Na území Turecka žije přes tři a půl milionu Syřanů. Jde o nejpočetnější skupinu válečných migrantů na světě. Turečtí politici původně považovali syrské uprchlíky za dočasné hosty, po deseti letech konfliktu v Sýrii a stále neúspěšném hledání jeho politického řešení se však Syřané v hostitelské zemi napevno usazují a v návrat domů už mnozí z nich ani nevěří.
Syrští uprchlíci zapouští kořeny v Turecku. V některých oblastech jich žije víc než Turků
Horizont ČT24: Syřané v Turecku (zdroj: ČT24)
Rodina Šejchána Mahmúda pochází ze syrské provincie Rakka, ale už šestým rokem žije v tureckém Gaziantepu na druhé straně hranice. Šejchán je učitel a po těžkých začátcích vydělá na skromné živobytí. „Před dvěma lety jsem dostal šanci pracovat ve vzdělávacím centru, kam chodím po směně ve škole a naše finanční situace se zlepšila,“ říká.
Jeho děti znají Sýrii už jen z vyprávění. Chlapci strávili většinu svých životů v Turecku, jejich sestra se zde i narodila. „Už si nic nepamatuji. Jen jak začala válka a utekli jsme do Turecka,“ vzpomíná Ibrahim Mahmúd.
Podobně je na tom mnoho dalších. Jeden a půl milionu Syřanů v Turecku, tedy čtyřicet procent, je mladších patnácti let.
Skokový nárůst obyvatelstva
Někteří uprchlíci jsou v Turecku už od začátku války, tedy deset let. V uprchlických táborech zůstává pouze sedmdesát tisíc Syřanů, zbylých tři a půl milionu žije v obcích po celé zemi. „Žijí ve všech 81 provinciích Turecka, nejvíc jich je u hranic, na jihu a jihozápadě Turecka, kde tvoří podstatnou část obyvatelstva. Například v provincii Kilis je to až 80 procent,“ upozorňuje zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
V provincii Gaziantep tvoří Syřané více než pětinu obyvatelstva. „Podle dřívějších propočtů měl počet obyvatel města přesáhnout dva miliony v roce 2030, ale stalo se to už v roce 2015,“ upozorňuje ředitel úřadu pro migraci v Gaziantepu Önder Yalçın.
Tento skokový nárůst je výraznou zátěží pro místní úřady a infrastrukturu, objevovalo se i napětí mezi Syřany a tureckou populací. „Ale dá se říci, že to byly ojedinělé věci. Velká část Syřanů v zemi zapouští kořeny. Podle některých odhadů v Turecku funguje 10 až 15 tisíc firem, které Syřané přímo vlastní, nebo jsou podílníky společně s tureckými občany,“ dodává Černohorský.
Z hostů jsou stálí obyvatelé
V roce 2016 slíbila Evropská unie přispět Ankaře na výdaje spojené s migrací šesti miliardami eur. Zatím vyplatila čtyři. Radnice Gaziantepu tvrdí, že z nich přímo neviděla nic. „Radnice jsou, co se migrace týče, na frontové linii, ale nikdo je nebere jako seriózního partnera,“ poukazuje Önder Yalçın.
Ankara si stěžovala, že peněz dostává z Unie málo, z evropských metropolí naopak zněly pochyby, zda je Turecko využívá účelně. V posledním roce ale kritiky ubylo, stejně jako běženců, kteří se snaží dostat do Evropy.
Podle OSN loni podniklo cestu z Turecka do Řecka asi 2200 Syřanů. Migrace touto trasou se tak ve srovnání s rokem 2019 snížila o tři čtvrtiny. Částečně se tak stalo kvůli přísným restrikcím zavedeným v Evropě kvůli pandemii koronaviru, podíl má také ochrana řeckých hranic.
Zpravodaj ČT Václav Černohorský: Syrští uprchlíci v Turecku zapouští kořeny (zdroj: ČT24)
Velká část syrských uprchlíků se však s životem v Turecku smířila. Mají zde alespoň některé životní jistoty, jako je bezplatná zdravotní péče, přístup na pracovní trh a možnost posílat děti do škol.
Z Turecka zatím nechce ani Šejchán Mahmúd. Směrem na Západ odmítá odejít kvůli odlišné kultuře a do Sýrie vzhledem k bezpečnostní situaci. „Společnost jako celek je v Sýrii zničená. Všichni se na sebe dívají jako na zrádce a v blízké budoucnosti se na tom nic nezmění,“ očekává.
Ibrahim po škole chodí do centra zřízeného městem, kde funguje projekt sbližující místní se Syřany. Během pandemie zároveň slouží těm, kteří nemají počítače pro on-line výuku. „Mám turecké kamarády, chodíme spolu do školy a pak zpátky domů,“ popisuje mladý Syřan svůj život v Turecku.
Podle průzkumů si velká většina Turků přeje, aby se běženci po válce vrátili do vlasti. Stejně tolik jich ale tvrdí, že je to nereálná představa. Za stávajících podmínek lze očekávat, že i v následujících letech většina Syřanů v Turecku zůstane, i když je situace řady z nich složitá.