V Grónsku proběhly parlamentní volby, v nichž se má rozhodnout o dalších krocích, které tento „ostrov ledu“ podnikne, aby získal úplnou nezávislost na Dánsku. O přízeň asi 40 tisíc oprávněných voličů se ucházelo rekordních sedm stran, které nabízejí různé recepty, jak dosáhnout samostatnosti. Nacionalistické nálady se na ostrově projevují třeba rostoucím počtem lidí, kteří se nechávají tradičně tetovat na tváři. A zdůrazňují: chceme svou zemi zpět.
Grónský nacionalismus s volbami sílí, symbolem je tradiční tetování na tváři
Gróňané toužící po samostatnosti se nechávají hromadně tetovat na tváři (zdroj: ČT24)
Ve volbách se rozhodovalo o obsazení 31 křesel místního parlamentu. Zvítězila vládní sociálnědemokratická Pokroková strana (Siumut) premiéra Kima Kielsena, která ovšem získala méně hlasů než v předchozích volbách a k vytvoření vlády bude potřebovat koaličního partnera, upozornila agentura Reuters.
O voliče přišlo i levicové Inuitské společenství v čele se Sarou Olsvigovou, které skončilo na druhém místě. Polepšili si naopak středopraví Demokraté, jimž se podařilo přesvědčit skoro pětinu lidí.
Grónsko je sice integrální součástí Dánského království, disponuje ale širokou autonomií. Všechny velké grónské politické strany nezávislost ostrova podporují, otázkou je pouze to, kdy by měla být nezávislost vyhlášena a za jakou cenu.
Partii Naleraq, která patří mezi čtyři největší strany na ostrově, už nastínila časový plán pro vyhlášení nezávislosti. „Chceme už přestat hrát roli oběti. Proto si přejeme v roce 2019 uspořádat hlasování, abychom zjistili, zda je většina občanů pro samostatnost. Konečné rozhodnutí by mělo padnout v roce 2021,“ citovala agentura DPA jednoho z kandidátů strany. Většina dalších politických stran uvažuje spíš v rozmezí desítek let.
Závislost na Dánsku je obrovská, Gróňané teď spoléhají na nerostné zdroje
Ostrov totiž v nejbližší době samostatně fungovat nemůže. Polovinu rozpočtu, kolem 500 milionů eur, zajišťuje Dánsko. Pokud se Grónsko rozhodne vazbu na Dánsko přetrhnout, grónské úřady o tyto peníze přijdou, varuje předseda dánské vlády Lars Lökke Rasmussen. Zisky Gróňanů plynou především z rybolovu, jednotlivá města, či spíš osady nejsou propojeny silnicemi.
Obyvatelům Grónska dodává paradoxně naději globální oteplování. Pod tajícím ledovým příkrovem se totiž skrývají velká ložiska nerostů od ropy přes uran po vzácné zeminy. Tato skutečnost přitahuje pozornost zahraničních investorů, většina plánů na příchod čínských a dalších firem ale zatím nebyla naplněna.
Zatímco pro politiky se otázka nezávislosti točí spíše kolem ekonomiky a dlouhodobého dotování Grónska Dánskem, samotní Gróňané mluví o pokoření a hrdosti. „Jsem rád, že politici stále častěji mluví o nezávislosti. My obyvatelé Grónska bychom měli udělat krok k osamostatnění,“ zdůraznil jeden z místních rybářů Anthon Lindenhan.
GALERIE
Grónsko
Neoblíbená řeč kolonizátorů
Dánštinu, tedy jazyk bývalých kolonizátorů, na ostrově mnozí vnímají nelibě. „Když jsem tyhle písně vydala, každý mluvil jen o tom, že jsou dánské. Nikdo nemluvil o hudbě,“ říká Nina Kreutzmann Joergensen, která vyrostla v grónském hlavním městě Nuuku a stala se jednou z nejznámějších grónských zpěvaček, která ale lépe umí dánsky.
Jde také o identitu obyvatel ostrova. „Nerad mluvím dánsky ve své vlastní zemi,“ konstatoval hudebník Sebastian Nielsen. Sám se nechal tetovat, aby tak dle svých slov uctil své předky. „Chci svou zemi zpátky,“ zdůraznil muzikant.
Tetování je způsob, jak převzít kontrolu nad vlastní tváří. Jak demonstrovat, že přebíráme za svůj život odpovědnost, jakou jsme dlouho neměli.
Tetování je znovu v kurzu
Dříve si zdobily tváře především inuitské ženy. Po dánské kolonizaci tradice vytlačilo křesťanství, dnes se však tetované tváře do ulic Nuuku vrací. „Jen od října jsem tetovala tak sto lidí,“ říká tatérka Paninnguaq Lind Jensen.
Grónská a dánská kultura jsou přitom provázané. „Dánsky jsem se učila doma i ve škole. Celý správní aparát je dánský. Myslím, že dánská kultura byla příliš upřednostňována, takže tohle je můj způsob, jak vyjádřit svou inuitskou stránku,“ poznamenala tatérka.