to je reálné. Podle dánských politiků jde o špatný vtip. Největší ostrov světa je autonomním územím Dánska. Pro USA má Grónsko strategický význam.

Srí Lanka, Kodaň nebo italský Piemont považuje prestižní nakladatelství turistických průvodců Lonely Planet za místa, která by cestovatelé neměli letos minout. A pokud bude cestování ještě navíc opepřené zážitkem, třeba že si výletník s místními umělci namaluje své vlastní graffiti nebo upeče koláč podle domácího receptu – pak se dostaneme k nejžhavějším trendům dnešních cestovatelů. I Češi se už mnohdy nebojí za luxusní nebo „tak trochu jiné“ poznávaní připlatit.

Dánsko chce u Kodaně vytvořit devět umělých ostrovů a nabídnout je průmyslovým společnostem. Uvažované rozměry jsou gigantické: ostrovy se mají rozkládat na ploše 3,1 milionu metrů čtverečních, délka jejich pobřeží má v úhrnu činit 17 kilometrů a místo tam bude pro 380 firem.

Šest lidí přišlo o život a 16 dalších utrpělo zranění při vlakovém neštěstí na mostě, který spojuje hlavní dánské ostrovy Sjaelland a Fyn. V oblasti, kde k nehodě kolem 7:30 hodin došlo, v té době panovalo větrné počasí.