Trumpův sen o Grónsku. Z brány ke zdrojům v tající Arktidě Američané dohlížejí na Rusko

Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na odkoupení Grónska vyvolaly ve světě nevěřícné reakce. Spojené státy přitom usilují o větší vliv v oblasti dlouhodobě; z vojenské základny v Grónsku od 40. let dohlížely nejprve na aktivity nacistů, později na Rusy. Washington zajímají také nerostné zdroje, které odkrývá měnící se klima v celé tající Arktidě. V regionu se tak střetávají zájmy USA, Ruska a Číny. Prodej ostrova Američanům však důrazně odmítá Dánsko i samotní Gróňané.

Největší ostrov světa leží na rozhraní Atlantského a Severního ledového oceánu. V dobách Vikingů byl převážně zelený, odtud pochází jeho název. Nyní je z 85 procent trvale zaledněn a 56 tisíc obyvatel obývá pobřežní oblasti.

Geograficky má Grónsko blíž k Severní Americe, je však značně ekonomicky a politicky spjaté s Evropou. Ostrov je autonomním územím Dánska a místní úřady rozhodují o řadě vnitřních záležitostí, zahraniční a bezpečnostní politiku ale ovládá Kodaň. Zisky místních obyvatel plynou v současné době především z rybolovu, jednotlivá města, či spíš osady ani nejsou propojeny silnicemi.

Trumpa zaujaly nerostné zdroje

Bohatství se zřejmě skrývá pod povrchem. S tím, jak tají kvůli změnám klimatu grónské ledovce, sílí příležitosti pro těžbu. Předpokládá se, že pod nánosy ledu jsou velké zásoby železné rudy, olova, zinku, diamantu, zlata, mědi, uranu i ropy, píše magazín Forbes.

Obchodní výměna Grónsko (za rok 2016)
Zdroj: Evropská komise

V roce 2008 získalo Grónsko v rámci posilování autonomie právo udělovat koncese na průzkum a těžbu surovin a jejich využívání, což je vítaný zdroj příjmů, které mají snížit jeho ekonomickou závislost na Kodani. Ta ročně dotuje ostrovany částkou 591 milionů dolarů (13,7 miliardy korun). Za posledních 11 let udělilo Grónsko několik desítek licencí na průzkum ložisek minerálů, ropy a zemního plynu.

„Místní politici chtějí tyto zdroje využívat, aby se plně stali nezávislými na Dánsku. Vzhledem k tomu, že Dánsko stále podporuje Grónsko ekonomicky, dotuje až polovinu jeho rozpočtu, tak je potenciální hodnota těchto zdrojů jasná. A je to také důvod, proč Dánsko nebude chtít nechat Grónsko jít,“ napsal Forbes.

Rusové na dohled

Podle dánského exministra zahraničí Martina Lidegora plán Bílého domu otevírá nebezpečnou možnost militarizace ostrova a omezení jeho autonomie. Grónsko má totiž pro Washington nemalý bezpečnostní význam, poznamenal list The Wall Street Journal (WSJ). Letitá dohoda s Dánskem dává USA prakticky neomezené právo využívat leteckou základnu Thule, která leží na grónském území 1200 kilometrů severně od polárního kruhu.

Tato základna, která je nyní součástí mise NATO, slouží Američanům kromě využití pro radar a odposlechy i kupříkladu k průzkumu vesmíru. Vznikla už během druhé světové války, kdy sloužila USA ke sledování nacistických lodí a ponorek. V dobách studené války ji Američané využívali pro změnu ke sledování sovětských vojenských aktivit.

„Radarový systém včasného varování na severu Grónska pomáhá ochránit Severní Ameriku a je klíčovou součástí našeho protiraketového aparátu,“ podotkl Luke Coffey z The Heritage Foundation, jehož cituje list South China Morning Post.

Severní ledový oceán s přiléhajícími státy. Zleva po směru hodinových ručiček Rusko, Norsko, Island, dánské Grónsko, Kanada, USA (Aljaška)
Zdroj: state.gov

Forbes v této souvislosti připomíná, že klíčový je i grónský vzdušný prostor, a to jak pro vojenské, tak i pro komerční lety. Některé trasy z Evropy do severní Ameriky přes něj vedou.

Strategický význam Grónska pro USA se ještě zvýšil loni poté, co se Pentagonu podařilo zablokovat čínské financování tří letišť na ostrově. Místo toho dánská vláda po americké žádosti požádala konsorcium vedené Danske Bank, aby vytvořilo alternativní finanční balíček. 

Spojené státy jsou v současné době jedním z klíčových hráčů, kteří usilují o moc v oblasti tající Arktidy, jejíž ekonomický a strategický význam postupně roste. Washington na severu soupeří hlavně s Moskvou, která si na mrazivý sever dělá tradičně nároky, ale také s Pekingem. Do arktických debat zasahují také Kanada, Norsko a samozřejmě Dánsko. „Spojené státy chtějí, aby každý věděl, že jsou arktická mocnost,“ hodnotí Trumpovy záměry pro WSJ dánský admirál Nils Wang.

Nejsme na prodej, zdůrazňují Gróňané

Vize, že by spadali pod Spojené státy, se však nelíbí ani grónským politikům, ani místním obyvatelům. „Lidé, které znám, říkají, děkujeme, ale ne,“ sdělila WSJ Helene Elisasenová.

Některým Gróňanům plán připomněl doby kolonialismu, kdy byla potlačována kultura a jazyk původního obyvatelstva. „Stále se snažíme vzpamatovat z kolonizace, která trvala takřka tři sta let. Pak přijde nějaký bílý chlápek ve Státech, který mluví o tom, že nás koupí,“ rozohnila se pro WSJ Maya Sialuková.

Jiní obyvatelé považují Trumpovu fascinaci ledovou zemí za známku geopolitického významu ostrova, další to považují stejně jako Kodaň za absurdní vtip, píše WSJ. Zaznívají i názory, že vzhledem k nerostnému bohatství by bylo Grónsko pro vážného zájemce příliš drahé.

Dánsko, které rovněž usiluje o výzkum a ekonomické příležitosti v Arktidě, mezitím Gróňany varuje, že pokud budou usilovat o nezávislost, přijdou o dotace. V roce 2016 se v nezávazném referendu 64 procent obyvatel vyslovilo pro „budoucí nezávislost“ a loni se většina parlamentních stran shodla na „pomalé cestě k nezávislosti“ bez konkrétního data.

Grónsko se ocitá v centru pozornosti USA opakovaně

Podle agentury Bloomberg není zakoupení suverénního území zcela mimo realitu. USA už dříve získaly Aljašku od Ruska, Floridu od Španělska či širokou oblast známou tehdy jako Louisiana od Francie. V 60. letech 19. století také málem odkoupily právě Grónsko a Island. Cílem bylo obklopit Kanadu americkým teritoriem a posléze ji přesvědčit, aby se připojila k USA, píše Bloomberg.

To se ale nakonec nestalo a v roce 1917 USA uznaly dánskou svrchovanost nad Grónskem poté, co od Kodaně odkoupily Panenské ostrovy. Za Harryho S. Trumana ve 40. letech po ostrově znovu zatoužily a nabízely za něj částku 100 milionů dolarů, nakonec ale uzavřely s Dánskem zmíněnou smlouvu o využívání letecké základny.

Podle Bloombergu je zřejmě, že Trump Grónsko nekoupí. „Udělal by lépe, kdyby v souvislosti s ochranou amerických zájmů v Arktidě úzce a konstruktivně spolupracoval se spojenci v Evropě včetně Dánska a Norska. Taková spolupráce by dávala mnohem větší ekonomický smysl než teritoriální rozmach,“ míní agentura.

Největší ostrov na světě, kde je trvale zaledněno na 85 procent území, obývá asi 56 tisíc lidí. Grónský ledovec je po tom antarktickém druhý největší na světě. Po jeho roztátí by hladina světového oceánu stoupla o několik metrů.

Bývalá dánská kolonie zůstává od roku 1979 autonomní součástí Dánského království. Hlavou státu je dánský monarcha, země je ale řízena vlastní vládou a parlamentem (Landsting), jenž sídlí v hlavním městě Nuuk.

Grónsko má podobné postavení jako Skotsko v rámci Británie, decentralizace je tu ale větší, takže grónský parlament má mnohem větší pravomoci než ten v Edinburghu.

Autonomie ostrova byla posílena po referendu v roce 2008, kdy se pod místní správu dostaly i soudy, policie či pobřežní stráž, oficiální jazyk byl změněn z dánštiny na grónštinu.

Grónský parlament má 31 členů. Od října 2016 tvoří vládní koalici Pokroková strana (Siumut), levicová strana Inuitské společenství a centristé ze strany Partii Naleraq.

V dánském parlamentu je Grónsko zastoupeno dvěma poslanci, Dánsko má naopak v Grónsku Vysokého komisaře. Dánsko má stále hlavní slovo v oblasti zahraniční a monetární politiky, stejně jako v obraně.

Od roku 1985 má Grónsko vlastní červenobílou vlajku a není členem EU, z níž vystoupilo. V roce 2016 se v nezávazném referendu 64 procent obyvatel vyslovilo pro „budoucí nezávislost“ a loni se většina parlamentních stran shodla na „pomalé cestě k nezávislosti“ bez konkrétního data.

Zdroje: ČTK, Wikipedie

Západní Grónsko
Zdroj: Reuters/Bob Strong

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán znovu vyslal rakety na Izrael, země pokračují ve vzájemném ostřelování

V několika regionech Izraele se odpoledne a večer rozezněly sirény, izraelská armáda varovala obyvatele před raketami vyslanými z Íránu a vyzvala je, aby šli do krytů. Íránská státní média potvrdila, že z Íránu byly na Izrael vypáleny balistické rakety. Nejméně šest lidí podle serveru The Times of Israel (ToI) utrpělo lehká zranění, čtyři na jihu Izraele a dva ve městě Haifa. Při izraelském úderu na obytnou budovu v Teheránu zahynulo pět lidí, uvedla agentura AFP s odvoláním na íránská státní média.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán dle ministra zastaví útoky, pokud i Izrael. Za civilisty zaplatíte, vzkázal Netanjahu

Írán jedná proti Izraeli v sebeobraně, své údery zastaví, pokud Izrael udělá totéž, prohlásil podle Reuters a AP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Írán zaplatí za údery na civilisty velmi vysokou cenu. Teherán v sobotu hrozil i úderem na jednotky USA, Francie a Británie v regionu, které podle něj pomáhaly odvracet jeho útoky. Šéf Bílého domu Donald Trump uvedl, že pokud se tak stane, armáda USA tvrdě odpoví.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ministerstvo vyšle v pondělí repatriační let pro Čechy v Izraeli

Resort zahraničí v pondělí vyšle repatriační let pro Čechy v Izraeli. Zájemci se musejí nahlásit velvyslanectví v Tel Avivu. Mluvčí ministerstva Daniel Drake už dříve sdělil, že několik Čechů v pondělí odcestuje z jordánského Ammánu do Bratislavy slovenským repatriačním letem. Tuzemská diplomacie také v novém doporučení varovala v následujících dnech před cestami do Izraele, který je ve válečném konfliktu s Íránem. K opuštění Íránu vyzval resort české občany už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Kolumbii zatkli ženu podezřelou z účasti na pokusu o vraždu Uribeho

Kolumbijská policie v sobotu zadržela ženu, kterou podezřívá z účasti na pokusu o vraždu možného opozičního prezidentského kandidáta Miguela Uribeho, píše AFP. Devětatřicetiletý pravicový senátor byl postřelen 7. června v metropoli Bogotě, když promlouval ke svým příznivcům. Útočník jej dvakrát zezadu střelil do hlavy a jednou do kolena, načež musel být Uribe převezen do nemocnice. Tam podstoupil operaci, jeho stav je ale nadále kritický.
před 12 hhodinami

Lidé napříč USA protestovali proti Trumpovi. Ten uspořádal vojenskou přehlídku

V řadě amerických měst lidé protestovali proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Sešli se před konáním vojenské přehlídky, kterou šéf Bílého domu pořádal na své narozeniny k 250. výročí vzniku amerického pozemního vojska. V Atlantě počet účastníků přesáhl kapacitu shromáždění, v Minneapolis akci kvůli útoku na tamní politiky pořadatelé zrušili. Úřady v texaském Austinu ještě před zahájením protestů ve městě evakuovaly budovu tamní vlády kvůli hrozbě namířené proti zákonodárcům.
14. 6. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Francie vzala exprezidentovi Sarkozymu Řád čestné legie

Francouzský stát odebral Řád čestné legie bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, informoval oficiální věstník. Podle agentury AFP se krok očekával vzhledem k tomu, že byl Sarkozy v lednu pravomocně odsouzen za korupci. Odebrání Řádu čestné legie bývalé hlavě státu se naposledy stalo po druhé světové válce, kdy o vyznamenání přišel maršál Philippe Pétain kvůli kolaboraci s nacisty.
před 18 hhodinami

Projekt čínské ambasády v Londýně budí obavy z obřího špionážního centra

V Londýně se rozhořel spor o stavbu nové čínské ambasády. Budova má být největším velvyslanectvím na světě, zabírat bude celý blok. Podle kritiků chce Peking v britské metropoli pod rouškou nové ambasády postavit špionážní centrálu, která bude bezpečnostním rizikem nejen pro Spojené království.
před 21 hhodinami

Írán znovu udeřil na Izrael

Írán zahájil nový raketový úder na Izrael, oznámila íránská státní televize. Izraelská armáda to vzápětí potvrdila a také útočila v Íránu. Na více místech se v židovském státě rozezněly výstražné sirény, aby se lidé schovali do krytů. Po chvíli armáda stupeň pohotovosti zmírnila a lidé mohli kryty opustit, uvedla agentura AFP.
14. 6. 2025Aktualizovánovčera v 01:59
Načítání...