Syřané proti Asadovi povstali před deseti lety. Země spoléhá na generaci, která vyrostla ve válce

3 minuty
Horizont ČT24: Deset let od začátku války v Sýrii
Zdroj: ČT24

Blíží se desáté výročí vypuknutí bojů v Sýrii. Povstání, které usilovalo o svržení prezidenta Bašára Asada, přerostlo v dodnes trvající válku, která si vyžádala zhruba půl milionu životů. Řada z těch, kdo v zemi zůstali, živoří.

Nyní desetiletý Alvan Alvan se narodil v zárodku revoluce – na svět přišel jen několik dní po začátku povstání v Sýrii. „Sice nevím, co revoluce je, ale říkají, že jsme stejně staří. Teprve se o ní učím,“ říká chlapec navštěvující čtvrtou třídu a žijící v uprchlickém táboře Batinta v Sýrii.

Při bombovém útoku přišel o matku, při bombardování viděl umírat své spolužáky a vysídlen byl už víc než pětkrát. Ve svém životě nic jiného než válečný stav zatím nepoznal. „Alvanova generace vyrostla ve stínu revoluce, vyrostla během intenzivního násilí. Nemůžeme je srovnávat s žádnou jinou generací. V revoluci vyrostli a budou v ní pokračovat,“ míní Alvanův otec Abu Husajn Alvan.

O přátele nebo někoho z rodiny přišlo během konfliktu padesát procent Syřanů. Z téměř poloviny předválečné populace se stali uprchlíci. Ti, kteří zůstali, čelí velmi pomalému zotavení zničené země.

Měli jsme všechno, teď máme hlad

„Obnova země leží na jejich ramenou. Je to rozhodně nespravedlivé, když víte, že strávili své dětství nebo dospívání uprostřed konfliktu,“ říká Fabrizio Carboni, ředitel pro Blízký východ z Mezinárodního výboru Červeného kříže.

Osm z deseti Syřanů má v současnosti neustálý strach nejen o vlastní život, ale i o zajištění základních potřeb. „Před deseti lety jsme měli všechno – plyn, naftu, služby. Teď je nám zima a máme hlad,“ popisuje kontrast Mouna Šavatová z města Aleppo, které bylo válkou těžce zasaženo.

Konflikt v Sýrii odstartoval 15. března 2011 demonstracemi v rámci arabského jara, povstání proti despotům, které se šířilo napříč Blízkým východem. Diktátor Bašár Asad na nepokoje reagoval brutálními represemi a v čele země se – na rozdíl například od libyjského diktátora Muammara Kaddáfího – za vydatné pomoci Ruska a Íránu udržel.

Aktuálně Asadův režim kontroluje zhruba dvě třetiny syrského území, kde ale žije drtivá většina z osmnáctimilionové populace země. Syřané se soustředí především u Středozemního moře a kolem řeky Eufrat, zatímco protirežimní kurdští bojovníci ovládají severovýchodní cíp země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 538 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 538 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 4 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 5 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 6 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 6 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 7 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 11 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.
před 14 hhodinami
Načítání...