Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na odkoupení Grónska vyvolaly ve světě nevěřícné reakce. Spojené státy přitom usilují o větší vliv v oblasti dlouhodobě; z vojenské základny v Grónsku od 40. let dohlížely nejprve na aktivity nacistů, později na Rusy. Washington zajímají také nerostné zdroje, které odkrývá měnící se klima v celé tající Arktidě. V regionu se tak střetávají zájmy USA, Ruska a Číny. Prodej ostrova Američanům však důrazně odmítá Dánsko i samotní Gróňané.
Trumpův sen o Grónsku. Z brány ke zdrojům v tající Arktidě Američané dohlížejí na Rusko
Největší ostrov světa leží na rozhraní Atlantského a Severního ledového oceánu. V dobách Vikingů byl převážně zelený, odtud pochází jeho název. Nyní je z 85 procent trvale zaledněn a 56 tisíc obyvatel obývá pobřežní oblasti.
Geograficky má Grónsko blíž k Severní Americe, je však značně ekonomicky a politicky spjaté s Evropou. Ostrov je autonomním územím Dánska a místní úřady rozhodují o řadě vnitřních záležitostí, zahraniční a bezpečnostní politiku ale ovládá Kodaň. Zisky místních obyvatel plynou v současné době především z rybolovu, jednotlivá města, či spíš osady ani nejsou propojeny silnicemi.
Trumpa zaujaly nerostné zdroje
Bohatství se zřejmě skrývá pod povrchem. S tím, jak tají kvůli změnám klimatu grónské ledovce, sílí příležitosti pro těžbu. Předpokládá se, že pod nánosy ledu jsou velké zásoby železné rudy, olova, zinku, diamantu, zlata, mědi, uranu i ropy, píše magazín Forbes.
V roce 2008 získalo Grónsko v rámci posilování autonomie právo udělovat koncese na průzkum a těžbu surovin a jejich využívání, což je vítaný zdroj příjmů, které mají snížit jeho ekonomickou závislost na Kodani. Ta ročně dotuje ostrovany částkou 591 milionů dolarů (13,7 miliardy korun). Za posledních 11 let udělilo Grónsko několik desítek licencí na průzkum ložisek minerálů, ropy a zemního plynu.
„Místní politici chtějí tyto zdroje využívat, aby se plně stali nezávislými na Dánsku. Vzhledem k tomu, že Dánsko stále podporuje Grónsko ekonomicky, dotuje až polovinu jeho rozpočtu, tak je potenciální hodnota těchto zdrojů jasná. A je to také důvod, proč Dánsko nebude chtít nechat Grónsko jít,“ napsal Forbes.
Rusové na dohled
Podle dánského exministra zahraničí Martina Lidegora plán Bílého domu otevírá nebezpečnou možnost militarizace ostrova a omezení jeho autonomie. Grónsko má totiž pro Washington nemalý bezpečnostní význam, poznamenal list The Wall Street Journal (WSJ). Letitá dohoda s Dánskem dává USA prakticky neomezené právo využívat leteckou základnu Thule, která leží na grónském území 1200 kilometrů severně od polárního kruhu.
Tato základna, která je nyní součástí mise NATO, slouží Američanům kromě využití pro radar a odposlechy i kupříkladu k průzkumu vesmíru. Vznikla už během druhé světové války, kdy sloužila USA ke sledování nacistických lodí a ponorek. V dobách studené války ji Američané využívali pro změnu ke sledování sovětských vojenských aktivit.
„Radarový systém včasného varování na severu Grónska pomáhá ochránit Severní Ameriku a je klíčovou součástí našeho protiraketového aparátu,“ podotkl Luke Coffey z The Heritage Foundation, jehož cituje list South China Morning Post.
Forbes v této souvislosti připomíná, že klíčový je i grónský vzdušný prostor, a to jak pro vojenské, tak i pro komerční lety. Některé trasy z Evropy do severní Ameriky přes něj vedou.
Strategický význam Grónska pro USA se ještě zvýšil loni poté, co se Pentagonu podařilo zablokovat čínské financování tří letišť na ostrově. Místo toho dánská vláda po americké žádosti požádala konsorcium vedené Danske Bank, aby vytvořilo alternativní finanční balíček.
Spojené státy jsou v současné době jedním z klíčových hráčů, kteří usilují o moc v oblasti tající Arktidy, jejíž ekonomický a strategický význam postupně roste. Washington na severu soupeří hlavně s Moskvou, která si na mrazivý sever dělá tradičně nároky, ale také s Pekingem. Do arktických debat zasahují také Kanada, Norsko a samozřejmě Dánsko. „Spojené státy chtějí, aby každý věděl, že jsou arktická mocnost,“ hodnotí Trumpovy záměry pro WSJ dánský admirál Nils Wang.
Nejsme na prodej, zdůrazňují Gróňané
Vize, že by spadali pod Spojené státy, se však nelíbí ani grónským politikům, ani místním obyvatelům. „Lidé, které znám, říkají, děkujeme, ale ne,“ sdělila WSJ Helene Elisasenová.
Některým Gróňanům plán připomněl doby kolonialismu, kdy byla potlačována kultura a jazyk původního obyvatelstva. „Stále se snažíme vzpamatovat z kolonizace, která trvala takřka tři sta let. Pak přijde nějaký bílý chlápek ve Státech, který mluví o tom, že nás koupí,“ rozohnila se pro WSJ Maya Sialuková.
Jiní obyvatelé považují Trumpovu fascinaci ledovou zemí za známku geopolitického významu ostrova, další to považují stejně jako Kodaň za absurdní vtip, píše WSJ. Zaznívají i názory, že vzhledem k nerostnému bohatství by bylo Grónsko pro vážného zájemce příliš drahé.
Dánsko, které rovněž usiluje o výzkum a ekonomické příležitosti v Arktidě, mezitím Gróňany varuje, že pokud budou usilovat o nezávislost, přijdou o dotace. V roce 2016 se v nezávazném referendu 64 procent obyvatel vyslovilo pro „budoucí nezávislost“ a loni se většina parlamentních stran shodla na „pomalé cestě k nezávislosti“ bez konkrétního data.
Grónsko se ocitá v centru pozornosti USA opakovaně
Podle agentury Bloomberg není zakoupení suverénního území zcela mimo realitu. USA už dříve získaly Aljašku od Ruska, Floridu od Španělska či širokou oblast známou tehdy jako Louisiana od Francie. V 60. letech 19. století také málem odkoupily právě Grónsko a Island. Cílem bylo obklopit Kanadu americkým teritoriem a posléze ji přesvědčit, aby se připojila k USA, píše Bloomberg.
To se ale nakonec nestalo a v roce 1917 USA uznaly dánskou svrchovanost nad Grónskem poté, co od Kodaně odkoupily Panenské ostrovy. Za Harryho S. Trumana ve 40. letech po ostrově znovu zatoužily a nabízely za něj částku 100 milionů dolarů, nakonec ale uzavřely s Dánskem zmíněnou smlouvu o využívání letecké základny.
Podle Bloombergu je zřejmě, že Trump Grónsko nekoupí. „Udělal by lépe, kdyby v souvislosti s ochranou amerických zájmů v Arktidě úzce a konstruktivně spolupracoval se spojenci v Evropě včetně Dánska a Norska. Taková spolupráce by dávala mnohem větší ekonomický smysl než teritoriální rozmach,“ míní agentura.
Největší ostrov na světě, kde je trvale zaledněno na 85 procent území, obývá asi 56 tisíc lidí. Grónský ledovec je po tom antarktickém druhý největší na světě. Po jeho roztátí by hladina světového oceánu stoupla o několik metrů.
Bývalá dánská kolonie zůstává od roku 1979 autonomní součástí Dánského království. Hlavou státu je dánský monarcha, země je ale řízena vlastní vládou a parlamentem (Landsting), jenž sídlí v hlavním městě Nuuk.
Grónsko má podobné postavení jako Skotsko v rámci Británie, decentralizace je tu ale větší, takže grónský parlament má mnohem větší pravomoci než ten v Edinburghu.
Autonomie ostrova byla posílena po referendu v roce 2008, kdy se pod místní správu dostaly i soudy, policie či pobřežní stráž, oficiální jazyk byl změněn z dánštiny na grónštinu.
Grónský parlament má 31 členů. Od října 2016 tvoří vládní koalici Pokroková strana (Siumut), levicová strana Inuitské společenství a centristé ze strany Partii Naleraq.
V dánském parlamentu je Grónsko zastoupeno dvěma poslanci, Dánsko má naopak v Grónsku Vysokého komisaře. Dánsko má stále hlavní slovo v oblasti zahraniční a monetární politiky, stejně jako v obraně.
Od roku 1985 má Grónsko vlastní červenobílou vlajku a není členem EU, z níž vystoupilo. V roce 2016 se v nezávazném referendu 64 procent obyvatel vyslovilo pro „budoucí nezávislost“ a loni se většina parlamentních stran shodla na „pomalé cestě k nezávislosti“ bez konkrétního data.
Zdroje: ČTK, Wikipedie