Syrské letectvo patrně použilo bombu s chlorem, uvedla Organizace pro zákaz chemických zbraní

Syrské letectvo v únoru 2018 na povstalci kontrolovanou oblast v provincii Idlib patrně shodilo bombu s chlorem. Uvedla to Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) ve své nově zveřejněné zprávě. Organizace zdůraznila, že pro své závěry má dostatečné důvody. Syrská vláda se k věci zatím nevyjádřila.

Nálety v Idlibu. Ilustrační foto
Zdroj: REUTERS Autor: Khalil Ashawi

Zpráva vyšetřovatelů OPCW uvádí, že barelová bomba s chlorem byla shozena na obydlenou čtvrť ve městě Sarákib v únoru 2018. Útok si podle vyšetřovatelů nevyžádal žádné oběti na životech, desítky lidí ale podstoupily ošetření kvůli příznakům chemické otravy, včetně nevolnosti, pálení očí, dušnosti a kašle.

V závěru své zprávy OPCW uvádí, že „existují pádné důvody se domnívat“, že vrtulník elitních jednotek syrského letectva shodil nejméně jeden kanystr s chlorem. Z místa byly podle OPCW odebrány vzorky a byly zváženy další možné způsoby kontaminace chlorem. Nic podle vyšetřovatelů nenasvědčuje tomu, že by incident zinscenovali Asadovi protivníci. Vyšetřovatelé identifikovali osoby, které podle nich byly do útoku zapojeny, jejich jména však nezveřejnili.

Už v dubnu 2020 dospěl tým vyšetřovatelů OPCW k závěru, že syrské bojové letouny a helikoptéry shodily v březnu 2017 na vesnici v provincii Hamá bomby obsahující chlor a nervový plyn sarin. Ke spáchání útoku armáda podle vyšetřovatelů využila vrtulník a bitevníky ruské výroby Suchoj Su-22.

Damašek a jeho vojenský spojenec Rusko v minulosti opakovaně odmítly, že by proti povstalcům v Sýrii používaly chemické zbraně. Podle nich jde o zinscenované útoky odpůrců syrského prezidenta Bašára Asada, jejichž cílem je očernit syrskou vládu.

V letech 2015–⁠2017 společný tým OSN a OPCW, známý jako Společný investigativní mechanismus (JIM), zjistil, že syrská vládní vojska opakovaně nasazovala barelové bomby se sarinem a chlorem, zatímco teroristická organizace Islámský stát používala hořčičný plyn.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo utlačování prodemokratických demonstrací v roce 2011, se postupně zkomplikovala zapojením různých regionálních a zahraničních sil. Na straně Damašku se do konfliktu zapojilo Rusko a Írán, zatímco USA, Turecko a někteří arabští odpůrci Asada podpořili některé z mnoha povstaleckých skupin.