Syřané proti Asadovi povstali před deseti lety. Země spoléhá na generaci, která vyrostla ve válce

Blíží se desáté výročí vypuknutí bojů v Sýrii. Povstání, které usilovalo o svržení prezidenta Bašára Asada, přerostlo v dodnes trvající válku, která si vyžádala zhruba půl milionu životů. Řada z těch, kdo v zemi zůstali, živoří.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Deset let od začátku války v Sýrii

Nyní desetiletý Alvan Alvan se narodil v zárodku revoluce – na svět přišel jen několik dní po začátku povstání v Sýrii. „Sice nevím, co revoluce je, ale říkají, že jsme stejně staří. Teprve se o ní učím,“ říká chlapec navštěvující čtvrtou třídu a žijící v uprchlickém táboře Batinta v Sýrii.

Při bombovém útoku přišel o matku, při bombardování viděl umírat své spolužáky a vysídlen byl už víc než pětkrát. Ve svém životě nic jiného než válečný stav zatím nepoznal. „Alvanova generace vyrostla ve stínu revoluce, vyrostla během intenzivního násilí. Nemůžeme je srovnávat s žádnou jinou generací. V revoluci vyrostli a budou v ní pokračovat,“ míní Alvanův otec Abu Husajn Alvan.

O přátele nebo někoho z rodiny přišlo během konfliktu padesát procent Syřanů. Z téměř poloviny předválečné populace se stali uprchlíci. Ti, kteří zůstali, čelí velmi pomalému zotavení zničené země.

Měli jsme všechno, teď máme hlad

„Obnova země leží na jejich ramenou. Je to rozhodně nespravedlivé, když víte, že strávili své dětství nebo dospívání uprostřed konfliktu,“ říká Fabrizio Carboni, ředitel pro Blízký východ z Mezinárodního výboru Červeného kříže.

Osm z deseti Syřanů má v současnosti neustálý strach nejen o vlastní život, ale i o zajištění základních potřeb. „Před deseti lety jsme měli všechno – plyn, naftu, služby. Teď je nám zima a máme hlad,“ popisuje kontrast Mouna Šavatová z města Aleppo, které bylo válkou těžce zasaženo.

Konflikt v Sýrii odstartoval 15. března 2011 demonstracemi v rámci arabského jara, povstání proti despotům, které se šířilo napříč Blízkým východem. Diktátor Bašár Asad na nepokoje reagoval brutálními represemi a v čele země se – na rozdíl například od libyjského diktátora Muammara Kaddáfího – za vydatné pomoci Ruska a Íránu udržel.

Aktuálně Asadův režim kontroluje zhruba dvě třetiny syrského území, kde ale žije drtivá většina z osmnáctimilionové populace země. Syřané se soustředí především u Středozemního moře a kolem řeky Eufrat, zatímco protirežimní kurdští bojovníci ovládají severovýchodní cíp země.