Rusko prodalo Aljašku za částku, kolik dnes stojí fotbalista. Je tomu 150 let

Jeden z nejlepších obchodů historie se povedl USA, když od Ruska před 150 lety koupily Aljašku. Rusům údajně v té době Aljaška nepřinášela žádné zisky, Američané ale věděli o nerostném bohatství tohoto území (zlato či ropa), což se v budoucnu prokázalo.

  • Jaromír Jágr podle médií vydělal tři miliardy korun již roku 2012.

Současný největší stát USA koupily Spojené státy od Ruska 30. března 1867 za 7,2 milionu dolarů (nyní dle přepočtů přes 120 milionů dolarů, tedy asi 3 miliardy korun), přičemž jen o něco větší území tehdejší kolonie Louisiany (zahrnuje řadu států středozápadu USA) koupily v 1803 od Francie za 15 milionů dolarů.

Aljašku, jejíž název je převzat z aleutského slova Alyeska, což znamená Velká země, objevil v roce 1741 Vitus Jonassen Bering, dánský mořeplavec a badatel v ruských službách. Rusové tam poprvé vkročili v polovině 18. století, o století později jich tam ale žilo jen asi osm set. Na Aljašce vyrostlo několik ruských osad i pravoslavných kostelů, které se v řadě míst zachovaly dosud.

Nahrávám video
Aljaška už 150 let nepatří Rusku
Zdroj: ČT24

Aljaška mohla patřit královně

Koupi Aljašky o rozloze asi 1,5 milionu kilometrů čtverečních dohodl tehdejší americký ministr zahraničí William Seward (za vlády prezidenta Adrewa Johnsona). V roce 1866 se dozvěděl, že Rusové, v jejichž v zemi tehdy vládl car Alexandr II., by chtěli Aljašku prodat, protože jim nepřinášela žádný zisk.

Rusové chtěli údajně Aljašku nejprve nabídnout Britům (sousedním státem byla britská kolonie Kanada), na nabídku ale kývli Američané. Ti zprvu nabízeli pět milionů dolarů, nakonec 2,2 milionu dolarů přidali. Senát dohodu schválil 9. dubna 1867, Sněmovna reprezentantů ale až v červenci 1868. Samotné předání území proběhlo v Sitce 18. října 1867. Do roku 1912 byla Aljaška distriktem, pak teritoriem a od ledna 1959 je 49. státem USA.

Po nákupu se v USA vtipkovalo, že jsou to hříšné peníze za takovou „ledničku“ či „horu ledu“, kritické hlasy ale brzy zmlkly, když se ukázalo, že USA vlastně zaplatily Rusku za hektar území zhruba čtyři centy. Tato koupě se brzy ukázala být pro USA největším ternem od koupě Louisiany od Francie v 1803 jak z hlediska hospodářského, tak strategického.

Seward koupil Aljašku jednak proto, že se obával, že ji koupí Britové, a jednak proto, že věděl o nerostném bohatství, možnostech rybolovu a lesích tohoto území. Rusové měli později mnohokrát chuť zvrátit tento obchod jako vynucený.

Zlato, ropa, peníze

Výhoda nákupu se ukázala již o dvacet let později, v roce 1896, kdy bylo na Aljašce objeveno zlato. Na sever USA se v době „zlaté horečky“ vydaly statisíce dobrodruhů s vidinou snadného zisku. Jen do první světové války se zde vytěžilo zlato za víc než bilion dolarů. I dnes se zde zlato nachází, jeho roční těžba ovšem nevynáší víc než ropa vytěžená za jediný den.

Nahrávám video
Americká vláda ochrání velké území Aljašky od těžby ropy
Zdroj: ČT24

A právě velká naleziště „černého zlata“ (první nález byl oznámen již v roce 1900) tvoří hlavní část aljašského bohatství, i když o „ropné horečce“ se dá mluvit až po úspěšném vrtu z června 1968.

Aljaška získala v září 1969 za pronájem práv v těžební oblasti téměř 900 000 milionů dolarů. Začala výstavba transaljašského ropovodu, který ústí v nezamrzajícím přístavu Valdez. První tanker s ropou odtud odplul v srpnu 1977.

Základní údaje o Aljašce:

- Největší stát USA (nyní 1,7 milionu kilometrů čtverečních) v severovýchodní části Severní Ameriky. Na východě sousedí s Kanadou, ze západu a jihu tvoří její hranici Tichý oceán (8900 km), na severu Severní ledový oceán (1706 km).

- Od severu na jih měří 1770 km, od východu na západ 3200 km. K Aljašce patří i Aleuty - 110 ostrovů v Tichém oceánu. Velmi členité pobřeží má délku kolem 70 000 kilometrů.

- Má asi 738 000 obyvatel (34 000 v roce 1880). Většina obyvatel žije při pobřeží nebo v údolí řek. Kromě bělochů jsou tam Eskymáci, Aleuťané a Indiáni.

- Hlavním městem je Juneau (asi 31 000 obyvatel), největším městem Anchorage (290 000 obyvatel).

- Na Aljašce se těží zlato, měď, stříbro a další kovy včetně uranu. Jsou zde vydatná naleziště ropy (v Prudhoe Bay na severním pobřeží) a zemního plynu, rozvinutý je rybářský průmysl. Významným zdrojem příjmů je také turistika.

- S výjimkou malé části území zůstává zde průměrná teplota po větší část roku pod nulou. Vegetační období je pouhých 120 dnů.

- Kromě státní vlajky, pečeti a hymny má Aljaška také svou rybu - tou byl uznán chinook losos.

- Asi na třetině území (430 000 kilometrů čtverečních) jsou rezervace a chráněné oblasti. Je zde i 47 aktivních sopek či tři miliony jezer, lesy pokrývají třetinu území.

- Na Aljašce je též nejvyšší hora Severní Ameriky, Denali (do roku 2015 se nazývala Mount McKinley; 6194 metrů).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 15 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 17 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 20 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...