Damašek je dle Dánska bezpečný, Kodaň neprodlužuje pobyt syrským uprchlíkům

Dánsko je první evropská země, která neprodlužuje syrským uprchlíkům povolení k pobytu s tím, že je už část syrského území dostatečně bezpečná, aby se tam mohli vrátit. Jak napsal britský list The Guardian, od loňského léta dánské úřady zamítly žádosti o prodloužení dočasného pobytu už 189 Syřanům.

Vláda v Kodani to zdůvodňuje tím, že vychází ze zprávy, podle níž se bezpečnostní situace v částech Sýrie značně zlepšila. V Dánsku jsou nyní prověřována povolení k pobytu asi pěti stovkám syrských uprchlíků, kteří pocházejí z Damašku a okolí.

V Dánsku se o postupu vlády začalo mluvit, když na to nedávno upozornila v televizi devatenáctiletá uprchlice Aja abú Dáhirová z Nyborgu. Dojala diváky, když se se slzami v očích ptala, čím se její rodina provinila.

Generální tajemnice dánské rady pro uprchlíky Charlotte Slenteová označila nová pravidla uplatňovaná v Dánsku vůči Syřanům za ponižující zacházení. „Nesouhlasíme s rozhodnutím označit oblast Damašku nebo jakékoli jiné části Sýrie za bezpečné a vhodné k návratu uprchlíků. To, že se někde nebojuje, neznamená, že se tam lidé mohou vrátit. Jiné státy ani OSN Damašek za bezpečný nepovažují,“ sdělila Slenteová.

Vláda prezidenta Bašára Asada má po desetileté válce velkou část syrského území znovu pod kontrolu, boje se omezují nyní na sever země. Jeden z důvodů, kvůli němuž Syřané v roce 2011 začali protestovat, bylo ale působení Asadovy tajné policie a ta stále funguje. Tajné služby syrské vlády od roku 2011 pozatýkaly, mučily a nechaly zmizet na sto tisíc lidí, připomíná The Guardian. V oblastech, kde v minulosti žilo nejvíce oponentů režimu, se stále zatýká, i když se tamní úřady dohodly na smíření s vládou.

Oblasti pod vládní kontrolou ale dál nejsou stabilní, obnova válkou zničené země je pomalá, služby jako dodávky vody nebo elektřiny jsou zajišťovány vzácně. Loňský propad syrské libry vyvolal inflaci a ceny potravin stouply o 230 procent.

Odmítány jsou zejména ženy a starší lidé. Mužům hrozí armáda

Osmadvacetiletá Hiba Chalílová se do Dánska dostala v roce 2015 přes Turecko a Řecko. „Řekla jsem při pohovoru, že už tím, že je člověk mimo Sýrii tak dlouho jako já, se stává pro tamní úřady podezřelým. To, že už na vaše město neshazují chemické zbraně, neznamená, že je bezpečné. Mohou zatknout kohokoli,“ citoval tuto novinářku The Guardian. Žena řekla, že je ráda, že se dostala do Dánska, aby tam žila a studovala. „Jazyk jsem se naučila rychle, teď jsem šokovaná, když zjišťuji, že to nestačí,“ sdělila.

Podle organizace Welcome Denmark už Dánsko zamítlo třicet odvolání proti odnětí povolení k pobytu. Protože ale Kodaň neudržuje s Damaškem diplomatické styky, nemůže tyto lidi deportovat přímo do Sýrie. Část odmítnutých byla umístěna do detenčního střediska, které podle aktivistů připomíná spíš vězení. Jeho obyvatelé nemohou pracovat ani studovat a nemají přístup k náležité zdravotní péči.

Nový postup se většinou netýká syrských mužů, protože Dánsko uznává, že jim hrozí po návratu povinnost nastoupit do armády, jinak mohou být potrestáni za vyhýbání se armádní službě. Odmítané jsou tedy hlavně ženy a starší lidé, kteří se tak ocitnou odloučeni od zbytku rodiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 3 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 8 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 3 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 4 hhodinami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...