Damašek je dle Dánska bezpečný, Kodaň neprodlužuje pobyt syrským uprchlíkům

Dánsko je první evropská země, která neprodlužuje syrským uprchlíkům povolení k pobytu s tím, že je už část syrského území dostatečně bezpečná, aby se tam mohli vrátit. Jak napsal britský list The Guardian, od loňského léta dánské úřady zamítly žádosti o prodloužení dočasného pobytu už 189 Syřanům.

Vláda v Kodani to zdůvodňuje tím, že vychází ze zprávy, podle níž se bezpečnostní situace v částech Sýrie značně zlepšila. V Dánsku jsou nyní prověřována povolení k pobytu asi pěti stovkám syrských uprchlíků, kteří pocházejí z Damašku a okolí.

V Dánsku se o postupu vlády začalo mluvit, když na to nedávno upozornila v televizi devatenáctiletá uprchlice Aja abú Dáhirová z Nyborgu. Dojala diváky, když se se slzami v očích ptala, čím se její rodina provinila.

Generální tajemnice dánské rady pro uprchlíky Charlotte Slenteová označila nová pravidla uplatňovaná v Dánsku vůči Syřanům za ponižující zacházení. „Nesouhlasíme s rozhodnutím označit oblast Damašku nebo jakékoli jiné části Sýrie za bezpečné a vhodné k návratu uprchlíků. To, že se někde nebojuje, neznamená, že se tam lidé mohou vrátit. Jiné státy ani OSN Damašek za bezpečný nepovažují,“ sdělila Slenteová.

Vláda prezidenta Bašára Asada má po desetileté válce velkou část syrského území znovu pod kontrolu, boje se omezují nyní na sever země. Jeden z důvodů, kvůli němuž Syřané v roce 2011 začali protestovat, bylo ale působení Asadovy tajné policie a ta stále funguje. Tajné služby syrské vlády od roku 2011 pozatýkaly, mučily a nechaly zmizet na sto tisíc lidí, připomíná The Guardian. V oblastech, kde v minulosti žilo nejvíce oponentů režimu, se stále zatýká, i když se tamní úřady dohodly na smíření s vládou.

Oblasti pod vládní kontrolou ale dál nejsou stabilní, obnova válkou zničené země je pomalá, služby jako dodávky vody nebo elektřiny jsou zajišťovány vzácně. Loňský propad syrské libry vyvolal inflaci a ceny potravin stouply o 230 procent.

Odmítány jsou zejména ženy a starší lidé. Mužům hrozí armáda

Osmadvacetiletá Hiba Chalílová se do Dánska dostala v roce 2015 přes Turecko a Řecko. „Řekla jsem při pohovoru, že už tím, že je člověk mimo Sýrii tak dlouho jako já, se stává pro tamní úřady podezřelým. To, že už na vaše město neshazují chemické zbraně, neznamená, že je bezpečné. Mohou zatknout kohokoli,“ citoval tuto novinářku The Guardian. Žena řekla, že je ráda, že se dostala do Dánska, aby tam žila a studovala. „Jazyk jsem se naučila rychle, teď jsem šokovaná, když zjišťuji, že to nestačí,“ sdělila.

Podle organizace Welcome Denmark už Dánsko zamítlo třicet odvolání proti odnětí povolení k pobytu. Protože ale Kodaň neudržuje s Damaškem diplomatické styky, nemůže tyto lidi deportovat přímo do Sýrie. Část odmítnutých byla umístěna do detenčního střediska, které podle aktivistů připomíná spíš vězení. Jeho obyvatelé nemohou pracovat ani studovat a nemají přístup k náležité zdravotní péči.

Nový postup se většinou netýká syrských mužů, protože Dánsko uznává, že jim hrozí po návratu povinnost nastoupit do armády, jinak mohou být potrestáni za vyhýbání se armádní službě. Odmítané jsou tedy hlavně ženy a starší lidé, kteří se tak ocitnou odloučeni od zbytku rodiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 20 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...