Koupit Grónsko by bylo zajímavé, soudí Trump. Je to prezidentova parketa, míní poradce

Nahrávám video

Vláda Donalda Trumpa skutečně řeší, jestli by Spojené státy mohly koupit Grónsko. Není to tedy nejapný žert, jak si mysleli někteří dánští politici. Potvrdil to ekonomický poradce Bílého domu Larry Kudlow. Sám prezident prohlásil, že nedávno o takovém kroku jednal, nepovažuje ho však za bezprostřední prioritu. Dánská premiérka Mette Frederiksenová zdůraznila, že Grónsko není na prodej a mluví o absurdním návrhu.

„Vyvíjí se to. Díváme se na to,“ prohlásil Trumpův poradce Kudlow v pořadu Fox News Sunday. „Dánsko vlastní Grónsko. Dánsko je spojenec. Grónsko je strategické místo… Jenom říkám, že prezident, který něco ví o kupování nemovitostí, se na to chce podívat,“ uvedl poradce. Grónsko je největší ostrov světa a dánské autonomní území.

Trump následně potvrdil, že nedávno o možnosti koupě ostrova diskutoval. „Myšlenka přišla ne přetřes a strategicky je to zajímavé,“ konstatoval prezident. Zdůraznil však, že to není priorita. 

Dánská premiérka Frederiksenová listu Sermitsiaq během návštěvy autonomního území řekla, že ostrov není na prodej a myšlenku označila za absurdní. „Grónsko není dánské. Grónsko patří Grónsku. Silně doufám, že to nebylo myšleno vážně,“ prohlásila politička.

O přání Trumpa, aby ho USA koupily, informoval v polovině tohoto týdne jako první list The Wall Street Journal (WSJ). Dva zdroje obeznámené se situací listu řekly, že Trump o tomto svém nápadu hovořil už několik týdnů. Podle nich jeho poradci nyní čekají na další instrukce, než se rozhodnou, jak vážně by se tím měli zabývat.

Trumpovi se líbí nerostné zdroje a geopolitický význam ostrova

WSJ ve čtvrtek napsal, že Trump se svých poradců několikrát při různých neformálních příležitostech zeptal, jestli je nákup Grónska uskutečnitelný. Zaujaly ho tamní bohaté nerostné zdroje a značný geopolitický význam.

O většině vnitřních problémů 56 tisíc obyvatel Grónska rozhodují místní úřady. Zahraniční a bezpečnostní politiku ale řídí Kodaň.

Pro Washington má ostrov nemalý bezpečnostní význam, poznamenal WSJ. Letitá dohoda s Dánskem dává USA prakticky neomezené právo využívat leteckou základnu Thule, která leží na jeho území 1200 kilometrů za polárním kruhem. Spojené státy úspěšně blokují snahy třetích zemí, zejména Číny, prosadit tam vlastní zájmy.

USA už odkoupily Aljašku či Louisianu

Spojené státy mají s nákupem cizích území své zkušenosti, i když poměrně dávné. V roce 1867 od Ruska koupily Aljašku za 7,2 milionu dolarů, což je v dnešních cenách zhruba 125 milionů (necelé tři miliardy korun).

Vůbec největší obchod se však uskutečnil již v roce 1803, kdy odkoupily od Francie rozlehlé území na středozápadě – oblast, která bývala francouzskou kolonií Louisianou a čítala tyto současné americké státy: Louisianu, Arkansas, Missouri, Iowu, Oklahomu, Kansas a Nebrasku a také části Minnesoty, Severní Dakoty, Jižní Dakoty, Texasu, Nového Mexika, Colorada, Wyomingu a Montany.

Napoleon Bonaparte nepovažoval oblast za klíčovou, a tak se jí zbavil za nepodstatnou částku. USA za půdu zaplatily celkem 15 milionů dolarů (v roce 2019 by tato suma představovala 265,5 milionu dolarů, tedy zhruba 6,2 miliardy korun). Odkoupená půda zdvojnásobila rozlohu Spojených států, nyní tvoří čtvrtinu celých USA, uvedl německý Welt.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 2 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 4 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 5 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 6 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 12 hhodinami
Načítání...