V Turecku zůstávají miliony Syřanů. Do vlasti se jen tak nevrátí

Před deseti lety začaly velké protivládní demonstrace v několika městech na jihu Sýrie i v Damašku. Začalo tak povstání, které přerostlo v občanskou válku. Ta už si podle exilové Syrské organizace pro lidská práva vyžádala na 400 tisíc obětí a z domovů vyhnala dalších bezmála 12 milionů lidí. Největší část z těch, co utekli za hranice, žije v Turecku.

Turecko postavilo v Idlíbu pro syrské uprchlíky provizorní domy
Zdroj: ČTK/ABACA

Turecko hostí okolo 3,5 milionu uprchlých Syřanů. V zemi tak nyní zůstává asi 15 procent populace předválečné Sýrie. První skupina běženců přešla hranici v dubnu 2011. Původně nikdo netušil, že v zemi zůstane tak dlouho, uvádí zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

Turečtí politici o Syřanech mluvili jako o hostech. Mohla to být z jejich strany také taktika, aby si získali podporu lidí a poté, co se v Damašku změní vláda, jim země byla nakloněna. Jak ale uprchlíků přibývalo, tak se měnil i postoj k nim. Roste napětí.

Zhruba 80 procent Turků by si přálo, aby se Syřané vrátili domů. Asi stejné množství lidí ale přiznává, že to za současných podmínek není reálné. Mezi Syřany panuje přesvědčení, že by se domů vrátili za podmínek, že by tam bylo bezpečno a vládl jiný režim. Obě strany se tak pomalu smiřují s tím, že nějakou dobu ještě ve vyhnanství zůstanou.

Pobyt v zemi jim totiž přináší alespoň nějakou jistotu na rozdíl od cesty do Evropy nebo zpět do Sýrie. Běženci sice v Turecku nemají statut uprchlíka nebo možnost získat azyl, zdarma se jim ale dostává vzdělání nebo zdravotní péče. Část z nich má také možnost pracovat, i když často ilegálně v šedých zónách ekonomiky.

Video Studio ČT24
video

Václav Černohorský o výročí války v Sýrii

Turecká armáda a vpády do Sýrie

Samo Turecko k válečným útrapám přispělo jednak podporou některých ozbrojenců a jednak přímými intervencemi. Zásahy jeho armády na severu Sýrie, naposledy na podzim 2019, daly do pohybu především Kurdy, kteří v oblasti žili. Právě vzniku kurdské samosprávy chce Ankara zabránit. Bojí se totiž, že by se společně s iráckým Kurdistánem mohla stát základnou pro separatismus Kurdů obývajících jihovýchodní Turecko.

Současnému ročnímu příměří předcházela eskalace bojů v oblasti Idlíb. Od konfliktu mezi Turky a syrskými jednotkami podporovanými Ruskem, je v samotném Idlíbu podle odhadů 10 až 15 tisíc tureckých vojáků. I jejich přítomnost pomáhá zabránit příchodu dalších běženců do Turecka.

Turci stále trvají na tom, aby z vedení Sýrie odešel prezident Bašár Asad. To nechtějí dopustit jeho spojenci Írán a Rusko, které jeho vládu v kritickém momentě války zachránily.

Zpravodaj Václav Černohorský loni sám na území Sýrie natáčel. „Válka části území změnila k nepoznání, jsou zdevastované, podle údajů OSN jsou v současnosti dvě třetiny obyvatel Sýrie ohroženy nedostatkem jídla,“ popisuje. Osmdesát procent lidí pak žije pod hranicí chudoby.

Válka ale především prohloubila obrovský příkop mezi nábožensky a etnicky rozdělenými Syřany, které do jednoho státu svedla evropská kolonizace. Lidé, kteří zůstali na územích ovládaných vládou, mluví o uprchlících jako o teroristech a lidech, kteří v budoucnosti Sýrie nemají místo. „Když se bavíte s lidmi, kteří utekli, tak ti o těch, kteří zůstali, mluví jako o apologetech vlády Bašára Asada,“ říká Černohorský.