Rusko prodalo Aljašku za částku, kolik dnes stojí fotbalista. Je tomu 150 let

Jeden z nejlepších obchodů historie se povedl USA, když od Ruska před 150 lety koupily Aljašku. Rusům údajně v té době Aljaška nepřinášela žádné zisky, Američané ale věděli o nerostném bohatství tohoto území (zlato či ropa), což se v budoucnu prokázalo.

  • Jaromír Jágr podle médií vydělal tři miliardy korun již roku 2012.

Současný největší stát USA koupily Spojené státy od Ruska 30. března 1867 za 7,2 milionu dolarů (nyní dle přepočtů přes 120 milionů dolarů, tedy asi 3 miliardy korun), přičemž jen o něco větší území tehdejší kolonie Louisiany (zahrnuje řadu států středozápadu USA) koupily v 1803 od Francie za 15 milionů dolarů.

Aljašku, jejíž název je převzat z aleutského slova Alyeska, což znamená Velká země, objevil v roce 1741 Vitus Jonassen Bering, dánský mořeplavec a badatel v ruských službách. Rusové tam poprvé vkročili v polovině 18. století, o století později jich tam ale žilo jen asi osm set. Na Aljašce vyrostlo několik ruských osad i pravoslavných kostelů, které se v řadě míst zachovaly dosud.

Nahrávám video

Aljaška mohla patřit královně

Koupi Aljašky o rozloze asi 1,5 milionu kilometrů čtverečních dohodl tehdejší americký ministr zahraničí William Seward (za vlády prezidenta Adrewa Johnsona). V roce 1866 se dozvěděl, že Rusové, v jejichž v zemi tehdy vládl car Alexandr II., by chtěli Aljašku prodat, protože jim nepřinášela žádný zisk.

Rusové chtěli údajně Aljašku nejprve nabídnout Britům (sousedním státem byla britská kolonie Kanada), na nabídku ale kývli Američané. Ti zprvu nabízeli pět milionů dolarů, nakonec 2,2 milionu dolarů přidali. Senát dohodu schválil 9. dubna 1867, Sněmovna reprezentantů ale až v červenci 1868. Samotné předání území proběhlo v Sitce 18. října 1867. Do roku 1912 byla Aljaška distriktem, pak teritoriem a od ledna 1959 je 49. státem USA.

Po nákupu se v USA vtipkovalo, že jsou to hříšné peníze za takovou „ledničku“ či „horu ledu“, kritické hlasy ale brzy zmlkly, když se ukázalo, že USA vlastně zaplatily Rusku za hektar území zhruba čtyři centy. Tato koupě se brzy ukázala být pro USA největším ternem od koupě Louisiany od Francie v 1803 jak z hlediska hospodářského, tak strategického.

Seward koupil Aljašku jednak proto, že se obával, že ji koupí Britové, a jednak proto, že věděl o nerostném bohatství, možnostech rybolovu a lesích tohoto území. Rusové měli později mnohokrát chuť zvrátit tento obchod jako vynucený.

Zlato, ropa, peníze

Výhoda nákupu se ukázala již o dvacet let později, v roce 1896, kdy bylo na Aljašce objeveno zlato. Na sever USA se v době „zlaté horečky“ vydaly statisíce dobrodruhů s vidinou snadného zisku. Jen do první světové války se zde vytěžilo zlato za víc než bilion dolarů. I dnes se zde zlato nachází, jeho roční těžba ovšem nevynáší víc než ropa vytěžená za jediný den.

Nahrávám video

A právě velká naleziště „černého zlata“ (první nález byl oznámen již v roce 1900) tvoří hlavní část aljašského bohatství, i když o „ropné horečce“ se dá mluvit až po úspěšném vrtu z června 1968.

Aljaška získala v září 1969 za pronájem práv v těžební oblasti téměř 900 000 milionů dolarů. Začala výstavba transaljašského ropovodu, který ústí v nezamrzajícím přístavu Valdez. První tanker s ropou odtud odplul v srpnu 1977.

Základní údaje o Aljašce:

- Největší stát USA (nyní 1,7 milionu kilometrů čtverečních) v severovýchodní části Severní Ameriky. Na východě sousedí s Kanadou, ze západu a jihu tvoří její hranici Tichý oceán (8900 km), na severu Severní ledový oceán (1706 km).

- Od severu na jih měří 1770 km, od východu na západ 3200 km. K Aljašce patří i Aleuty - 110 ostrovů v Tichém oceánu. Velmi členité pobřeží má délku kolem 70 000 kilometrů.

- Má asi 738 000 obyvatel (34 000 v roce 1880). Většina obyvatel žije při pobřeží nebo v údolí řek. Kromě bělochů jsou tam Eskymáci, Aleuťané a Indiáni.

- Hlavním městem je Juneau (asi 31 000 obyvatel), největším městem Anchorage (290 000 obyvatel).

- Na Aljašce se těží zlato, měď, stříbro a další kovy včetně uranu. Jsou zde vydatná naleziště ropy (v Prudhoe Bay na severním pobřeží) a zemního plynu, rozvinutý je rybářský průmysl. Významným zdrojem příjmů je také turistika.

- S výjimkou malé části území zůstává zde průměrná teplota po větší část roku pod nulou. Vegetační období je pouhých 120 dnů.

- Kromě státní vlajky, pečeti a hymny má Aljaška také svou rybu - tou byl uznán chinook losos.

- Asi na třetině území (430 000 kilometrů čtverečních) jsou rezervace a chráněné oblasti. Je zde i 47 aktivních sopek či tři miliony jezer, lesy pokrývají třetinu území.

- Na Aljašce je též nejvyšší hora Severní Ameriky, Denali (do roku 2015 se nazývala Mount McKinley; 6194 metrů).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 1 hhodinou

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 22 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 23 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026
Načítání...