Damašek je dle Dánska bezpečný, Kodaň neprodlužuje pobyt syrským uprchlíkům

Dánsko je první evropská země, která neprodlužuje syrským uprchlíkům povolení k pobytu s tím, že je už část syrského území dostatečně bezpečná, aby se tam mohli vrátit. Jak napsal britský list The Guardian, od loňského léta dánské úřady zamítly žádosti o prodloužení dočasného pobytu už 189 Syřanům.

Vláda v Kodani to zdůvodňuje tím, že vychází ze zprávy, podle níž se bezpečnostní situace v částech Sýrie značně zlepšila. V Dánsku jsou nyní prověřována povolení k pobytu asi pěti stovkám syrských uprchlíků, kteří pocházejí z Damašku a okolí.

V Dánsku se o postupu vlády začalo mluvit, když na to nedávno upozornila v televizi devatenáctiletá uprchlice Aja abú Dáhirová z Nyborgu. Dojala diváky, když se se slzami v očích ptala, čím se její rodina provinila.

Generální tajemnice dánské rady pro uprchlíky Charlotte Slenteová označila nová pravidla uplatňovaná v Dánsku vůči Syřanům za ponižující zacházení. „Nesouhlasíme s rozhodnutím označit oblast Damašku nebo jakékoli jiné části Sýrie za bezpečné a vhodné k návratu uprchlíků. To, že se někde nebojuje, neznamená, že se tam lidé mohou vrátit. Jiné státy ani OSN Damašek za bezpečný nepovažují,“ sdělila Slenteová.

Vláda prezidenta Bašára Asada má po desetileté válce velkou část syrského území znovu pod kontrolu, boje se omezují nyní na sever země. Jeden z důvodů, kvůli němuž Syřané v roce 2011 začali protestovat, bylo ale působení Asadovy tajné policie a ta stále funguje. Tajné služby syrské vlády od roku 2011 pozatýkaly, mučily a nechaly zmizet na sto tisíc lidí, připomíná The Guardian. V oblastech, kde v minulosti žilo nejvíce oponentů režimu, se stále zatýká, i když se tamní úřady dohodly na smíření s vládou.

Oblasti pod vládní kontrolou ale dál nejsou stabilní, obnova válkou zničené země je pomalá, služby jako dodávky vody nebo elektřiny jsou zajišťovány vzácně. Loňský propad syrské libry vyvolal inflaci a ceny potravin stouply o 230 procent.

Odmítány jsou zejména ženy a starší lidé. Mužům hrozí armáda

Osmadvacetiletá Hiba Chalílová se do Dánska dostala v roce 2015 přes Turecko a Řecko. „Řekla jsem při pohovoru, že už tím, že je člověk mimo Sýrii tak dlouho jako já, se stává pro tamní úřady podezřelým. To, že už na vaše město neshazují chemické zbraně, neznamená, že je bezpečné. Mohou zatknout kohokoli,“ citoval tuto novinářku The Guardian. Žena řekla, že je ráda, že se dostala do Dánska, aby tam žila a studovala. „Jazyk jsem se naučila rychle, teď jsem šokovaná, když zjišťuji, že to nestačí,“ sdělila.

Podle organizace Welcome Denmark už Dánsko zamítlo třicet odvolání proti odnětí povolení k pobytu. Protože ale Kodaň neudržuje s Damaškem diplomatické styky, nemůže tyto lidi deportovat přímo do Sýrie. Část odmítnutých byla umístěna do detenčního střediska, které podle aktivistů připomíná spíš vězení. Jeho obyvatelé nemohou pracovat ani studovat a nemají přístup k náležité zdravotní péči.

Nový postup se většinou netýká syrských mužů, protože Dánsko uznává, že jim hrozí po návratu povinnost nastoupit do armády, jinak mohou být potrestáni za vyhýbání se armádní službě. Odmítané jsou tedy hlavně ženy a starší lidé, kteří se tak ocitnou odloučeni od zbytku rodiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově v Bruselu, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově Oxy v centru Bruselu. Vyplývá to z večerních informací agentury DPA a stanice VRT. Média dříve informovala o blíže neupřesněném počtu mrtvých, podle úřadů bylo pohřešováno šest lidí. Co oheň způsobilo, stále není jasné. V budově se v době vypuknutí požáru nacházelo asi 250 stavebních dělníků.
před 1 hhodinou

VideoReportéři ČT: O životě válečné zpravodajky

Darja Stomatová je jednou z nejznámějších tváří zahraničního zpravodajství České televize. Její zpravodajství z Ruskem napadené Ukrajiny je pravidelně součástí Událostí i vysílání programu ČT24. Výjimečné reportáže připravuje i pro Reportéry ČT. Vysloužila si už několik novinářských ocenění. Jaký je život válečné reportérky? Má strach, když natáčí i přímo v oblastech bojů? Jak se vyrovnává s tím, co všechno na vlastní oči vidí? Darji Stomatové se ptá Jana Neumannová. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 1 hhodinou

V íránských městech se opět ozývaly exploze. Kuvajt a Katar hlásí údery z Íránu

Městy napříč Íránem v úterý opakovaně zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Později hlásil exploze i ostrov Kešm. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Místo placení poplatků v Hormuzu uzavřou státy Zálivu dohody s USA, uvedl Trump

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou Íránu. Namísto vybírání dvacetiprocentního poplatku z přepravovaného nákladu ze strany USA, který Trump zmiňoval v pondělí, uzavřou podle něj státy Perského zálivu s Washingtonem „masivní“ obchodní a investiční dohody. Šéf Bílého domu na své sociální síti zopakoval tvrzení, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou té, která má spojitost s Íránem.
před 3 hhodinami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes dva tisíce hektarů

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes dva tisíce hektarů, informovaly v úterý podle agentury AFP místní úřady. Prefekt departementu Seine-et-Marne Pierre Ory uvedl, že úterý je rozhodujícím dnem pro více než 800 nasazených hasičů bojujících s ohněm. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech. V souvislosti s požáry bylo podle státní zástupkyně ve Fontainebleau Diane Ngomsikové zadrženo již šest lidí.
14:39Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Abychom přežili, spali jsme v lese.“ Ruské nálety vyhánějí ukrajinské rodiny z domovů

Viktorija a jejích sedm dětí patří mezi vnitřně vysídlené obyvatele frontové vesnice Pysmenne v Dněpropetrovské oblasti nedaleko Vasylkivky. Jejich dům zničil jeden z ruských útoků na obec a rodina nyní nemá kde bydlet. Podle Viktorije bylo ve vesnici vybombardováno několik obchodů a ruské útoky poškodily také soukromé domy. Rodina se proto dočasně uchýlila do evakuačního zařízení. Proč je nyní tamní evakuační trasa jednou z nejvytíženějších a proč jsou nouzová ubytovací zařízení přeplněná, popisuje reportáž ukrajinské veřejnoprávní stanice Suspilne.
před 4 hhodinami

Rusko cvičilo na Čudsko-pskovském jezeře s ostrou střelbou. Neinformovalo o tom sousední Estonsko

Rusko podle médií minulý týden poprvé uskutečnilo na Čudsko-pskovském jezeře poblíž východní hranice Estonska cvičení s ostrou střelbou, aniž by o něm předem informovalo estonské úřady.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.